Menu Zavřít

1,8 bilionu dolarů. Gates a Pan Ki-mun spočítali náklady adaptace na klimatické změny

10. 9. 2019
Autor: CC0 via Pixabay Hermann Traub

Globální komise, v níž zasedají mezinárodně známé osobnosti, vyzvala národy k promptní investici do projektů, které zamezí negativním důsledkům klimatických změn. Nemá přitom jít jen o hašení škod, ale o skutečné investice s mimořádným ekonomickým přínosem. Musí se však jednat hned.

Skupina pod vedením vlivných osobností publikovala znepokojivou zprávu, podle níž svět zaplatí „vysokou cenu“, pokud jednotlivé země nezačnou okamžitě investovat do ochrany proti změnám klimatu a jejich dopadům.

Těleso nazvané The Global Commission on Adaptation ve své zprávě uvádí, že v příštích deseti letech bude potřeba vynaložit částku 1,8 bilionu dolarů (42 bilionů korun) v pěti klíčových oblastech. Následný ekonomický přínos těchto investic však autoři odhadují na 7,1 bilionu dolarů.

Přednostně by se podle 81stránkové studie měly peníze směřovat do systémů včasného varování, odolné infrastruktury, vodních zdrojů, zemědělství v suchých oblastech a ochrany mangrovníků.

Má se Česko stát klimaticky neutrálním?

Skupina byla pověřena úkolem zviditelnit téma adaptace na klimatickou změnu ve světových médiích v předvečer klimatického summitu Spojených národů, který se koná 23. září v New Yorku.

Komisi vedou bývalý generální tajemník OSN Pan Ki-mun, zakladatel Microsoftu Bill Gates a výkonná šéfka Světové banky Kristalina Georgieva, která se s velkou pravděpodobností postaví do čela Mezinárodního měnového fondu. Dále ji tvoří 34 komisařů a globální síť výzkumných partnerů a poradců.

„Pokud nebudeme jednat hned, klimatická změna extrémně prohloubí propast mezi těmi, kteří mají, a těmi, kteří nemají,“ uvádí Pan Ki-mun.


Klaus Čechům namluvil, že klima není problém. Výhody z oteplení nečekejme, říká sociolog Vidomus

Sociolog Petr Vidomus.


Zpráva zmiňuje jako dobré příklady konkrétní opatření některých zemí z minulých let. Chválí klimatickou politiku Německa, Nizozemska či Velké Británie. Vyzdvihuje ale třeba i kroky, které učinil po zničujících tropických bouřích Bangladéš. Po katastrofách v letech 1970 a 1991, jež si vyžádaly stovky tisíc životů, země posílila ochranné protipovodňové prvky, vystavěla bariéry a vyškolila personál z řad dobrovolníků, což výrazně snížilo počty obětí při následujících živelních pohromách.

Očekává se, že další doporučení komise představí u příležitosti zmiňovaného summitu OSN. Měly by se týkat potravinové bezpečnosti, rizikového managementu během živelních pohrom, odolnosti systémů či financí. Na sociálních sítích zároveň komise spustila kampaň #AdaptOurWorld.

 Infografika, oteplování

Dále čtěte:

Klimatolog Tolasz: Planeta uživí všechny, pokud se změní hospodaření s půdou a potravinami

Sucho: nové domy budou zelené a naučí se chytat vodu

Na suchu. Nedostatek vody trápí elektrárny i teplárny

Hosté a vetřelci, co táhnou na sever. Klimatická změna způsobí i stěhování zvířat

Málo masa, sem tam brouk. Proměna zemědělství se dotkne hlavně masité stravy

Nové přehrady? Kdeže. Vodu v krajině nejlépe zadrží zdravá půda

FIN25

Jez v Děčíně je nesmysl, Česko může přijít o dotace, varují ekologové

  • Našli jste v článku chybu?