Mysleli jste si, že mezi ty úplně nejdražší materiály světa patří zlato, platina nebo třeba slonovina? Pak jste na omylu. Tyto látky jsou opravdu cenné, do top desítky se ovšem nedostaly. Místo toho tam najdete drogy, drahé kameny nebo vzácné prvky, o kterých jste možná v životě neslyšeli. Chcete vědět, o které materiály se jedná? Podívejte se na ně v našem článku.
10. místo – Heroin
Heroin neboli diacetylmorfin patří mezi nejznámější drogy na světě. Jedná se o silně návykový polosyntetický opioid, který je mezi narkomany oblíbený hlavně díky svým tlumivým účinkům, odbourává totiž stres i únavu a tlumí vnímání fyzické i emocionální bolesti. Heroin mohou lidé užívat různými způsoby, nejčastěji je to šňupání, injekce (nitrožilně) nebo inhalace.
Frekvence užívání heroinu u narkomanů rychle stoupá, postupně se rozvíjí tělesný návyk a závislí lidé záhy zjistí, že drogu potřebují každý den. Mezi účinnou a smrtelnou dávkou je navíc relativně malý rozdíl, stačí tedy mírně zvýšené množství heroinu a může dojít k fatálnímu předávkování. Ve Velké Británii je ovšem heroin k dostání na lékařský předpis po jménem diamorphine, používá se například k léčbě akutní bolesti a fyzického traumatu nebo také po infarktu.
Cena heroinu závisí především na zemi prodeje a na kvalitě drogy. Pohybuje se kolem 130‒200 dolarů/gram, v přepočtu na naši měnu tedy za gram zaplatíte až 4 600 korun. V České republice a mnoha dalších státech je výroba, držení a prodej heroinu nelegální. Podle výzkumu OSN z roku 2004 pochází 87 % světového heroinu z Afghánistánu, který je největším výrobcem opia.
9. místo – Kokain
Další drogou na seznamu nejdražších světových materiálů je kokain neboli benzoylmethylekgonin. Jedná se o rostlinný tropanový alkaloid, který se získává z jihoamerického keře s názvem rudodřev koka. Látku v jeho listech žvýkali již Inkové, kokain byl ovšem poprvé izolován německým chemikem Albertem Niemannem až roku 1860. O dva roky později byla poté zahájena také komerční produkce. Na výrobu 1 kilogramu čistého kokainu je potřeba 200-400 kilogramů suchých listů koky.
Kokain účinkuje jako lokální anestetikum a silné stimulancium, po požití navozuje pocit euforie, vzrušení a radosti, zlepšuje soustředění a stupňuje sebejistotu, družnost a iniciativu. Může naopak narušit sebekontrolu, vyvolává neklid a agresi. Zároveň představuje velkou zátěž pro kardiovaskulární systém, může vyvolat hypertenzi, tachykardii i srdeční arytmie. Dlouhodobé užívání kokainu vede k silné psychické závislosti.
Cena této drogy se pohybuje kolem 200‒250 dolarů/gram, v přepočtu tedy i více než 5 500 korun za jeden gram. Prodej i držení kokainu je v České republice i ve většině ostatních zemí světa ilegální.
8. místo – LSD
Na osmé příčce se umístila droga s názvem LSD neboli diethylamid kyseliny lysergové. Tato bezbarvá krystalická látka se využívá jako halucinogen, již v nízkých mikrogramových množstvích totiž vyvolává silné účinky. LSD má zároveň extrémně nízkou toxicitu a nevzniká na něm závislost, po použití drogy se ovšem mohou vyskytnout nežádoucí účinky v podobě úzkosti či bludů, které mohou vést až k ublížení na zdraví.
Ačkoli LSD poprvé syntetizoval Dr. Albert Hofmann v laboratořích švýcarské farmaceutické firmy Sandor v Basileji již roku 1938, jeho psychoaktivní účinky byly objeveny teprve v roce 1943. V minulosti tato droga sloužila jako psychoterapeutická pomůcka, pomáhala při léčení depresí, schizofrenie, alkoholismu nebo dětského autismu. Následně si ji oblíbili také umělci, kteří LSD používali k posílení kreativity, nebo příslušníci hnutí Hippies.
