Nové technologie a nástup elektromobility nutí firmy hledat stále nové zdroje vzácných kovů. Jednou z oblastí jsou dna oceánů. Nástup nových technologií se ale dostává do střetu s ochranou vodních ekosystémů.
Nové technologie v energetice i automobilovém průmyslu jsou spojené s těžbou drahých kovů, jež jsou pro jejich výrobu klíčové. Proto se nyní začíná vést nová „zlatá horečka“ o dna oceánů, kde se mnoho nerostných surovin skrývá. Vědci, inženýři i firmy začínají prozkoumávat stále větší hlubiny.
Firmy, které se zaměřují na průzkum mořského dna, tvrdí, že těžba tisíce metrů pod vodou bude mít menší vliv na životní prostředí, než povrchová těžba. Kritici namítají, že dopady na moře a oceány mohou být devastující a je třeba ochrany.
Licence už některé firmy pro průzkum pod hladinou dostaly. Například kanadská firma Nautilus Minerals hodlá do dvou let zahájit komerční těžbu mořského dna u Papuy-Nové Guineje v hloubce 1 600 metrů. Obří stroje mají semlít skálu, ve které jsou přítomny prvky měď, zinek a zlato. Speciální pumpy mají dostat horninu na povrch moře. Za den to má být 3 000 tun.
Vývoj ceny zlata za posledních 10 let
source: tradingeconomics.com
Ředitel kanadské společnosti Mike Johnson připomenul, že oceány tvoří 70 procent povrchu planety a jsou oproti pevnině téměř neprozkoumaným územím. „Průzkum dna oceánů dává smysl. Je zde potenciál těžit udržitelným způsobem v porovnání v tím, jak se poškozuje zemědělská půda na celém světě. Přitom společnost žádá stále více zdrojů,“ hájí koncept hlubinné těžby Johnson.
Dna oceánů přitom obsahují největší známé naleziště vzácných kovů, které jsou potřeba pro rozvoj „zelené“ ekonomiky, dodal pro britský Guardian.
Nutnost kovů přichází
Profesor geochemie David Cronan z Imperial College London souhlasí s tím, že těžba ze dna oceánů určitě přijde, ale zatím není jasné jak rychle k tomu dojde. „Je to nevyhnutelné. Načasování zůstává otázkou. Ale v posledních pěti až deseti letech došlo ke změnám (v technologiích), že budou kovy z moře užitečné,“ míní.
Zdaleka se nejedná jen o produkci chytrých telefonů a spotřební elektroniky. S nástupem chytrých technologií v automobilovém průmyslu, v oblasti internetu věcí i konceptu chytrých měst bude spotřeba vzácných kovů určitě stoupat a nemůže to „vytrhnout“ ani důkladná recyklace, přiznal britský oceánograf Bramley Murton.
Těžba ve vulkanicky aktivních podmořských oblastech, kde má voda například 400 stupňů Celsia, ale zůstává podle Murtona ještě daleko.
Bezpečnostní rizika
Hovoří se také o geopolitických ambicích jednotlivých zemí a využití těchto vzácných prvků pro vojenské technologie. Pokud ovládne významná podmořská ložiska například Čína přes své firmy, může to znamenat riziko pro globální bezpečnost.
Čína má zájem o průzkum Pacifiku i Indického oceánu a licence dostala čínská firma Minmetals na 72 tisíc kilometrů čtverečních v oblasti zlomu Clarion-Clipperton v Tichém oceánu, kde se mají nacházet bohatá ložiska kobaltu. První „testovací“ těžbu má Čína uskutečnit v Jihočínském moři okolo roku 2020.
Zájem o lukrativní odvětví projevila i britská ropná společnost BP, jež má bohaté zkušenosti s těžbou v pobřežních vodách. Vyvíjí autonomní ponorku pro průzkum oceánů.
Pokroky na poli výzkumu umělé inteligence mohou dát tomuto směru další možnosti. Nové technologie by ale zároveň měly umožnit lepší výzkum podvodního života ve velkých hloubkách. Navíc by měla být připravena mezinárodní legislativa, která bude upravovat podmínky těžby i ochrany přírody, upozornil britský deník. Jisté totiž je, že podmořská těžba určitě nebude mít nulové dopady na okolní ekosystémy.
Dále čtěte:
