Ministerstvo životního prostředí navrhuje pro nové limity emisí rtuti vypouštěné do ovzduší až 40procentní toleranci. Ekologové to kritizují. Znečišťovatelé by si tak od naměřeného množství toxického prvku mohli téměř polovinu odečíst.
Producenti emisí i stát aktuálně řeší, jak změřit množství rtuti produkované tuzemskými hnědouhelnými elektrárnami a dalšími znečišťovateli. Příčinou jsou nové evropské limity platné od srpna 2021.
Po tomto datu by koncentrace rtuti vypuštěná do ovzduší neměla přesáhnout 7 mikrogramů na metr krychlový. V současnosti však není jasné, kdo se do nové normy vejde. K měření emisí rtuti sice dochází, ovšem pouze jednorázově, nikoliv kontinuálně, jak požaduje nová evropská legislativa.
Nejdříve je tedy potřeba stanovit postupy, jak rtuť správně měřit. Podle návrhu novely vyhlášky, kterou poslalo ministerstvo životního prostředí do připomínkového řízení, by si přitom mohli znečišťovatelé z naměřených hodnot odečíst až 40 procent v rámci nejistoty měření. To kritizují hnutí Greenpeace, Duha a právní kancelář Frank Bold, které na novelu upozornily.
Jaký zdroj energie má stát preferovat?
„Ministerstvo životního prostředí by mělo být tím, kdo razí princip předběžné opatrnosti z hlediska vlivů na zdraví a životní prostředí. Místo toho navrhuje pravý opak - aby výrazně nadlimitní vypouštění toxické rtuti bylo papírově v pořádku,“ reagoval programový ředitel hnutí Duha Jiří Koželouh.
Ministerstvu dále vytýkají, že návrh nekonzultovalo s pracovní skupinou složenou z odborníků, poslanců a zástupců elektráren, která se novými limity zabývá. Podle důvodové zprávy se resort při tvorbě novely inspiroval v Německu. Reakci ministerstva redakce zjišťuje.
Mluvčí ministerstva Petra Roubíčková kritiku ekologů odmítá. Upozorňuje, že doposud žádné limity pro rtuť neplatily. Nově zavedené horní hranice je velmi nízká a tedy i obtížně měřitelná.
Čtěte: Uhelné elektrárny škodí ovzduší více než hutě, největším znečišťovatelem Česka jsou Počerady
„Ministerstvo životního prostředí tedy zavedením postupu kontinuálního měření emisí rtuti podmínky pro provozovatele včetně uhelných elektráren zpřísňuje, což ale aktivisté zcela opomíjejí,“ uvedla Roubíčková. Možnost stanovit „nejistotu měření“ podle ní vychází z evropské směrnice. Téma se navíc na pracovní skupině diskutovalo, byť uznává, že samotná výše nejistoty se neřešila.
Podle žebříčku, který loni sestavilo hnutí Greenpeace s využitím dat za rok 2016, je největším zdrojem rtuti vypouštěné do ovzduší v Česku elektrárna Vřesová, následována elektrárnami Počerady, Kladno, Prunéřov, Mělník, Chvaletice a Tisová.
Elektrárna Chvaletice ze skupiny Sev.en Pavla Tykače už požádala o výjimku z nových limitů pro oxid dusíku a právě pro rtuť. Do nových limitů by se nevešla ani se 40procentním odečtem. Další elektrárny budou pravděpodobně následovat.
