Některé úřady mají nevyhovující infrastrukturu a zabezpečení, a i z těchto důvodů pak mohou nastat situace, kdy úředníkům a vládním představitelům někdo čte poštu, říká ředitel IT firmy Anect Jan Zinek.
V jednotlivých státních organizacích jsou diametrální rozdíly ve vybavení a úrovni IT prostředí. Zařízení úředníků, referentů nebývají často v nejlepším stavu, bývají zastaralá, nevyhovující. Důležité je si ovšem uvědomit, že nejslabším článkem z pohledu zabezpečení bývá sám uživatel nebo administrátor, říká Jan Zinek, výkonný ředitel a předseda představenstva IT firmy Anect Česká republika
Komu Anect patří?
Vlastníkem Anect ČR je Anect Holding, který většinově ovládá zakladatel Miroslav Řihák, dalším akcionářem je Jiří Štěpánek. Jsme ryze česká firma se sídlem v Česku.
Jak jste hospodářsky skončili v roce 2016?
Můžu mluvit jen za Anect ČR, který ale pořád představuje většinu byznysu skupiny. Dále ještě do holdingu patří slovenská pobočka a spin-off Aducid, který vyvinul autentizaci budoucnosti.
Poslední dva roky jsou pro nás velmi dobré. Od roku 2014 jsme zvedli objem tržeb o 40 procent. V roce 2014 jsme měli tržby okolo 440 milionů korun a v roce 2016 jsme udělali zhruba 620 milionů korun. V posledním roce jsme meziročně rostli o jedenáct procent. Zisk se pohybuje mezi 40 a 60 miliony korun.
Co táhne růst Anectu?
Když se podíváme šest, sedm let zpátky, tak jsme byli tradiční integrátor komunikační a systémové infrastruktury. Vedle toho jsme se začali výrazněji profilovat v oblasti security, tedy zabezpečení IT infrastruktury. V posledních dvou, třech letech nás táhne role security integrátora. Tržby z této oblasti představovaly v posledním roce třetinu z celkových tržeb společnosti. Dvacet procent tržeb jsou služby a řešení pro datová centra a stále velkou část našeho výkonu představují služby, které se točí kolem tradiční ICT infrastruktury.
Drahý strašák z Bruselu: blíží se revoluční změny v ochraně osobních údajů
I výhledově tomu vládne bezpečnost. Boom nových oblastí na trhu, jako je například internet věcí, generuje obrovské množství zařízení v sítích a všechna tato zařízení musí být zabezpečena nebo chráněna. Do budoucna v tom vidíme velký potenciál. Nikdy jsme nebyli společnost, která se specializovala na dodávky hardware, vždycky jsme chtěli dodat službu, do které promítneme naši expertízu. Když mluvím o bezpečnosti, nehledejte v tom dodávku firewallu. Pro nás je klíčová dodávka služeb a celkového řešení. Navrhneme systém, spravujeme ho pro zákazníka a radíme mu, jak se bránit proti útokům.
Kolik vašeho byznysu je ve státní správě?
Něco přes čtyřicet procent. Děláme tradiční infrastrukturu a hodně věcí kolem bezpečnosti. Nikdy se nám nepodařilo dostat do samosprávy. Je to pro nás zakletá oblast. Můžeme polemizovat, čím to je, protože si myslím, že řešení máme skutečně dobré a cenově dostupné.
Držíme se v centrální správě, děláme hlavně pro ministerstvo financí, ministerstvo práce a sociálních věcí a některá další.
Které projekty to jsou?
Je to správa infrastrukturních sítí a jejich zabezpečení. Správa core zařízení v jejich datacentrech, zajištění bezpečnosti koncových uživatelů atp.
Historicky pro státní správu pracuje řada IT firem, i nadnárodních, jejichž smlouvy jsou „nevypověditelné“, tj. do nekonečna se prodlužují. Jak se na to díváte?
Osobně nerozumím principu „nevypověditelných“ zakázek, i když přesně rozumím, na co se ptáte. Všichni bychom chtěli racionálně uvažovat tak, že dodává ten, kdo má nejflexibilnější, nejefektivnější řešení za tu nejlepší cenu. Takto se ale věci úplně nedějí. Myslím, že vypověditelné je úplně všechno, pokud má někdo chuť a odvahu něco změnit.
Jsem určitě zastáncem toho, že když je řešení správné, ať má klidně dlouhé trvání, pokud je to opravdu nadčasová záležitost za dobrou cenu, ať je to tam klidně roky. V situacích, kdy je prodlužování smluv postaveno na duševním vlastnictví, tak v tom nevidím problém, pokud jde o řešení, které nejlépe plní potřeby zadavatele.
Problém je, když jsou to zastaralé systémy, které již nejsou žádná špička nebo zcela neplní očekávání a potřeby. S tím samozřejmě komfortní nejsem a principiálně to nechápu. Je to hlavně o chuti a ambici daného úředníka a vlastníka agendy s tím něco dělat.
Vy sami přesoutěžujete vlastní zakázky?
Ano. Jasně. V momentě, kdy se obmění struktura vedení ministerstva, tak se velmi často dostáváte do situace, kdy vám řeknou: ukaž se dodavateli, dodávej nám levněji. Toto se samozřejmě netýká pouze státní správy. Velmi často je to obdobné i v soukromém sektoru.
Tlačilo na vás ministerstvo financí, abyste zlevnili?
Zakázky se soutěží. O některé jsme přišli a tlak byl obrovský. Obecně ve státní správě došlo k jedné věci. Před pár lety, když přišla nařízení shora šetřit, se správně uvažovalo, že je dobré šetřit v provozních nákladech, ale nespořit v modernizaci a rozvoji. Troufnu si říct, že to tak v prvopočátku i bylo. Bohužel, tento tlak způsobil, že se začalo šetřit i v rozvoji a modernizaci IT. Z mého pohledu veřejná správa už předloni a loni v modernizaci významně pokulhávala. Z vlastní zkušenosti víme, že přicházíme do styku s infrastrukturou a IT prostředím, které jsou v havarijní stavu.
Je to tak obecně ve státní správě?
Je pár zákazníků, kteří se o to umí postarat, kterým jde o moderní IT tak, aby plnilo funkci, proč se investice vůbec dělala. Troufnu si říct, že například Státní pokladna jde velmi dobrým směrem. Generuje sdílené služby, které chce dodávat i do dalších organizací ve státní správě. Provozuje EET, státní pokladnu a další služby a vypadá to, že funguje velmi dobře.
Praha vybrala dodavatele datového centra. Zakázka byla šitá na míru, tvrdí opozice
Co naopak pokulhává?
Myslím, že jednoznačně zabezpečení koncových uživatelů a významných systémů. Některé úřady mají nevyhovující infrastrukturu a zabezpečení, a i z těchto důvodů pak mohou nastat situace, kdy úředníkům a vládním představitelům někdo čte poštu. V jednotlivých organizacích jsou diametrální rozdíly ve vybavení a úrovni IT prostředí. Zařízení úředníků, referentů nebývají často v nejlepším stavu, bývají zastaralá, nevyhovující. Důležité je si ovšem uvědomit, že nejslabším článkem z pohledu zabezpečení bývá sám uživatel nebo administrátor.
Pojďme k části vašeho byznysu, které je pro soukromý sektor. Pro koho nejvíc pracujete?
Banky, finančnictví, pojišťovnictví a další nadnárodní společnosti. Dodáváme do několika bank v Česku a vidíme, že banky v posledních letech investují do svých IT, což je pozitivní trend, protože v minulosti zaspaly a nevěnovaly tomu potřebnou pozornost. Úroveň IT prostředí bank a státní správy je bohužel nesrovnatelné.
Řekněte mi ještě něco o projektu Aducid?
Je to jediná technologie na trhu, která splňuje následující kritéria: Je absolutně jednoduchá pro použití uživateli, má vestavěnou ochranu soukromí, je vysoce bezpečná a zajišťuje nejvyšší úrovně záruk v souladu s nařízeními eIDAS, EBA, NIST. Samozřejmostí je podpora mobilních zařízení.
Obchodně je to projekt na začátku, takže do něj ještě musíme investovat. Již dříve akcionáři rozhodli o vyčlenění projektu do separátní organizace v rámci holdingu. Je to tak flexibilnější pro případný vstup obchodních partnerů a investorů. V rámci projektu již máme první zakázky.
Přečtěte si také:
Nástup eGovernmentu. Od příštího července bude s úřady možné komunikovat přes internet
Blockchain místo tisíců úředníků? Ani v Česku to nemusí být utopie
Evangelisté digitálního pokroku připravují Česko na společnost bez státu
