Nizozemsko je známé vývozem tulipánů, sýrů nebo vepřového masa. Je však také významným exportérem komodity, která cílovým zemím příliš nevodí. Vývoz nizozemské močůvky každoročně roste a loni dosáhl 3,2 miliony tun.
Vyplývá to z německé publikace Fleischatlas nadace Heinricha Bölla blízké straně zelených. Do Německa, především pak do hraniční země Severní Porýní Vestfálsko, tak v roce 2016 směřovalo 2,164 milionů tun močůvky. Do Belgie to bylo 656 tisíc tun a do Francie 389 tisíc. Množství vyvezené močůvky se rok od roku zvyšuje.
Jde však jen o oficiální čísla a skutečné vývozy budou pravděpodobně ještě vyšší. Podle zpráv německých médií probíhá značná část obchodu s močůvkou ilegálně a cílové země se ho snaží utlumovat.
Nadměrné hnojení vede totiž k zvýšené koncentraci dusičnanů v podzemí vodě. Německo každoročně překračuje limity stanovené v evropských předpisech, a jak uvádí server Spiegel.de, Evropská komise kvůli tomu dokonce zažalovala zemi u evropského soudního dvora.
Vývoz močůvky z Nizozemska do Německa, Belgie, Francie a dalších zemí
Příčina masivního vývozu neobvyklého produktu souvisí se zaměřením Nizozemska na masný průmysl a s vysokou hustotou zalidnění. Nizozemci zkrátka chovají příliš mnoho dobytka na relativně malou výměru zemědělské půdy, kde by bylo možné močůvku upotřebit. „Nizozemci produkují hodně močůvky, protože mají příliš mnoho zvířat na příliš malou plochu,“ řekl v rozhovoru pro Deutschlandradio Kultur Paul Kröfges, který sleduje stav podzemní vody v Severním Porýní Vestfálsku.
Obchod s močůvkou funguje opačně než u většiny ostatního zboží. Pokud „výrobci“ nevyužijí hnojivo na vlastních polích, musí zajistit upotřebení jinde. A to v případě nadbytku něco stojí. Nedostávají tedy zaplaceno, naopak musí zaplatit zprostředkovatelským firmám, které pak vyhledávají zemědělce nedisponující vlastní močůvkou, a poptávají tak co nejnižší negativní cenu. V sousedním Německu je to pak pro ně výhodnější než v Nizozemsku.
Dále čtěte: