Krize eura i světová finanční recese se zdají být zažehnány, světové hospodářství běží na plný výkon a inflace roste. To vše svědčí pro rostoucí kurzy akcií a burzovní indexy také rostou. Ještě více důvodů ale mluví pro naprostý krach.
Oddáváme se zas jednou pomyslné večeři na Titaniku jako v letech 1929, 1999 a 2007? Z dění na světových trzích lze vyčíst nejedno varování, že svět čekají tvrdé korekce. Trhy se mohou propadnout každým dnem, píše německý týdeník Wirtschaftswoche
1. Předražená americká burza
Podobně jako je světová ekonomika závislá na Číně, jsou i světové finanční trhy odvislé od Wall Street. Je nemyslitelné, že by americké burzovní trhy s sebou při případném úpadku nestrhly i ostatní. Potíž je aktuálně v tom, že se americké burzy pohybují až nebezpečně vysoko.
Medián ukazatele P/E poměřujícího kurz akcie se ziskem, ukazatel CAPE (Shiller P/E), indexy aktivity, ukazatel P/B vyjadřující poměr tržní ceny akcie a její účetní hodnoty, ukazatele na bázi cash flow, dividendová rendita, tržní kapitalizace ve vztahu k HDP jakož i mnohé další parametry varují, že akcie na americké burze jsou značně nadhodnoceny.
Dow Jones po Trumpově projevu trhá nové rekordy
Ne snad, že by dosáhly úrovně, na níž se ocitly v okamžiku historicky nejvyššího nadhodnocení v roce 2000, nicméně už překročily hodnoty z let 1929 a 2007, což už je důvodem k ostražitosti. Koneckonců, uznávaní value investoři – kteří z podstaty své strategie hledí na cenu při koupi – už volají po rozdělení burzy s tím, že jinak přestane být zajímavá.
2. Burzovní makléři jsou čím dál bezstarostnější
Optimismus amerických soukromých investorů je na mnohaletém maximu. Míra likvidity akcií v portfoliích investorů oslovených Americkou asociací individuálních investorů (AAII) převyšuje stav v 90 procentech měsíců v období posledních 30 let. Totéž platí o institucionálních investorech, kteří jsou v těchto týdnech naladěni nejlépe za posledních 10 let.
Zároveň s tím výrazně klesla volatilita, která je dalším ukazatelem nervozity na trzích. Index volatility VIX se už několik měsíců drží na rekordně nízké hladině. Tento vývoj je přitom v jasném rozporu s hodnotou ukazatelů globálních rizik, které v posledních několika letech naopak povážlivě narostly. A jak volatilita padala, stupňovaly se sázky na její pokračující pokles. Poněkud to připomíná úvěrové pojišťovny, které se před finanční krizí prodávaly.
Čtěte také:
11 věcí, které byste si měli ihned smazat z Facebooku
22 otázek o cestování letadlem, na které jste vždycky chtěli znát odpověď
22 dalších otázek o cestování letadlem. Opravdu nemám po přistání tleskat?
Dokud vše půjde dobře, budou investoři dosahovat dobrých zisků. Pouhá změna nálady na trzích ale za těchto okolností může rozpoutat prodejní paniku s odpovídajícími odchylkami od kurzů, které zas působí na akciové trhy.
3. Investoři jsou stále nečinnější
Neblahý vliv na ekonomiku má posilující sklon investorů k tzv. pasivnímu investování, a to převážně prostřednictvím indexových fondů. Hořce úsměvné je, že přísně vzato nejde o pasivní investování, natož pak bezrizikové, jak by se chtělo věřit. Investice do těchto pasivních produktů ve skutečnosti významně posiluje stávající trendy. Poptávka po posilujících akciích odpovídajícím způsobem roste, což vede k davovému efektu na chování investorů. Namísto snižování rizik tato forma vkladů rizika zvyšuje a posiluje sklony k nadhodnocování.
4. Investoři se uchylují do zdánlivého bezpečí setrvalé likvidity
Investoři se takto chovají i proto, že jim prodejci těchto produktů slibují, že je bude možné kdykoli obchodovat a především zpeněžit. Totéž už dělaly americké finanční trhy, až při finanční krizi došlo na dříve nemyslitelné a aktiva nebyla najednou tak likvidní, jak si jejich držitelé představovali, a výplaty se zpožďovaly, což zavdávalo k panice.
Čtěte komentáře k tématu:
Co když přijde globální kolaps?
Až se vypnou bankomaty, díl 1.
Až se vypnou bankomaty, díl 2.
Je docela možné, že druhdy běžná korekce za těchto okolností přivodí další krach. Indexové fondy ze své podstaty kopírují výkonnost indexu s co nejnižší odchylkou. Jakmile ovšem investoři propadnou panice, důsledky toho se v plném rozsahu projeví na trhu.
5. Časy levných peněz se nachylují
Optimističtí pozorovatelé považují ceny na amerických trzích právě s ohledem na stále ještě nízkou hladinu úroků za patřičné. Drží se pravidla, že čím nižší jsou dlouhodobé úrokové sazby, o to vyšší může být cena akcií. To je v pořádku, jen to vzbuzuje pochybnosti směrem k americké centrální bance FED a její stávající strategii navyšování úroků. Již od hladiny tří procent za 10letou státní půjčku počítají přední analytici jako je Jeff Grundlach nebo Bill Gross s citelnými korekcemi na trzích.
