I když je energetický obrat, tedy přechod od jádra a fosilních paliv k obnovitelným zdrojům, pro peněženky Němců bolestivý, podporuje 89 procent z nich koncepci vlád Angely Merkelové představenou v roce 2010.
Zvýšení produkce energie z obnovitelných zdrojů v Německu na 80 procent do roku 2050, snížení spotřeby elektřiny na polovinu oproti roku 2008 a odklon od jádra i fosilních paliv. Tyto body energetické koncepce načrtla německá vláda už v roce 2010.
I když ceny elektřiny pro německé domácnosti neustále stoupají a dosahují rekordních hodnot, podle průzkumu ústavu pro ekonomiku RWI (Leibniz-Institut für Wirtschaftsforschung) a institutu pro udržitelný rozvoj IASS (Institut für transformative Nachhaltigkeitsforschung) je 89 procent Němců pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. A podpora jde napříč věkovými skupinami, příjmy i vzděláním.
Také podle politických preferencí se dá říci, že Němci zelenou energetickou revoluci, jež přináší problémy nejen pro jejich peněženky, ale i přenosovou síť, podporují. Pouze voliči populistické Alternativy pro Německo (AfD) vyčnívají. 22 procent z nich souhlasí s tvrzením, že energetický obrat je špatný a nechtějí se jej účastnit. Jinak to jsou jen tři procenta dotázaných, uvedl německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Co si Němci myslí o koncepci energetického obratu (Energiewende) | |
---|---|
Energiewende je celospolečenský úkol, všichni se mají na něm podílet | 75 % |
Energiewende je dobrá věc. Já sám mohu přispět jen málo | 14 % |
Hlavní je, abych měl levnou a dostupnou energii | 5 % |
Energiewende považuji za špatnou, nechci se jí účastnit | 3 % |
Nevím | 3 % |
Průzkumu se zúčastnilo 7313 respondentů. Zdroj: FAZ/IASS
Výzkumníky také zajímal názor Němců na jadernou energetiku. Poslední reaktor má být v Německu odpojen do konce roku 2021. Jen 15 procent dotázaných si myslí, že odklon od jádra je špatný.
Co se týká uhlí, 63 procent dotázaných je rovněž pro ukončení výroby elektřiny z uhlí. Jen 11 procent oslovených lidí uhlí podporuje. Přitom 40 procent ze současného energetického mixu v Německu pochází z uhelných elektráren.
Jamajka uhlí nevytěží
O uhlí se bojovalo i při sestavování čtvrté vlády Angely Merkelové. Jednání CDU/CSU se Zelenými a Svobodnými (FDP) o takzvané Jamajka koalici v noci na dnešek zkrachovala. Energetická koncepce rozdělovala hlavně Zelené a FDP. Zelení požadovali snížení dodávek z uhelných elektráren do roku 2020 o 8 až 10 gigawattů, zatímco Svobodní a CDU/CSU souhlasili se snížením o 3 až 5 gigawattů.
Zelení už dříve rezignovali na požadavek určit konečné datum, dokdy se veškeré uhelné elektrárny v Německu uzavřou. Nejvíce těžba uhlí a s ní spojená energetika zaměstnává obyvatele v oblastech Porýní a Lužice. V těchto oblastech s odklonem od tohoto fosilního paliva souhlasí méně Němců. V Sasku odklon od uhlí podporuje 44 procent lidí.
Energetický mix v Německu v roce 2016 (v %) | |
---|---|
Hnědé uhlí | 23,1 |
Černé uhlí | 17,0 |
Jádro | 13,1 |
Zemní plyn | 12,1 |
Větrné parky na pevnině | 10,3 |
Větrné parky na moři | 2,0 |
Vodní elektrárny | 3,3 |
Biomasa | 7,0 |
Fotovoltaika | 5,9 |
Ostatní | 6,2 |
Zdroj: stromauskunft.de
Přesto se dvě třetiny Němců domnívají, že přechod na obnovitelné zdroje je příliš drahý, dotázaným se hlavně nelíbí to, že náklady nesou převážně domácnosti.
Vědecký šéf institutu IASS Ortwin Renn, který řídil i výzkum veřejného mínění, souhlasí s tím, že německý „zelený obrat“ měl být lépe připraven. „Opatření v energetické politice měla být lépe koncipována s ohledem na sociální dopady. Měly být cíleně podporovány domácnosti s nízkými příjmy,“ míní Renn.
Dále čtěte: