„To je zpráva, ze které jsem jako starý lesník zděšený,“ vyhrkl ze sebe poslanec Karel Schwarzenberg (TOP 09). Dech ztratil poté, co se při zasedání sněmovního branného výboru otevřelo nečekané téma. Poslední červnovou středu přišlo na přetřes možné propojení státních podniků Lesy ČR a Vojenské lesy a statky (VLS). „Není to aktivita ministerstva obrany,“ brání se nápadu i Lubomír Metnar (za ANO), šéf resortu.
Jak vyplývá z dostupných informací, návrh se zrodil v královéhradecké centrále Lesů ČR. A důvod je jednoduchý. Za nápadem stojí současná kůrovcová kalamita, která decimuje dřevařské hospodaření, čímž nejvíc trpí kasa Lesů ČR. Zatímco v roce 2017 vykázal státní podnik zisk 3,08 miliardy korun, loni činil pouhých 70 milionů. I přestože objem těžby stoupl. Za razantním poklesem stojí propad cen dřeva způsobený právě lýkožroutem.
Souhlasíte s fúzí státních lesů s vojenskými?
A přestože se s podobnou potíží potýkají i Vojenské lesy a statky, do existenčních problémů jako civilní správci státních polesí se nedostaly. Jednak díky způsobu hospodaření – letos nemusejí odvést do státního rozpočtu ani korunu a dlouhodobě si drží polštář o objemu několika stovek milionů –, navíc se jejich byznys netočí jen kolem obchodu se dřevem. Výrazné příjmy jim generuje zemědělství a především strážní služby pro ministerstvo obrany.
„Proboha, chraňte ty vojenské lesy před státními,“ apeluje poslanec Karel Schwarzenberg na vedení ministerstva. Pokud by bylo jen na Lubomíru Metnarovi, myšlenky na propojení by pravděpodobně zatrhl. Jenže idea i podle něj vzešla z druhé strany. „Není to žádná iniciativa ze strany ministerstva obrany. Došlo k tomu při jednání s Lesy ČR z hlediska hledání efektivnějšího modelu a reakce na nynější kalamitní situace,“ doplňuje Metnar.
Politické rozhodnutí
Nicméně když týdeník Euro začal pátrat po kořenech myšlenky, všichni se k ní přestali hlásit. Třeba samotné Lesy ČR i přes Metnarova slova tvrdí, že nejde o jejich vizi. „Případné spojení obou podniků je politické rozhodnutí. Lesy ČR nemohou uplatňovat žádné požadavky,“ reaguje Eva Jouklová, mluvčí státního podniku. A jeho zřizovatel, ministerstvo zemědělství, přidává, že aktuálně s touto možností nepracuje.
Metnar ustoupil kůrovci. Vojenským lesům nechá stamiliony na boj s kalamitou
Což je logické. Ještě před případným rozjetím totiž musí proběhnout důkladná právní studie, která by měla ukázat, jaká legislativní opatření budou nutná. Mluví se o změně kompetenčního zákona, protože Vojenské lesy a statky jsou dnes tím jediným, kdo může hospodařit ve výcvikových prostorech české armády. „Musí být podrobná analýza, zdali by něco takového bylo vůbec možné,“ souhlasí Kateřina Suchoňová, nová náměstkyně ministra obrany.
Současný vývoj působí peprně i vzhledem k tomu, kdo sedí v čele Lesů ČR. Jejich ředitelem je od loňského září Josef Vojáček, který opakovaně šéfoval i vojenským lesům. V březnu 2014 jej přivedl tehdejší ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Vojáček tak způsob hospodaření armádních lesáků velmi detailně zná.
Děkuju pěkně
I když se zatím Lesy ČR odvolávají na to, že pokud ke spojení dojde, bude to především politické rozhodnutí, někteří zákonodárci oslovení týdeníkem Euro s fúzí nesouhlasí. Činnost obou podniků je podle nich natolik rozdílná, že spojit je v jeden fungující organismus nepůjde.
„Státní lesy jsou poničené systémem hospodaření. Kdyby takhle byly obhospodařovány i vojenské lesy, děkuju pěkně,“ zlobí se Schwarzenberg, velký kritik propojení. Myslí si, že za současný obří rozměr kůrovcové kalamity může právě to, jak státní lesáci se dřevem pracují.
Bezprecendentní ekologická katastrofa, hodnotí stav lesů náměstek
A Antonín Seďa (ČSSD), dlouholetý člen sněmovního branného výboru a nynější regionální politik, potvrzuje, že v minulých letech se taková idea nikdy neobjevila. „Nejdřív by mělo být vyčísleno, jaké úspory to propojení přinese,“ myslí si Seďa.
Motiv je nicméně zřejmý. Kalamita lýkožrouta na dalších mnoho let zasáhne trh se dřevem a nikdo nemůže počítat se zisky. Vojenské lesy a statky díky rozmanitosti svých činností můžou výpadky příjmů vyrovnávat penězi z rybníků či ostrahy. Což je pravděpodobně to, co se nejvíc líbí i zdecimovaným Lesům ČR.
| Lesy ČR |
|---|
| Zřizovatel: ministerstvo zemědělství |
| Roční zisk: 70 milionů (2018) |
| Obhospodařovaná plocha: 1,3 milionu hektarů lesa |
| Hlavní činnost: lesní hospodářství |
| Ředitel: Josef Vojáček (od 1. září 2018) |
| Počet zaměstnanců: 3500 |
| Vojenské lesy a statky |
|---|
| Zřizovatel: ministerstvo obrany |
| Roční zisk: 86 milionů (2018, odhad) |
| Obhospodařovaná plocha: 126 tisíc hektarů lesa, 446 hektarů vodních ploch, 6,5 tisíce hektarů polí |
| Hlavní činnost: ostraha vojenských objektů, lesní hospodářství, zemědělství, rybářství |
| Ředitel: Petr Král (od 1. listopadu 2018) |
| Počet zaměstnanců: 2400 |
Dále čtěte:
Největší kůrovcová kalamita v historii: letos bude napadeno až 15 milionů metrů krychlových dřeva
Babiš: Stát dříve podcenil boj s kůrovcem, utlumení následků potrvá až 20 let
Lesům ČR klesl zisk o čtvrtinu, také kvůli nižším cenám dřeva
Uschlé lesy jsou lepší než holina. Národní park České Švýcarsko vzdal boj s kůrovcem
Tvrdý dopad kůrovcové kalamity: Lesům ČR klesl zisk ze tří miliard korun na 70 milionů
Kůrovec může letos napadnout až polovinu smrkových lesů v Česku, varuje ministr