Americký Fed zvýšil úrokové sazby, reaguje na dobrý vývoj ekonomiky
Zároveň s tím se množí pochyby o účinnosti finanční politiky a důvěra ve všemohoucnost centrální banky upadá. I to může vyústit v neblahé důsledky. Pokud by totiž důvěra během případné nové krize ještě poklesla, mohla by na růst úroků v Evropě tlačit i pouhá skutečnost, že by se investoři vyhýbali cenným papírům určitých dlužníků.
6. Míra zadluženosti přesáhla všechny meze
Má to co do činění s tím, že jsme světovou krizi způsobenou přílišným zadlužením zažehnali s pomocí ještě větších dluhů. Světové dluhy přesahující 215 bilionů dolarů (325 procent světového HDP), byly o 70 bilionů vyšší než před 10 lety. V průmyslových zemích od roku 2006 narostly z 348 procent HDP na 390 procent a v nově zprůmyslněných státech, především v Číně, ze 146 na 215 procent. To je znepokojivé vzhledem k tomu, že vyšší úrokové sazby jsou tím posledním, co by vysoce zadlužený svět mohl potřebovat.
Pohled na americkou burzu ovšem odhaluje ještě tu přitěžující okolnost, že americké společnosti na rozdíl od těch evropských v posledních letech výrazně navýšily své zadlužení. Zadlužovaly se mimo jiné i nákupem vlastních akcií se snahou navýšit renditu vlastního kapitálu a tím i kurz akcií. Očištění rendity vlastního kapitálu o tento „pákový“ efekt ozřejmuje, že americké společnosti nejsou o nic ziskovější než jejich evropští protějšci, jak se mylně traduje.
Zadlužení se týká i těch největších:
Apple se extrémně zadlužuje
V zadluženosti amerických společností spatřuje riziko pro mezinárodní finanční stabilitu dokonce už i Mezinárodní měnový fond (MMF), který spočítal, že každý 10. americký podnik už dnes – navzdory rekordně nízkým úrokům – nedokáže platit úroky z běžných zisků.
7. Rostoucí politická rizika
Ani jásot nad výsledkem francouzských prezidentských voleb nezastře přetrvávající značná světová politická rizika. Může eskalovat napětí v Severní Koreji i v Jihočínském moři (na jehož názvu se přilehlé státy ne a ne shodnout), stejně jako mohou vyústit v nové střety tenze na Blízkém východě. Podobně i Evropa sama skýtá mnoho důvodů k nervozitě, od populistů jedoucích na vlně strachu z migrace přes ruské manipulace veřejným míněním až po vystoupení Velké Británie z Evropské unie.
Přečtěte si o jednom z mnoha rizik pro světovou ekonomiku:
KLDR otestovala balistickou raketu. USA vyzývají k zesílení sankcí
V době, která nepřeje odpovídajícímu cenění rizikových aktiv, hrozí značné rozkolísání trhů. Utrpí-li totiž přeceněné a bezstarostné trhy šok zvenku, nelze vyloučit, že mocně zareagují.
8. Americká ekonomika roste už příliš dlouho
Nehledě na hrozící vnější vlivy je třeba vzít v potaz i to, že - beztak slabý - vzestup amerického hospodářství trvá historicky už dost dlouho, a pravděpodobně se tedy nachyluje. Déle trval od druhé světové války jen dvakrát.
Rostoucí mzdy v USA mohou stlačit marže firem. Ty jsou uměle vyšroubované nestřídmým využíváním pákového efektu vznikajícího při financování investic s malým objemem vlastního kapitálu doplněného podstatně větším objemem cizího. O to víc jsou tedy ohrožené. Kromě toho se zisky soustředí na několik málo odvětví a společností.
Vývoj růstu amerického HDP
source: tradingeconomics.com
Široký americký podnikatelský sektor je také velmi citlivý na rostoucí úrokové sazby i mzdy, což může vést k poklesu investic, které předurčují růst ekonomiky.
9. Na technologické revoluci mnozí tratí
Bezmála polovina letošního nárůstu kurzů na americké technologické burze Nasdaq připadá na pouhých pět společností, tedy 0,2 procenta všech firem uvedených v indexu této burzy. Zmíněnou pětici tvoří Apple, Alphabet, Amazon, Facebook a Microsoft. Právě tyto firmy doslova staví na hlavu celá průmyslová odvětví.
Nasdaq Tady letos vydělal hlavně ten, kdo vsadil na giganty
Kdo má smůlu, z prohry už se nemusí vzpamatovat. S krachujícími firmami mizejí pracovní místa i jmění akcionářů. Čím víc se tvorba hodnot soustředí na několik málo společností na úkor ostatních, tím vyšší je riziko velkých zklamání na trzích.
10. Spekulace na úvěr a akcelerátory úpadku
Nejen společnosti jsou zadlužené víc než kdy předtím. Také investoři si už na obchodování půjčují stále častěji. Úvěry na obchodování s akciemi („Margin Debt“) rovněž dosahují rekordní výše.
Máloco obnažuje slabiny politiky levných peněz jako společnosti, které navyšují kurzy akcií s pomocí finančního inženýrství namísto skutečných zlepšení, a investoři, kteří tyto akcie poptávají stále více na úvěr.
Při pádu kurzu se původně kýžený efekt obrací a pokles se zrychluje. Podle nejhoršího, ale nikoli nemyslitelného scénáře, při případném propadu trhů obratem naskočí hned několik akcelerátorů úpadku.
Přečtěte si také:
