Češi již skoro dvanáct let vytvářejí demokratickou společnost s tržní ekonomikou. Nová rubrika „Deset let poté chce být jakýmsi pluhem na tomto historickém poli, jímž se mají na světlo znovu dostat události i jevy se zapadlým, dnes mnohdy překvapujícím koncem. Více než deset let staré stránky novin jsou již zažloutlé a svět federálního Československa se zdá být skoro pravěkem. Nechceme být po bitvě generálem, redaktoři týdeníku EURO se jen pokusí uvést některé zašlé vize na pravou míru a ověřit, zda první jsou posledními a naopak.
Pučem nastoupivší autokrati světu vadí, demokraticky zvolení nikoli. Devatenáctého srpna 1991 byl v Moskvě neúspěšný vojenský převrat starých komunistických struktur. V tanky podporovaném sedmičlenném „státním výboru pro výjimečný stav tehdy byl i šéf KGB Vladimír Krjučkov. Loni byl ruským prezidentem zvolen bývalý agent této tajné služby Vladimír Putin.
PRAHA (mav) – Československá armáda začala veškerý benzin obarvovat speciální modrou barvou. Cílem tohoto opatření je odlišit vojenský benzin od civilního, a snížit tak počet krádeží v útvarech a jednotkách ČSA… Lidové noviny, 15. 8. 1991
Armádní opatření s modrým benzinem nevydrželo ani tři roky. Ministerstvo obrany o něm rozhodlo, když jen za první pololetí roku 1991 zaznamenalo na dvě stovky případů tankování do soukromých vozidel a i při tehdejší nízké ceně benzinu škodu přes milion korun. Barevné rozlišení vojenského a civilního benzinu mělo usnadnit kontroly.
ČSA začala modré indigové barvivo Sudan Blau používat v srpnu roku 1991. Benzin BA–91C s ním barvila v armádních velkoskladech, dřív než dorazil k jednotlivým útvarům. Jak se toto opatření osvědčilo, není jasné. Tiskové oddělení ministerstva obrany nicméně uvádí, že vydrželo jen do vyčerpání zásob první várky nakoupeného indiga. „Vzhledem k postupnému zavádění dalších druhů benzinů a potřebě zachovat barevné odlišení podle platných norem a také kvůli ceně značkovací látky jsme nakonec od barvení upustili, uvádí mluvčí ministerstva Pavel Boháč.
BRNO – Přinejmenším 18 z 25 druhů potravinářského zboží, kterých by mělo být na trhu spíše nadbytek, není zdaleka ve všech městech a vesnicích jižní Moravy vždy a v požadovaném množství k dostání. Potvrdila to nynější mimořádná kontrola úrovně nabídky, kterou uskutečnil v 95 prodejnách státního podniku Potraviny, spotřebních družstev Jednota i soukromníků brněnský krajský inspektorát České obchodní inspekce… ČTK, 15. 8.1991
Trh všechno vyřeší. Donekonečna omílaná, jedněmi uctívaná a jinými zavrhovaná formulka beze zbytku platí v maloobchodním sektoru.
Obchodní inspekce se už do podobných kontrol nepouští. Sice nikoliv proto, že „dneska už je zboží víc, než stačíme ochutnat , jak říká mluvčí Miloslava Fléglová, ale z kompetenčních důvodů. Od roku 1997 totiž potravináře kontroluje výlučně Česká zemědělská a potravinářská inspekce. Ani tu však pestrost nabídky nezajímá. „Je to věc trhu, potvrzuje Daniela Kolejková, mluvčí zemědělských inspektorů.
Ze strany obou institucí však nejde o trestuhodný nezájem. Podobná šetření by dnes neměla smysl. Regály obchodů praskají naopak ve švech, jak je nabídka široká, a zákazníci už si odvykli v prodejnách začínat otázkou „Nemáte náhodou…? .
„Někdy se stane, že některé položky zrovna nejsou na regále. To je však spíše logistický problém, uvádí Tomáš Krásný ze společnosti Incoma Re–search. „Většinou chybí jen jedna konkrétní značka výrobku.
PRAHA – Prudká akcelerace zájmu lidí o sex a erotiku, která nastala po listopadu 1989 jako reakce na „asketismus předchozího období, se začíná zklidňovat. Poptávka a nabídka v oblasti eroticky zaměřených periodik se dostávají do rovnováhy. Vyplývá to z průzkumu postojů… ČTK, 18. 8. 1991
Boom zájmu o „lechtivou tematiku je dávnou minulostí. Jestliže podle průzkumu uskutečněného Institutem pro výzkum veřejného mínění (IVVM) společně s agenturou F. S. A. sledovalo v roce 1991 nejstarší domácí erotický časopis Leo třiačtyřicet procent populace starší patnácti let, dnes je to mnohem méně.
I když aktuální čísla IVVM nejsou k dispozici, protože institut již obdobné šetření neuskutečnil, aktuální výsledky kontinuálního výzkumu MML–TGI Median 01/II jsou dostatečně vypovídající. Časopis Leo „již někdy četlo 12,7 procenta osob ve věku čtrnáct až 79 let; ještě o půl procentního bodu slabší má dnes čtenost druhý nejznámější erotický titul NEI Report, který se před deseti lety těšil zájmu třetiny populace.
Nejraději bychom si ponechali jen sto z přibližně dvou tisíc domů, které se 24. 5. 1991 staly naším majetkem. Bydleli by v nich zejména lidé postižení nouzí, vysvět–luje RNDr. Michal Hron, náměstek libereckého primátora. Ačkoli o zbylých 1900 domů radnice nestojí, zaznívají v současnosti hlasy, že zakládá obec–ní komunismus… Miloslav Lubas MF Dnes, 14. 8. 1991
Rozhodnutí liberecké radnice o prodeji většiny obecních bytů se od roku 1991 prakticky nezměnilo. Náměstek primátora Stanislav Cvrček pro týde–ník EURO uvedl, že prodej stále pokračuje. Město prodalo zatím zhruba polovinu původ–ního bytového fondu a většina domů, kterých se zbavilo, je už opravená. Letos v červnu liberecké zastupitelstvo znovu rozhodlo, že si město ponechá jen 1500 bytů, z toho polovinu v domech s pečovatelskou službou. Se zhruba deseti procenty původního bytového fondu přitom počítali liberečtí radní už v roce 1991. „Myslím, že tehdy náměstek Hron odhadl budoucnost poměrně přesně, uvádí Cvrček.
Liberec některé domy prodal jednomu zájemci nebo družstvu vlastníků, v některých se však prodávaly jednotlivé byty. Tento způsob prosazovali sociální demokraté, kteří se na radnici dostali ve druhé polovině devadesátých let. Výnos z prodeje nakonec převýšil původní představy.