Cena LDS se pohybuje kolem 3 000 dolarů/gram, u nás byste zaplatili tedy zhruba 70 000 korun. Proč je tato látka tak drahá? Vysoké pořizovací náklady souvisí především s velice složitým výrobním procesem, při kterém LSD vzniká. Produkce, přechovávání nebo předávání jiné osobě bez povolení ministerstva zdravotnictví je u nás trestné.
7. místo – Plutonium
Plutonium je silně radioaktivní a velmi toxický kovový prvek. Jedná se o šestý člen z řady aktinoidů, který se připravuje uměle bombardováním uranu v jaderných reaktorech. Typická je jeho stříbřitě bílá barva, jež se působením kyslíku mění na šedavou. Čisté plutonium ve formě hoblin a pilin je také samozápalné, jeho zpracování proto vyžaduje extrémní opatrnost.
Poprvé plutonium objevili roku 1940 dva vědecké týmy v Berkeley a Cambridgi. Výsledky bádání byly ovšem vzhledem k právě probíhající 2. světové válce udržovány v tajnosti, využití tohoto prvku je totiž spojeno především s výrobou atomových bomb. Dále se dá plutonium využít jako palivo pro jaderné reaktory nebo jako zdroj energie pro radioizotopový termoelektrický generátor.
V současné době plutonium představuje nejvíce vyráběný umělý prvek na světě. Cena se pohybuje kolem 4 000 dolarů/gram, v přepočtu se tedy jedná zhruba o 95 000 korun. Vědci zároveň považují plutonium za jednu z nejtoxičtějších anorganických látek. Pokud se tento prvek dostane do krevního oběhu, už mikrogramové množství může být pro člověka smrtelné.
6. místo – Painit
Šesté místo v našem žebříčku obsadil painit. Pokud jste o této látce nikdy neslyšeli, nemusíte zoufat, určitě totiž nejste výjimkou. Jedná se o velice vzácný minerál ze skupiny borátů, který roku 1950 v Myanmaru objevil a popsal Arthur C. D. Paine. Po tomto britském mineralogovi a obchodníkovi s drahokamy byl následně také pojmenován.
Painit obsahuje vápník, zirkon, bór, hliník a kyslík, nechybí ovšem ani stopové množství chromu a vanadu. Kvůli stopovému množství železa má ovšem tento drahokam oranžovo-červenou nebo hnědavě-červenou barvu. Krystaly painitu mají přirozený šestiúhelníkový tvar.
Tržní cena za jeden gram painitu se pohybuje kolem 9 000 dolarů, u nás by tedy jeden gram tohoto vzácného kamene stál více než 210 000 korun. Po mnoho let byly známé jen tři malé krystaly, později se jejich počet ovšem navýšil a lidé objevili nová naleziště v severní Barmě a v oblasti Mogok.
5. místo – Taaffeit
Minerál s názvem Taaffeit patří do skupiny oxidů. První vzorek, který byl broušený a leštěný v říjnu roku 1945 v dublinském klenotnictví, objevil Richard Taaffe, po kterém byl vzácný kámen také pojmenován. Jedná se o jediný drahokam na světě identifikovaný podle broušeného kamene. Většina kusů tohoto kamene byla v minulosti chybně rozpoznána jako spinel.
Taaffeit se vyskytuje například na Srí Lance, v Tanzánii nebo v čínské provincii Hunan. Tento kámen může mít fialovou, růžovou, červenou nebo bílou barvu. Stále patří mezi nejvzácnější drahokamy na světě, cena za jeden gram je vyšší než 20 000 dolarů, v přepočtu tedy až 500 000 korun. Pokud jde o šperky, navzdory své jedinečnosti ovšem taaffeit není příliš populární.
4. místo – Tritium
Tritium je radioaktivní izotop vodíku. Zatímco normální vodíkové jádro je tvořeno osamoceným protonem, jádro tritia obsahuje jeden proton a dva neutrony. Za standardního tlaku a teploty se jedná o plyn. Vlivem ionizujícího záření z vesmíru se tritium vyskytuje ve vrchních vrstvách zemské atmosféry, ve stopovém množství bývá ovšem obsaženo také v běžné vodě.
Cena tritia často přesahuje 30 000 dolarů/gram, v přepočtu na české koruny tak za gram zaplatíte až 750 000. Využívá se jako trvalý zdroj slabého světla, které se někdy označuje jako GTLS (Gaseous Tritium Light Source).
Plynné tritium se uzavře do skleněných mikrokapslí, jejichž stěna je pokryta vrstvou fosforeskující látky, která svítí vlivem dopadajícího beta záření. Tritium najdete například v nouzových svítilnách, používá se ale také na ciferníky hodinek nebo mířidla zbraní. Kromě toho je tritium také důležitou složkou jaderných zbraní.
3. místo – Diamanty
Na třetí příčku se probojoval jeden z nejznámějších drahokamů, kterým nepohrdne žádná žena. Řeč je samozřejmě o diamantu, který patří mezi nejtvrdší známé přírodní minerály a také nejtvrdší látky vůbec. Díky tomu získal své jméno, původní řecký výraz totiž znamená nezničitelný.
Diamant představuje krystalickou formu uhlíku, která vzniká ve svrchním zemském plášti za vysokých teplot a tlaků v ultrabazických vyvřelinách. Tvoří jednotlivé krystaly oktaedrického, dodekaedrického nebo krychlového tvaru a při použití ve šperkařství je nejoblíbenější výbrus s názvem briliant. Cena za gram se pohybuje kolem 55 000 dolarů, v přepočtu se tedy jedná zhruba o 1,3 milionu korun.
Přírodní diamanty se těží ve velkých povrchových lomech, podmořskou těžbou ze sedimentů nebo hlubinnou důlní těžbou. Kromě šperkařství se tento minerál hojně využívá také v průmyslu na výrobu vrtných, řezných a brusných nástrojů, prášků a speciálních past. Díky svým fyzikálním vlastnostem se ovšem diamanty využívají také v řadě elektronických součástek v laboratorní výzkumu.
2. místo – Kalifornium 252
Druhé místo v žebříčku nejdražších materiálů světa obsadil desátý člen řady aktinoidů s názvem kalifornium. Jedná se o silně radioaktivní kovový prvek, jehož značka je Cf. V přírodě se nevyskytuje, vědci ho musí připravovat uměle prostřednictvím ozařování jader curia.
Dosud nebylo kalifornium izolováno v dostatečném množství, abychom mohli určit veškeré jeho fyzikální konstanty. Má stříbřitě bílou barvu a vědci předpokládají, že působením vzdušného kyslíku na povrchu pozvolna oxiduje. Jeho cena v současné době přesahuje 27 milionů dolarů/gram, zaplatíte za něj tedy zhruba 650 milionů korun.
Kalifornium-252 je izotop, který se používá jako zdroj neutronů. Své využití našel tento prvek například v jaderné energetice, kde se používá pro zahájení štěpné reakce. V petrochemickém průzkumu slouží k hledání vrstev ropy a vody. Co se týče lékařství, kalifornium se využívá při radioterapii rakovinných nádorů.
1. místo – Antihmota
Nejdražším materiálem na Zemi je antihmota. Tato látka je složena z antičástic k běžným částicím (například pozitrony místo elektronů), což znamená, že mají veškeré své náboje opačné než daná částice. Existenci antihmoty předpověděl již roku 1928 britský fyzik Paul Dirac a ve srážkách vysokoenergetických částí kosmického záření ji roku 1932 opravdu objevil americký experimentální fyzik Carl David Anderson.
Vědci se domnívají, že žádná volná antihmota ve vesmíru neexistuje. Kdyby se tato látka střetla s běžnou hmotou, došlo by k obrovské explozi. Projevy antihmoty lze studovat pouze ve specializovaných experimentech či ve vesmíru, dnes ji ovšem můžeme pomocí urychlovačů částic také vyrobit. Například v Evropské organizaci pro jaderný výzkum CERNu v Ženevě a v chicagské Fermiho laboratoři se podařilo vytvořit atomy antivodíku.
Při reakci s hmotou uvolňuje antihmota energii se stoprocentní účinností. Tato reakce se využívá například v medicínské zobrazovací technice, konkrétně v pozitronové emisní tomografii (PET). Hypoteticky lze uvažovat také o využití antihmoty při pohonu vesmírných lodí, kdy bude fungovat jako zásoba energie přeměnitelné anihilací s hmotou na kinetickou energii. Cena za jeden gram se pohybuje kolem 62,5 bilionů dolarů, v přepočtu je to tedy zhruba 1 500 bilionů korun.
