Bezpečnostní riziko pro český obranný průmysl. Tak vnímají čeští zbrojaři myšlenku na vytvoření Evropského obranného fondu, se kterým před časem přišla Evropská komise. „Platí přísloví, že ďábel je ukryt v detailech. Diskusní dokument o budoucnosti evropské obrany těch ďábelských detailů zabalených do krásných slov skrývá příliš mnoho,“ tvrdí prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.
Zřízení Evropského obranného fondu může mít podle Hynka na český obranný průmysl fatální dopad. „Pod pláštíkem vyšší efektivity evropské obrany a posílení mezinárodní spolupráce se skrývá snaha nadnárodních koncernů ovládnout naše trhy. Nebráníme se mezinárodní spolupráci průmyslů dvou či více zemí. Ale musí to být spolupráce budována zezdola a na základě dobrovolnosti a zájmu českých firem,“ varuje Hynek.
Míní, že se české zbrojovky musí podílet na výzkumu a vývoji a výrobě s vysokou přidanou hodnotou. „A ne že nám bude přidělena práce s kvalifikací: nevyučeného zaučíme. Navíc spolupráce nesmí být direktivně a centrálně řízena orgánem, který je naprosto odrhnut od praxe a normálního života. Můj názor není ojedinělý, je podpořen pohledem průmyslníků i dalších menších zemí Evropské unie,“ pokračuje.
Přečtěte si komentáře Ondřeje Stratilíka o stavu české armády a zbrojního průmyslu:
Jak naštvat české zbrojaře? Řekněte "Zetor"
ANO vzkazuje: Dohodu jsme podepsali, teď ji porušíme. A co jako?
Zmiňované téma bude jedním ze dvou klíčových, kterým se budou v pondělí zabývat účastníci valné hromady Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) v Brně. Zúčastní se jí více než sto členů, kteří jsou významnými výrobci a exportéry v oblasti zbrojního a bezpečnostního průmyslu v Česku. V kontextu zmíněného citlivého tématu se očekává předložení odmítavého stanoviska ke zřízení Evropského obranného fondu. To podle informací týdeníku Euro předloží prezident asociace.
Druhým, podle očekávání nejvíce diskutovaným tématem, bude plnění závazku summitu NATO z Walesu 2014 k navyšování obranných rozpočtů na dvě procenta HDP. Valná hromada AOPB už vloni vyzvala vládu k plnění závazků vůči NATO. Politické závazky se ale začaly brát vážně až po nástupu nové administrativy USA v čele s prezidentem Donaldem Trumpem.
O rozpočtu armády čtěte:
Stropnickému se ztrácejí miliardy. Výdaje na armádu klesly pod jedno procento
Pořizování materiálu pro českou armádu, zapojení domácího průmyslu do zakázek v souvislosti s navyšováním obranného rozpočtu, je problémem, který se úzce dotýká českých zbrojních producentů už několik let. „Dovoluji si připomenout jednu významnou událost září roku 1997. Na prvním z přístupových rozhovorů o přijetí České republiky do NATO se česká delegace zavázala zvyšovat vojenské výdaje o 0,1 procenta HDP ročně tak, aby v roce 2000 činily výdaje na obranu dvě procenta HDP. Je smutné, a svědčí to o dlouhodobé rezignaci na vlastní obranu, že v roce 2016 jsme byli na polovině tohoto závazku a požadované hodnoty dosáhneme podle plánu současné vlády s 25letým zpožděním, tedy v roce 2025,“ kritizuje českou exekutivu v ohledu na budování obranyschopnosti státu Jiří Hynek.
Není ale jen kritický. Podle něj určitě stojí za pochvalu to, že došlo například k uzavření víceleté rámcové dohody o dodávkách malorážové munice mezi ministerstvem obrany a vlašimskou firmou Sellier&Bellot. „Konečně přestane absurdní situace, kdy se dodávky z Vlašimi do vojenského skladu v Týništi nad Orlicí realizovaly přes Lucembursko,“ vypichuje Hynek.
Stále je podle něj ještě celá řada komodit, u kterých se musíme pustit obdobnou cestou. „Tedy za předpokladu, že to s vlastní obranou myslíme vážně. Strategie předpokládá, že budou definovány klíčové výrobky potřebné pro naši obranu a k nim přiřazeny strategičtí tuzemští výrobci. Toto se zatím neděje,“ shrnuje prezident obranné asociace.
Dále čtěte:
Zisk České zbrojovky vyšplhal o deset procent na rekordní čtyři miliardy
