Na své zaměstnání si minimálně jednou v životě postěžuje každý z nás. Všichni totiž pracujeme pod určitým stresem. Jeho míra se však u každé pracovní pozice liší. Které tedy patří mezi psychicky nejnáročnější? Americký kariérní portál CareerCast porovnal 200 různých profesí a na základě stresových faktorů, které jsou jejich součástí, vybral ta nejvíce stresující. Tady je přehled deseti z nich.
10. Taxikář
Kromě toho, že bez ohledu na počasí denně najezdí stovky kilometrů, musí se taxikáři umět obrnit pořádnou dávkou trpělivosti. Kromě hustého provozu ve městech, nebezpečných situacích na silnicích a otravných objížděk čelí totiž také samotným pasažérům. Od opilců vracejících se z večírku, přes upovídané chytrolíny, až po agresivní neplatiče. Taxikář nikdy neví, kdo mu příště nasedne do auta. Existuje navíc spousta případů, kdy byl taxikář napaden cestujícím.
9. Senior manažer velké společnosti
Manažeři ve velkých společnostech odpovídají za úspěšnost velkých a finančně náročných projektů, dělají zásadní rozhodnutí a nesou za ně odpovědnost. Pokud se cokoli pokazí, končí to právě na jejich bedrech, jsou navíc pod neustálým časovým presem. V jejich případě platí jednoduché pravidlo: pokud se jim daří, stoupají po kariérním žebříčku nahoru, jestliže selžou, bývají nahrazeni.
8. PR manažer
Název PR manažer je odvozen od anglického Public Relations Manager a do češtiny se nejčastěji překládá jako manažer veřejných vztahů. Jeho úloha tak jasně vyplývá už ze samotného názvu. Má na starost komunikaci a styk s veřejností. Typicky se jedná o zástupce firmy, který na veřejnosti prezentuje její záměry a vysvětluje její jednání. Utváří navíc firemní image.
Slova musí PR pracovníci volit opatrně. Jednou špatně vyřčenou větou mohou společnost dlouhodobě pošpinit a způsobit jí velmi vysoké náklady. Kromě veřejného vystupování a velké odpovědnosti pociťují PR manažeři také časový pres. Často navíc stojí v čele PR oddělení.
7. Televizní nebo rozhlasový reportér
Pod neustálou veřejnou kontrolou pracují také televizní a rozhlasoví reportéři. Stresující je v jejich případě práce s fakty, jejichž nezáměrné (i záměrné) překroucení může mít velký dopad na společnost. Svým počínám totiž pomáhají utvářet její názor. Každá chyba, kterou udělají, je mnohem viditelnější než v „běžných“ profesích. V tomto ohledu mají největší nevýhodu asi televizní reportéři. Chybný krok si totiž diváci snadno spojí s jejich tváří.
Důležitou roli hraje v případě televizních a rozhlasových reportérů také čas. Se zveřejněním některých informací totiž čekat nelze, a tak na tvorbu reportáží a jiných mediálních výstupů mají reportéři často mnohem méně času, než by reálně potřebovali. Deadline v tomto případě představuje velkou motivaci, ale také skutečného strašáka. O živých vstupech v televizi a rádiu ani nemluvě.
6. Novinář
Podobně jako televizní a rozhlasoví reportéři, jsou na tom také novináři přispívající do tištěných médií. Kromě toho, že s trochou nadsázky musejí být k dispozici čtyřiadvacet hodin denně a sedm dní v týdnu, musejí jednat rychle, samostatně a v souladu s kodexem. Zprávy a reportáže se navíc často dopisují jen pár minut před odesláním do tisku. Typicky se tak děje například u zpráv ze sportovních utkání, která se odehrávají později večer.
Stejně jako u rozhlasových a televizních reportérů, i zde hrozí riziko podání zavádějících informací. Oproti svým televizním kolegům však mají psavci výhodu v podobě větší anonymity. Jejich tváře příliš lidí nezná, a tak se za chybnou větu lépe schovají. Dopady však zůstávají stejné.
5. Koordinátor eventů
Říkáte si, co může být složitého na organizování společenských akcí? Udělat pár telefonátů, sehnat dodavatele a zařídit, aby šlo všechno tak, jak má. Jenže ono většinou nejde. Ať už se jedná o koordinaci oslav, svateb nebo firemních večírků, každý, kdo si zkusil nějakou podobnou akci naplánovat, dobře ví, že k nejvíce změnám dochází zpravidla na poslední chvíli. V tomto okamžiku vždy záleží na schopnostech koordinátora. Výsledek totiž leží jen na jeho bedrech a úspěch či neúspěch akce se vždy podepíše na počtu jeho dalších zakázek.
4. Policista
Kde je každý den úplně jiný? U státní policie. Policista, který nastupuje do službu nikdy předem neví, čemu bude v nejbližších hodinách čelit. Od rušení nočního klidu, přes domácí násilí, až po ozbrojené přepadení banky. Přivolán může být k různým situacím. Jejich scénář navíc mnohdy nedokáže předem předvídat. Kromě fyzického nebezpečí proto čelí i velké psychické zátěži. Náročné jsou pro policisty i zdánlivé „banality“, které představují opilci a narkomani, se kterými se vlivem návykových látek velmi těžko komunikuje. Mnohdy navíc jednají v afektu.
3. Pilot
Pohled z ptačí perspektivy, poznávání cizích zemí a obrovské uznání. Pilotova práce je jednoznačně vzrušující, ale zároveň velice náročná. Zaměstnanci leteckých společností čelí dlouhým časovým posunům, a co je nejdůležitější, mají v rukou život všech pasažérů letu.
Náročné je podle pilotů i střídání dlouhé klidové fáze, kterou představuje (často i několikahodinový) let v letové hladině, a náročného přistávání, kdy se po dlouhém „odpočinku“ musejí vybičovat k nejlepším výkonům. Zvláště přistávají-li na velkých rušných letištích, jako je Heathrow. Chyby se v tomto povolání netolerují. Mohou totiž stát život pilotů i desítek přítomných cestujících.
2. Hasič
Hasičem se chtěl stát snad každý malý kluk. Ti, kteří si svůj dětský sen splnili, však brzy zjistili, že úskalí v této profesi nepředstavuje jen rozsáhlý oheň, povodně nebo dopravní nehody. Hasiče ohrožuje i velký stres. Ten se projevuje hlavně v rychlých přechodech mezi klidovým režimem a stavem maximálního nasazení, který nastává v době hlášeného neštěstí.
A to není všechno. Smrtelné autonehody, kdy je zapotřebí účastníky ze zničeného vozidla vyprostit, nebo ohořelé trosky domů, který byl ještě před chvílí plný lidí. Při pomyšlení na situace, ke kterým jsou hasiči běžně přivoláni, mnohým lidem přejede mráz po zádech. A ačkoli k podobným případům vyjíždí pravidelně, na to, co na místě uvidí, si nikdy zcela nezvyknou. Stresujícím okamžikům tak čelí stále dokola.
1. Voják
Jak vypadá pracovní doba vojáků? Týdny i měsíce v cizí zemi, daleko od rodiny a navíc v neustálém nebezpečí. A k tomu všemu připočtěte nedostatek spánku a pohledy na mrtvá těla. Není divu, že jsou vojáci vystaveni permanentnímu stresu. A aby toho nebylo málo, riziko pro ně představují i nevybuchlé miny na cestách nebo skrytí ostřelovači v ruinách města. A když vojáci zrovna nejsou na misi, musí být připraveni pomáhat při katastrofách, jakými jsou požáry a povodně.
