Dodávky zkapalněného plynu LNG ze Spojených států do Evropy propaguje administrativa prezidenta Donalda Trumpa jako geopoliticky bezpečnou variantu k ruským dodávkám zemního plynu. Zejména tlačí na Německo, aby dodávky zemního plynu diverzifikovalo. Z ekonomického hlediska ruský plyn i díky rozšíření kapacity plynovodu Nord Stream druhou větví vychází mnohem levněji. Polsko a Ukrajina naopak plyn dovážený tankery přes Atlantik chtějí. Bojí se energetické závislosti na Rusku.
Energetická politika Evropské unie rozděluje členské země. Spor panuje zejména o projekty, které si vzájemně konkurují. Na jedné straně Nord Stream II zvyšuje kapacitu dodávek ruského plynu do Německa. Na druhé straně EU podpořila výstavbu terminálů pro zkapalněný zemní plyn LNG.
Největší terminál v Evropě má vzniknout po rozšíření na severu Polska ve Svinoústí. Zatím využívá zejména dodávky LNG z Kataru, v následujících letech by se měly zvýšit dodávky pocházející z břidlicových nalezišť ve Spojených státech.
Na setkání zástupců států střední a východní Evropy v Bukurešti sdružených do Iniciativy Trojmoří došlo ke kritice výstavby plynovodu Nord Stram II ze strany Polska a také Ukrajiny, která se účastnila doprovodného ekonomického fóra. Těmto státům vadí, že projekt obchází jejich území. Kromě toho, že přijdou o tranzitní poplatky za přepravený zemní plyn, se obávají většího ekonomického tlaku Kremlu. Naopak podporují výstavbu terminálů LNG. Kromě Polska se má další terminál vybudovat na chorvatském ostrově Krk.
Nord Stream ano, South Stream ne
Jihoevropské státy se kvůli sankcím uvaleným na Rusko musely vzdát projektu South Stream, naopak Nord Stream II německý ministr zahraničí Heiko Mass na setkání označil za čistě ekonomický a nikoliv politický projekt. To ukazuje dvojkolejnost přístupu Bruselu, napsal německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Naopak americký ministr energetiky Rick Perry v Bukurešti lobboval za dovoz amerického zemního plynu, který sníží závislost Evropy na ruských dodávkách. Varoval před ruským agresivním chováním.
Čtěte také: Protiruské sankce ohrožují Nord Stream 2. Evropské firmy tlačí na Trumpa
Dosud americké dodávky plynu do Evropy tvoří méně než jedno procento spotřebovaného plynu. Ceny nejsou konkurenceschopné vůči dodávkám plynu z Ruska nebo Norska. Čtvrtá nejsilnější ekonomika světa Německo přitom podle deníku Handelsblatt americký plyn nepotřebuje.
Kromě toho, že nemá vybudovanou infrastrukturu pro dovoz LNG, zemní plyn dováží nejen z Ruska, ale i z Nizozemska a Norska. A ruský plyn je nyní o třicet procent levnější než americké dodávky. Náměstek amerického ministra energetiky Dan Brouillette argumentuje ale tím, že americká konkurence udrží ceny ruského Gazpromu lépe na uzdě.
K čemu německý terminál LNG?
Vybudování prvního německého terminálu LPG v Wilhelmshavenu firmou Uniper (odštěpená fosilní část koncernu E.on) může být jen zástěrkou pro uklidnění americké vlády. Uniper se také angažuje v projektu rozšíření Nord Stream a obává se případných sankcí ze strany USA.
Provoz německého terminálu bude pravděpodobně ztrátový a bude dotován berlínskou vládou, upozornil Handelsblatt. Dostatečné kapacity terminálů má totiž sousední Nizozemsko i Polsko.
Navíc Německo by se mělo do roku 2050 vzdát všech uhlíkových zdrojů, takže je nepravděpodobné, že by soukromí investoři chtěli budovat novou energetickou infrastrukturu na 32 let, míní ekonomický deník.
Plyn bude bez jádra a uhlí potřeba
Příznivci amerického plynu naopak tvrdí, že ceny komodity mohou v následujících letech růst, a proto investice mají smysl. Podpůrným faktorem má být i to, že zásoby zemního plynu Nizozemska vydrží jen několik let.
Navíc Německo bude muset po uzavření všech jaderných bloků na konci roku 2022 více spoléhat na plynové elektrárny. Poptávka se zvýší i po plánovaném odklonu od uhlí.
Kolik nových terminálů Evropa potřebuje?
Agentura Reuters napsala, že po jednání šéfa Evropské komise Jeana-Claude Junckera s prezidentem Donaldem Trumpem na konci července měla komise společně se soukromými investory zajištěny investice do výstavby nových terminálů pro LNG částkou 278 milionů eur. Jedná se o výstavbu terminálů v Chorvatsku, Řecku a Kypru.
Trump hovoří o tom, že v Evropě bude vybudováno 11 nových terminálů pro americké dodávky. Nick Butler z King´s College London v britském listu The Financial Times nicméně toto číslo zpochybnil s tím, že už nyní terminály v EU využívají své kapacity jen na 25 procent, protože po dodávkách LNG není dostatečná poptávka.
Dále čtěte:
Esej: Vysoká hra o trubky
Dřevo jako uhlíkově neutrální zdroj? Brusel může způsobit masivní kácení lesů
Až půda povolí. Čína nechce nechat Arktidu Rusům zadarmo
Povedená investice ČEZ: Sonnen si troufá na Elona Muska
