Před pětadvaceti lety začínal Miroslav Jakubec s výrobou na evangelické faře. Dnes zná žaluzie, markýzy či pergoly ze Vsetína celá Evropa.
Cestou do srdce Valašska míjíme ve Zlíně stovky úhledných domků zářících cihlovou červení. Před osmdesáti lety je nechal pro své zaměstnance postavit Tomáš Baťa.
Majitel firmy Climax Miroslav Jakubec sice nebuduje ve Vsetíně zahradní kolonie, ale ve šlépějích slavného zlínského rodáka se vydal. O zaměstnance a zákazníky pečuje takřka po baťovsku, jeho podnik pomáhá potřebným ve městě a okolí, podporuje zde sportovní aktivity. Sponzoruje extraligový nohejbal nebo hokej, který právě oprašuje zašlou slávu.
A zároveň říká: „Nedávno jsem slyšel, jaký je rozdíl mezi výkonným ředitelem a majitelem firmy. Výkonný ředitel by měl být sekáč, stanovovat ve firmě plány a cíle a tvrdě vyžadovat jejich plnění. Majitel by měl spíš chodit po firmě a chválit. A já se stále víc cítím především jako majitel.“
Začátky na faře a v „kulturáku“
Proč se rodák z Hradce Králové, který se na Valašsko přiženil, rozhodl v 90. letech pro vlastní byznys? Důvod byl prostý. „Po studiích jsem pracoval jako zaměstnanec v jedné stavební firmě. Už v té době jsem měl syna a manželku a z platu se nedalo vyžít, tak jsem to musel změnit,“ vzpomíná.
Miroslav Jakubec, majitel firmy Climax
Všechno začalo inzerátem v novinách. „Hledali montéry těsnění oken a dveří, a protože jsem do té doby dělal rukama a prošel řadou staveb, bylo mi to blízké. S kolegou jsme se rozhodli, že do toho půjdeme,“ vypráví.
První živnostenský list získal Miroslav Jakubec v roce 1992. Nadšenci ze Vsetína si půjčili asi dvacet tisíc na frézu a základní vybavení a začali s výrobou. Vydělávat začali až překvapivě rychle.
„Nikdy nezapomenu na ten pocit, kdy jsem měl před sebou myšlenku na to, že si budu řídit život po svém. Byl to pocit svobody a obrovské nadšení, které mne neopustilo dodnes. Skvělé bylo to, že nám zákazníci od začátku platili v hotovosti. Bavilo nás to o to víc, že jsme okamžitě viděli výsledky své práce,“ prozrazuje.
Těsnění do oken a dveří je ovšem sezonní záležitostí. Po prvním boomu zájmu zákazníků, které přinesly podzim a zima, přišel útlum a především naléhavá otázka, co dál: „Museli jsme něco rychle vymyslet. Naštěstí nás napadly žaluzie jako doplněk k oknům. V Česku se tehdy stínicí technika vyráběla pouze v Opavě. Začali jsme je tam nakupovat, ale nebyli jsme spokojeni s kvalitou, termíny dodávek a celkovým přístupem výrobce. Tehdy jsem si řekl: my to rozhodně budeme dělat jinak.“
Podnikatelé z Valašska se postavili z jedné na obě vlastní nohy. Na leasing si tehdy pořídili poměrně drahý stroj na stříhání lamel. V roce 1994 začínali s výrobou žaluzií v malé místnosti na faře. Po půlroce se přesunuli do místního kulturního domu. Ten byl přes týden fabrikou a o víkendu uměleckou scénou. „Přes týden jsme vyráběli, ale na víkend jsme to celé museli uklidit, aby se tady dalo hrát a vystupovat,“ směje se Miroslav Jakubec.
Závislost pro každého: Bombus vyváží raw tyčinky do 14 zemí
Na startu měli i štěstí. Výhodou bylo, že si nemuseli pracně shánět odběratele. „Náš známý nám jednoho dne oznámil: Kluci, já na to tady kašlu, jedu do Ameriky. Ale prodám vám seznam firem, které ode mne odebírají, a můžete jim těsnění prodávat sami. To byl začátek opravdového podnikání. Získali jsme distribuční sít a mimo těsnění jsme montérům začali dodávat i ty žaluzie,“ dodává.
Od poloviny 90. let roste Climax takřka pravidelným tempem. Poslední dobou je to pět až deset procent ročně, což Miroslav Jakubec považuje za ideální stav. V letošním roce by měla firma dosáhnout obratu 1,1 miliardy, čistý zisk byl loni 68 milionů.
Hic sunt leones
Trh se stínicí technikou v ČR byl v 90. letech polem neoraným. Na západ od našich hranic si lidé domů pořizovali markýzy, pergoly, vnější i vnitřní žaluzie a rolety různých typů a barev. Češi tehdy znali jeden druh hliníkových žaluzií a látkové rolety, které jim neustále padaly na hlavu.
„Lidé začali jezdit ven, viděli, co se na západě prodává, a tak poptávka přirozeně rostla. Velký boom ale přinesla především výměna dřevěných oken za plastová zhruba před patnácti lety. Najednou se takřka do každého okna dávaly žaluzie – někteří výrobci je dokonce přidávali k oknům jako doplněk zdarma. Tehdy se v Česku vyrábělo snad nejvíc žaluzií na hlavu na světě,“ přibližuje majitel.
Taková normální florbalová revoluce. S českými holemi hrají i Finové
Vsetínská firma už v té době ovládala značnou část českého trhu. Dnes je největším výrobcem stínicí techniky v Česku, dceřiné společnosti má například ve Švýcarsku či Francii a její výrobky zná celá západní Evropa.
Nejen výroba těsnění, ale i stínicí techniky je sezonní záležitostí. Teplo a sluníčko zvyšují výrobcům zisky, chladné počasí jim přidělává vrásky na čele. „V období ledna a února vyrobíme zboží za 40 až 50 milionů korun měsíčně, ve špičce (květen, červen) až za 120 milionů, takže až trojnásobné množství,“ připouští Jakubec.
Náš zákazník, náš pán
V různých částech světa a různých klimatických pásmech je zájem o jiné stínění. Klíčem k úspěchu je umění přizpůsobit se zákazníkovi a jeho potřebám. Vědět, že něco jiného vyžadují klienti ve Francii a něco jiného v Německu nebo na Slovensku.
„Například ve Francii jsou populární hliníkové rolety bez boxů, se kterými se v Česku nebo v Německu nepotkáte, takže aktuálně pracujeme na vývoji rolet bez boxů. V jižních státech jsou populární například fasádní látkové systémy, kdežto v Česku vítězí venkovní žaluzie,“ shrnuje Jakubec. Rozdíl není ale jen v typech stínicí techniky, kterou zákazníci preferují. Například v Rakousku jsou podle Jakubce ve velké oblibě rolety tmavě zelené barvy.
Zmapovat si jednotlivé trhy prý dokážou sami, pomoc státu nepotřebují. „Od něj chceme jen to, aby nám neházel klacky pod nohy a nechal nás pracovat,“ říká majitel.
Šedesát procent produkce firmy Climax míří do zahraničí, a to především na západní trhy – do Německa, Švýcarska, Rakouska či Francie.
Čtěte také:
Mléko je pro telata. Mladý pár uspěl s Nemlékárnou
Český veterán jde za snem. Se svým vynálezem startuje v USA
Majitel minipivovaru Kněžínek: Už mě nebavilo kupovat si pivo
