ZMĚNY V NOVÉM ROCE Co čeká podnikatele v roce 2007? Na začátku roku se musí smířit s novým zákoníkem práce. Prosadila ho ještě před volbami sociální demokracie společně s komunisty a kvůli patovému povolebnímu stavu se na něm už nic nezměnilo. Případná středopravá koalice vedená ODS sice slibuje lepší podnikatelské prostředí a daňové změny, potřebnou většinu ve sněmovně ale bude hledat těžko.
ZMĚNY V NOVÉM ROCE Co čeká podnikatele v roce 2007? Na začátku roku se musí smířit s novým zákoníkem práce. Prosadila ho ještě před volbami sociální demokracie společně s komunisty a kvůli patovému povolebnímu stavu se na něm už nic nezměnilo. Případná středopravá koalice vedená ODS sice slibuje lepší podnikatelské prostředí a daňové změny, potřebnou většinu ve sněmovně ale bude hledat těžko. Česko tak nejspíš čeká místo nutných reforem další přešlapování na místě. Nejvýraznější novinkou letošního roku je nepochybně zákoník práce. Sporům kolem jeho přijetí, stejně jako jednotlivým změnám a nelogičnostem, jsme se v Profitu průběžně věnovali po celý loňský rok (podrobný přehled novinek jsme zveřejnili v čísle 48/2006). Skutečně zásadních změn přitom nový zákoník přináší poměrně málo. V něčem se sice dosavadní pravidla zlepší, v něčem ale naopak zhorší. Jednou z mála příjemných změn je fakt, že nový zákoník je komplexnější než ten dosavadní. Upravuje totiž i oblasti, obsažené dosud v desítkách samostatných předpisů, například mzdu či cestovní náhrady. Přesto ale neobsahuje úpravu náhrady škody na zdraví při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání - to řeší samostatný zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, který je další důležitou novinkou letošního roku. CO NENÍ ZAKÁZÁNO, JE DOVOLENO
Zatímco dosavadní zákoník práce se řídil principem „co není dovoleno, je zakázáno,“ od letošního ledna je to přesně naopak: Co není zakázáno, je dovoleno. Liberalizace je však pouze zdánlivá. Podle kritiků zákoníku je totiž omezení tolik, že zmíněný princip nebude v praxi vůbec poznat. Naprostá většina paragrafů totiž ukládá zaměstnancům povinnosti, od nichž se nelze odchýlit.
Některá ustanovení skutečně přinášejí větší smluvní volnost, například v oblasti pracovní doby, práce z domova či sjednávání nadstandardních podmínek v pracovních smlouvách. V řadě jiných případů ale naopak dochází ke zpřísnění pravidel. Příkladem je třeba ustanovení, že pracovní smlouva musí být vždy písemná - dosud to u pracovních poměrů sjednaných na méně než jeden měsíc nebylo nutností.
Nově také nebude možné, aby podnikatel-fyzická osoba zaměstnával svého manžela. Dosud takový zákaz platil jen při přijímání do pracovního poměru - nevztahoval se tedy na případy, kdy ke sňatku došlo až během pracovněprávního vztahu.
Dalším příkladem zpřísnění dosavadních pravidel je faktické zrušení vedlejších pracovních poměrů. Nově se na ně vztahují téměř stejná pravidla jako na poměry hlavní, což mimo jiné znamená i klasickou výpovědní lhůtu a povinnost platit odstupné.
POHOTOVOST UŽ JEN MIMO PRACOVIŠTĚ Pozitivní změnou nového zákoníku je zavedení konta pracovní doby. Umožní přidělovat zaměstnancům práci v průběhu roku podle aktuální potřeby firmy - v době s množstvím zakázek třeba 12 hodin denně, jindy naopak pouze čtyři hodiny. Tento krok by měl přispět k přirozenému zániku švarcsystému. Naopak velmi kritizovanou změnou je nová definice pracovní doby, vycházející z unijních směrnic. Od ledna se do ní počítá nejen doba, v níž je zaměstnanec povinen konat pro zaměstnavatele práci, ale i doba, v níž je „na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele“. Pohotovost lze tedy nově vykonávat jen mimo pracoviště, typicky tedy doma u telefonu. Jestliže je zaměstnanec povinen být na pracovišti, považuje se takový čas již za běžnou pracovní dobu a náleží mu za něj plná mzda. ODPADÁ NABÍDKOVÁ POVINNOST Volání firem po větší pružnosti pracovního trhu bylo v novém zákoníku vyslyšeno jen velmi nepatrně. Příjemnou novinkou je vypuštění takzvané nabídkové povinnosti. Jestliže firma dá zaměstnanci výpověď z organizačních důvodů, už mu nemusí nabídnout (nebo dokonce zajistit) jiné pracovní místo. Toto zjednodušení má vést k menšímu strachu z přijímání určitých zaměstnanců, zejména zdravotně postižených. Nadále bude možné propustit zaměstnance jen z jednoho ze zákonem stanovených důvodů. Ty přitom zůstávají stejné jako dosud. Výpovědní doba se sice oboustranně zkracuje ze současných tří na dva měsíce, kompenzací je ale zvýšení odstupného z dvou na trojnásobek měsíčního platu. Novinkou je odstupné až ve výši dvanáctinásobku měsíčního výdělku pro zaměstnance, kteří dostanou výpověď ze zdravotních důvodů. Zákaz výpovědi z organizačního důvodu nově platí pro situaci, kdy se zaměstnavatel přemísťuje v mezích místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle smlouvy vykonávána. To může být pro zaměstnavatele podle okolností výhodou i nevýhodou, měli by proto věnovat velkou pozornost stanovení tohoto místa ve smlouvě. NENÁPADNÁ ZMĚNA: ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY Nový zákoník obsahuje i málo známou a přitom téměř revoluční novinku - možnost odstoupení od pracovní smlouvy. Tato změna se do zákoníku dostala nejspíš nedopatřením či nepozorností tehdejšího Škromachova ministerstva práce a sociálních věcí. Řadu měsíců po přijetí zákoníku o ní nic netušili ani odboráři. Nový předpis totiž odkazuje na občanský zákoník. V praxi tak zaměstnavatel i zaměstnanec může odstoupit od pracovní smlouvy, a to nejen před vznikem pracovního poměru, ale i kdykoliv během jeho trvání. Jedinou podmínkou je, aby možnost odstoupení výslovně uvedli už v původní smlouvě. K takové formulaci je sice nutný souhlas obou stran, v praxi však řada zaměstnanců smlouvu nečte, nebo nemá příliš možností k její změně. Připouští-li smlouva případné odstoupení, mohou pak zaměstnanec i zaměstnavatel jednostranně podat výpověď bez toho, aby byli omezeni zákonnými výpovědními důvody, předepsanými lhůtami či povinností odstupného! VYŠŠÍ PŘÍPLATKY A NÁHRADY Od ledna se také zvýšila odpovědnost zaměstnavatele za škody způsobené zaměstnanci v práci. Například při ztrátě věci na pracovišti se náhrada zvyšuje z dosavadních maximálně 5 na 10 tisíc korun. Příplatek za práci v noci vzrostl z dosavadního minima šesti korun za hodinu na 10 procent průměrného výdělku. Stejný příplatek náleží za práci v sobotu a v neděli. Bez souhlasu zaměstnance jej může firma převést na jinou práci pouze kvůli odvrácení mimořádné události nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich důsledků. Není už to tedy možné z důvodu prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. Stručně připomeňme ještě další důležité změny nového zákoníku práce: Kolektivní smlouvu stačí uzavřít jen s největší odborovou organizací. Roční limit pro dohody o provedení práce se zvyšuje ze 100 na 150 hodin. Doručování písemností zaměstnancům je možné také prostřednictvím elektronické pošty. A vytváří se lepší právní prostředí pro výkon práce z domova. O NEMOCENSKOU SE JEŠTĚ POSTARÁ STÁT
Celý loňský rok jsme v Profitu sledovali také přípravu nového systému nemocenské. Prvních 14 dnů nemoci měly zaměstnancům platit přímo firmy, kompenzací by bylo snížení odvodů na pojištění. Firmy s méně než 26 zaměstnanci by si mohly vybrat, zda zvolí nový systém, nebo zůstanou u starého.
Z jednorázové změny k 1. lednu 2007, kterou původně prosazovali sociální demokraté, ale nakonec sešlo. Nový systém se spustí o rok později, až od ledna 2008 - pokud ho mezitím poslanci ještě znovu nezmění.
V letošním roce tedy výplata nemocenské ještě zůstane na státu. Podnikatelé budou i nadále odvádět za pracovníky na pojistném 3,3 procenta. V roce 2008 by pak firmy měly proplácet lidem prvních 14 dnů nemoci samy, polovinu výdajů ale stát podnikům zpětně vrátí. Odvody se sníží na 2,3 procenta. Od roku 2009 by pak stát přestal na nemocenskou přispívat, odvody by klesly na 1,4 procenta. Zamýšlená změna se ale mnoha firmám nelíbí. Mimo jiné proto, že nedostanou žádnou účinnou možnost, jak dodržování nemocenské kontrolovat. Levice a odboráři totiž nesouhlasili s návrhem ODS, aby se porušení léčebného režimu stalo jedním z možných výpovědních důvodů.
Už od ledna 2007 ale došlo ke zvýšení nemocenských dávek. Redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu se zvyšují ze současných 510 na 550 korun a ze 730 na 790 korun. Nejvyšší dávky tedy dosáhnou měsíčně 12 995 korun, což je o 975 korun víc než v loňském roce. Nárok na ně budou mít lidé s příjmem nad 24 tisíc korun (viz tabulka).
MINIMÁLNÍ POJISTNÉ OPĚT VZROSTLO
Osoby samostatně výdělečně činné opět čeká vyšší pojistné na zdravotní pojištění. Minimální měsíční záloha se zvyšuje z 1272 na 1360 korun. U sociálního pojištění činí minimální záloha 1491 korun (v případě hlavní samostatné výdělečné činnosti) či na 597 korun (u vedlejší činnosti).
Už za leden musí toto minimum zaplatit lidé, kteří letos začínají podnikat, nebo kteří v loňském roce platili nižší částku (s výjimkou těch, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ). Ostatní platí loňskou výši záloh, a to až do doby podání Přehledu za rok 2006. Z něj pak vyplyne nová výše měsíčních záloh.
Příjemnou novinkou je snížení sazby penále na polovinu. „Místo 0,1 procenta tak za každý den nezaplaceného pojistného může být vyměřeno jen 0,05 procenta z dlužné částky,“ říká ředitel odboru výběru pojistného Všeobecné zdravotní pojišťovny Tomáš Červinka.
Letošní rok přináší také úlevu pro autory. Z placených příspěvků do novin, časopisů nebo rozhlasu a televize se od 1. ledna nemusí odvádět pojistné. U měsíčních honorářů nepřevyšujících 3000 korun se tak pouze strhává daň podle zvláštní sazby.
STRMÝ RŮST MINIMÁLNÍ MZDY SE ZPOMALIL
V loňském roce zvýšila vláda vedená ČSSD minimální mzdu hned dvakrát, vzrostla tak z 7185 korun na 7955 korun. Odboráři a bývalý ministr Zdeněk Škromach navrhovali pro letošní rok zvýšení o 500 až 700 korun. Vláda ODS se však rozhodla nepokračovat ve strmém zvyšování minimální mzdy a pouze zaokrouhlila její výši na 8000 korun měsíčně či 48,10 koruny za hodinu.
Zásadní změny přináší letošní rok v oblasti sociálních dávek. Částka životního minima pro jednotlivce činí 3126 korun, přičemž se do ní již nezahrnují náklady spojená s bydlením. Jde tedy pouze o částku potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Zavádí se také nová hodnota, nazvaná existenční minimum, stanovená na 2020 korun. Ta určuje jakýsi minimální životní standard umožňující přežití. Faktické snížení životního minima má zvýhodnit aktivní lidi před pasivními příjemci dávek.
Novinkou je také zákon o sociálních službách. Zdravotně postižení lidé a senioři, kteří se neobejdou bez pomoci, začnou dostávat příspěvky přímo „na ruku“. Sami budou moci rozhodnout, zda za ně zaplatí služby některého zařízení sociální péče, nebo zda si pořídí osobního asistenta, nebo se o ně postará vlastní rodina.
DANĚ: ÚROK Z PRODLENÍ MÍSTO PENÁLE
Letos podruhé mohou lidé využít možnosti společného zdanění manželů, kteří společně vychovávají alespoň jedno dítě. Nic se nemění ani na takzvané minimální dani: Za zdaňovací období roku 2006 se minimální základ daně zvyšuje na 112 900 korun. I nadále si lze od základu daně odečíst úroky z hypotéky a úvěru ze stavebního spoření, životní pojištění a penzijní připojištění.
Zcela nově jsou od 1. ledna stanoveny sankce za pozdní úhradu daní: Dosud musel poplatník zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 procenta z nedoplatku daně. V případě dodatečného vyměření daně dosud platil penále ve výši 0,05 procenta (je-li daň doměřena z podnětu samotného poplatníka) nebo 0,2 procenta (při doměření z podnětu finančního úřadu). Po uplynutí prvních 500 dní se počítalo penále jako 1,4 násobek diskontní sazby ČNB platné první den příslušného kalendářního čtvrtletí. Nyní se bude platit úrok z prodlení, a to nejdéle za pět let. Jeho výše odpovídá výši repo sazby stanovené ČNB, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a zvýšené o čtrnáct procentních bodů. Nově se zavádí penále ve výši 20 procent z částky daně dodatečně vyměřené finančním úřadem a ve výši pěti procent z částky, o kterou je dodatečně snižována daňová ztráta. Penále nebude požadováno, pokud poplatník sám podá dodatečné daňové přiznání.
CHYSTÁ SE JEDNOTNÁ DAŇ Z PŘÍJMU
Jaké změny nás čekají, pokud se vládního kormidla skutečně chopí ODS, lidovci a zelení a podaří se jím prosadit novinky i ve sněmovně?
Trojkoalice před Vánoci navrhla výši daní, která jakoby z oka vypadla reklamě o falešných sobech: jednu sazbu pro všechny. Pro daň z příjmů fyzických i právnických osob by se měla pohybovat někde mezi 17 až 19 procenty. Na stejné úrovni jako daň z příjmů by měla být i daň z přidané hodnoty. Zachována by měla zůstat nižší sazba DPH pro vybrané potraviny nebo ubytovací služby.
Pokud by návrh skutečně uspěl, nové sazby by zřejmě začaly platit až od roku 2008, nicméně vyloučen zatím není ani dřívější termín. Věcný záměr zákona je podle politiků již hotov a v krátké době jej bude možno předložit do sněmovny v paragrafovém znění.
Úřadující ministr financí Vlastimil Tlustý před Vánoci řekl, že vedle zmíněného odstranění progresivního zdanění patří mezi jeho další cíle zjednodušení zákona o dani z příjmu a snížení prostoru pro daňové úniky.
SPOLEČNÝ VÝBĚR DANÍ A POJISTNÉHO Vláda ODS na konci roku odsouhlasila i záměr ministerstva financí sloučit výběr daní a sociálního a zdravotního pojištění. Vedle toho by měly vzniknout pro každého občana a firmu speciální účty, což by mělo zpřehlednit a zjednodušit celý systém. Ministerstvo financí nyní připraví podrobný plán postupných změn. Kompetence k výběru sociálního a zdravotního pojistného mají být z České správy sociálního zabezpečení a ze zdravotních pojišťoven převedeny na daňovou a celní správu. Novinka má přinést nejen efektivnější výběr daní, ale také snížení administrativy u plátců, protože by pro ně znamenala kontakt pouze s jediným úřadem. STABILNĚJŠÍ PRÁVNÍ PROSTŘEDÍ? SPÍŠE JEN SLIBY Podnikatelé čím dál tím silněji volají po stabilnějších podmínkách pro podnikání, přehlednějších zákonech a včasné informovanosti o změnách. Politici napříč stranami slibují, že legislativní džungli vyčistí, omezí takzvané přílepky a zjednoduší podnikatelské prostředí. Nový zákoník práce je přitom ukázkou, jak to - přinejmenším politici ČSSD a KSČM - s těmito sliby myslí v praxi: Veřejně připouštějí, že nový zákoník bude potřeba kvůli jeho nedostatkům co nejrychleji novelizovat, na navrhované odložení účinnosti ale nepřistoupili. Do života tak uvedli další legislativní zmetek s množstvím potřebných novelizací, což firmám přinese zbytečné výdaje a nejistotu. Jak dlouho bude nový zákoník platit ve stávající podobě, zatím nikdo neví. Zvláště když do hry může zasáhnout i Ústavní soud. Podívejme se ale na příjemnější novinku: Od začátku roku, i když nikoliv hned od 1. ledna, budou na internetu přístupné všechny návrhy zákonů jdoucí do vlády. Jejich povinnou součástí navíc bude hodnocení dopadů regulace. Aby přijímané normy zbytečně nekomplikovaly život, budou muset před schválením ve vládě projít podrobnou analýzou. (Podrobněji jsme o tom psali v Profitu č. 51-52/2006). S iniciativami na zjednodušení živnostenských předpisů přišlo i ministerstvo průmyslu a obchodu. Tyto novinky však bohužel neřeší, jak zamezit pozdějším změnám návrhů zákonů ve sněmovně. Tam poslancům zůstane neomezená možnost přicházet s pozměňovacími návrhy, mnohdy i zcela nesouvisejícími. Nejrůznější novely novel či nelogické přílepky se snaží omezit návrh na takzvaný legislativní stop-stav. Skupina kolem senátorky Soni Paukrtové, podporovaná mimo jiné i Hospodářskou komorou, chce letos prosadit snížení počtu zákonů, přehlednější prostředí a „ukázněnější“ činnost poslanců. K tomu je ale potřeba změna Ústavy, tedy souhlas tří pětin poslanců i senátorů. Nový zákoník obsahuje i málo známou a přitom tém ěř revoluční novinku - možnost odstoupení od pracovní smlouvy. Minimální mzda letos vzrostla jen nepatrně - o 45 korun na 8000 korun. VÝŠE NEMOCENSKÝCH DÁVEK**
mzda nemocenská 2006 nemocenská 2007
15 000 Kč 9 166 Kč 9 166 Kč
16 000 Kč 9 662 Kč 9 789 Kč
17 000 Kč 10 055 Kč 10 328 Kč
18 000 Kč 10 488 Kč 10 721 Kč
19 000 Kč 10 811 Kč 11 084 Kč
20 000 Kč 11 204 Kč 11 477 Kč
21 000 Kč 11 586 Kč 11 870 Kč
22 000 Kč 11 963 Kč 12 263 Kč
23 000 Kč 12 020 Kč 12 629 Kč
24 000 Kč 12 020 Kč 12 995 Kč
Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí
