Výrobky doposud známé jako „řecký jogurt“ a „jogurt řeckého typu“ dostanou nový název. Pojem „koncentrovaný mléčný výrobek“ má vyhovět stížnostem vlády v Aténách a přitom zachovat pro specifický produkt vlastní kategorii.
Jde o výsledek sporu mezi Českou republikou a Řeckem, který odstartoval v roce 2016. Tehdy se řecký ministr zemědělství Evangelos Apostolu obrátil na Evropskou komisi se stížností na to, že speciální mléčný produkt vyráběný jinou technologií než běžné jogurty může podle tuzemské legislativy nést název „řecký“, i když je vyroben jinde než v jihoevropské zemi.
Česko se nejdříve bránilo tím, že na obale je i tak nutné uvádět skutečnou zemi původu a že označení chápe jako charakteristiku výrobku, jako je tomu třeba u frankfurtských párků. Evropské komise však dala za pravdu Řecku. Jak server Euro.cz informoval letos v únoru, než by ministerstvo zemědělství riskovalo sankce, rozhodlo se ustoupit.
Kupujete "jogurt řeckého typu"?
Původně měl přitom „řecký jogurt“ zmizet z vyhlášky bez náhrady, a výrobky by tak v regálech splynuly s běžnými jogurty. V průběhu připomínkového řízení však vznikla nová kategorie s názvem „koncentrovaný mléčný výrobek“. Podle šéfa Českomoravského mlékárenského svazu Jiřího Kopáčka jde o odlišný produkt než klasické jogurty a kategorii jako takovou uznává i mezinárodní kodex potravinových standardů Alimentarius. „Koncentrované mléčné výrobky mají podle mezinárodní vyhlášky minimálně 5,6 procenta bílkovin. Naše řecké jogurty mají přes osm procent, to znamená, že kriteria splňují,“ vysvětlil Kopáček.
Návrh vyhlášky tak definuje produkt jako „mléčný výrobek, u kterého byl obsah mléčných bílkovin před fermentací nebo po fermentaci navýšen na nejméně 5,6 %“. Do této skupiny tak spadne i islandský Skyr.
Podle Kopáčka to však nemusí znamenat konec pojmu „řecký“ na obalech. Musí se však jednat o součást značky, nikoliv názvu pro specifickou skupinu produktů. „Pokud bude na výrobku uveden obchodní název a že je to vyrobeno v České republice, tak to není nic proti ničemu,“ vysvětlil Kopáček. Pravděpodobně však půjde o spojení „jogurt řeckého typu“, jaké je rozšířené třeba v Německu.
Přečtěte si:
Máme jíst nízkotučné, nebo plnotučné mléčné výrobky? Odborníci se neshodnou
Podle ministerstva zemědělství byli výrobci „řeckých jogurtů“ o změně s dostatečným předstihem informováni. Počítá se navíc s přechodným šestiměsíčním obdobím, takže by jim neměly vzniknout dodatečné náklady na přeetiketování. Kopáček také neočekává, že by změna měla vliv na poptávku. Podle něj jde o populární výrobek, který si zákazníci najdou. Podobně tomu bylo u pomazánkového másla. Zákaz užívat slovo „máslo“ se na prodejích neprojevil.
Novela vyhlášky nyní míří ke schválení vládě. Nejde o jedinou změnu, úprava počítá například s novou definicí kefíru. Doposud vyhláška přesně jmenovala kultury kvasinek, které mikrofóra kefíru musí obsahovat. Potravinářská komora však upozornila, že uvedené kvasinky aerobacter už nepředstavují taxonomicky platný rod.
Nová definice se tak spokojuje s tím, že kefír je „zákys připravený z kefírových zrn nebo kefírové kultury, jehož mikroflóra se skládá z kvasinek zkvašujících i nezkvašujících laktózu a mezofilních a termofilních bakterií mléčného kvašení, rostoucí ve vzájemném společenství“.
Dále čtěte: