Největší přírůstek pořádaných akcí loni zaznamenala Praha a Jihomoravský kraj, ve kterých jich přibylo zhruba 800, respektive 500. Celkově v tuzemsku proběhlo 14 379 kongresů a konferencí, což je o 1712 víc než v roce 2018. Český statistický úřad (ČSÚ) za kongres či konferenci považuje formální setkání většího počtu lidí (od 50 účastníků výše) určitého odborného zaměření, jehož předmětem jsou přednášky, diskuse a konzultace.
Největší podíl již tradičně získalo hlavní město, v němž proběhlo 5336 konferenčních akcí. Druhé místo s 2452 má též tradičně Jihomoravský kraj, který se ovšem přes dvoutisícovou hranici dostal teprve potřetí. „Po Praze je u nás nejrozvinutější infrastruktura v rámci konferenčních a kongresových kapacit. Pomáhá nám jistě také mezinárodní trend pořádání konferencí mimo hlavní město,“ vypočítává důvody jihomoravského úspěchu Silvie Zámečník z Moravia Convention Bureau. „Jenom s tím bychom samozřejmě nevystačili, takže naše organizace intenzivně propaguje kraj i samotné Brno jako atraktivní destinaci pro tento typ akcí. Máme k tomu celou síť ambasadorů, kteří jsou schopni do Brna přivést důležité mezinárodní konference. Samozřejmě jim v tom pomáhají i takové věci jako rozvinutá brněnská gastroscéna nebo tradiční folklor a vinařství,“ doplňuje Zámečník. Potenciální zákazníky tak Moravia Convention Bureau upozorňuje i na to, že k mání je vinný sklípek s leteckým simulátorem nebo závody na traktoru.
Vřídla na kongresy netáhnou
Třetí pozici těsně udržel Středočeský kraj (997) před Krajem Vysočina, jenž přidal oproti předchozímu roku přes osm desítek akcí a dosáhl tak počtu 983. Ostatní kraje v pořadatelství výrazně zaostávají.
Nejmenší počet těchto akcí se dlouhodobě pořádá v Karlovarském kraji, kde jich sice loni proběhlo o 50 víc než v roce 2018, ale pořád to je 120 kongresů oproti 313, uspořádanými v Královéhradeckém kraji, jenž drží předposlední příčku žebříčku. Karlovarský kraj obsazuje poslední příčku nepřetržitě od roku 2011.
Často se mluví o tom, že by svůj kongresový potenciál měly rozvíjet všechny kraje. Při pohledu na data od roku 2009 se však zdá, že potenciál většiny krajů má zřetelné meze. Je to zřejmé například z toho, že hranici tisíce akcí za rok se za Prahou a jižní Moravou podařilo překonat již jen třem krajům. Moravskoslezský takto uspěl dvakrát, a to v letech 2011 a 2012. V posledních letech se v kraji daří pořádat jen o málo víc než šest stovek kongresů a konferencí.
V roce 2016 se tisícovou hranici podařilo překonat Kraji Vysočina. Loni se v něm počet akcí vyšplhal na 983, předloni to bylo 900. Pod toto číslo kraj nešel již od roku 2015. Dotírat na něj v posledních dvou letech začal Středočeský kraj, který se přes tisíc akcí dostal v roce 2018 a jemuž loni tato meta unikla o pouhé tři konference. Ostatní kraje České republiky jsou již „v jiné lize“, bohužel v té nižší.
Přesto není důvod k pesimismu.
Většina krajů totiž v počtu pořádaných kongresů a konferencí vykazuje lepší výsledky než před deseti lety. Tehdy vývoj v segmentu budil obavy. „Oblast kongresové turistiky se nevyvíjí bohužel moc dobře. Podobně jako další oblasti cestovního ruchu klesá i tento segment. Hlavně se to projevuje v Praze, kde je největší objem této turistiky,“ řekl například pro Lidové noviny v roce 2010 Jiří Koliba, náměstek pro cestovní ruch z ministerstva pro místní rozvoj. „V zásadě se nic neděje, Česká republika se v poslední době propadla z uspokojivých míst. Ani velká města nic moc nedělají a nejsou schopna přilákat velké akce,“ přizvukoval tehdy Tomáš Kulman, odborník na cestovní ruch ze společnosti KPMG. I proto v té době vznikl Czech Convention Bureau (CzCB), jehož úkolem je propagace Česka jako země ideální pro pořádání tohoto typu akcí. Své propagační sekce zakládaly i jednotlivé kraje. Zřejmě svoji práci nedělají vůbec špatně, protože Praha je zpět v desítce nejlepších kongresových destinací a pevné místo má i celá Česká republika.
V roce 2018 se kongresů a konferencí
pořádaných v Česku zúčastnilo 1 370 242 lidí, loni jich bylo ještě o 36 tisíc víc, celkem 1 406 683. Veskrze pozitivní čísla z posledních let však nemohou zastřít fakt, že udržet si pozici a růst je pro Česko stále pracnější.
V roce 2012 přijelo na tuzemské kongresy 1 535 597 lidí, což je zatím nepřekonané číslo. Přilákalo je přitom jen 11 547 akcí, což je o téměř tři tisíce méně, než bylo loni potřeba na dosažení návštěvnosti o více než sto tisíc nižší. Ještě v roce 2015 stačilo na příjezd 1,407 milionu účastníků, tedy prakticky stejného množství jako loni, uspořádat necelých 13 tisíc akcí. Loni už to bylo skoro 14 a půl tisíce.
O autorovi| Přemysl Souček, spolupracovník redakce
ČLÁNKY DO MAILU