Koho by v tomto státě už měli odposlouchávat, když ne právě vás?
K profesionální výbavě úspěšného manažera patří povědomí o štěnicích. Není známo, kolik lidí se v Česku opravdu domnívá, že je odposloucháváno, ale již téměř generaci jsme mediálně vařeni, dušeni a smaženi stále ohřívanou, žhavou a sálající minulostí, přítomností a budoucností zpravodajských služeb. Jejich prostředky. Vylustrovanými i nevylustrovanými agenty. A spoustou dalších poťouchlostí. Následkem mediální masáže začnou být indisponovaní jedinci psychicky spalováni zevnitř. Výhřevnosti často dodá neodbytný pocit vlastní důležitosti: koho by v tomto státě už měli odposlouchávat, když ne mě? Roli může hrát též frustrace z toho, že ani ta proklatá Státní bezpečnost jim zpětně nedodala na důležitosti, ani svazek na ně nezaložila! Dopadli jako Marta Gottwaldová, která si po nějaké recepci údajně stěžovala: „Říkali mi, že mě tam budou všichni ignorovat - a on si mě přitom nikdo ani nevšiml!“
Alespoň na první pohled by se mohlo zdát, že vyhledávání všelijakých štěnic a dalšího zpravodajského hmyzu určeného k získávání elektronických, zvukových a obrazových záznamů zažívá jistý boom. Skutečně je předmětem činnosti rostoucího počtu soukromých firem - ty se však potýkají s mnoha zajímavými aspekty.
Tyto firmy nejsou kapacitně bezedné. Obrací se na ně například i orgány samosprávy se žádostmi o technickou prohlídku kancelářských prostor. Při důvodném podezření z odposlechu by jim však tuto prohlídku odborně provedl policejní specializovaný útvar - a ještě by případné důkazy zajistil procesně využitelným způsobem. Leckdy se člověk neubrání pocitu, že si jistí funkcionáři samosprávy drží policii co nejdál od těla tak dlouho, jak je to jen možné.
Vyhodnocování odposlechů je časově příšerně náročné. Stejný čas, jaký proklábosí nahrávaný boss, zmaří i ten, kdo odposlech vyhodnocuje. Tuny bohapustých žvástů. Práce za trest. Náročná na koncentraci, aby neutekla ta jedna důležitá věta. A většinou ji pozná jen ten, kdo zná celou kauzu. Proto možná snad už někomu dojde, že zvýšené počty policií oficiálně napíchnutých telefonů nemohou znamenat stejný nárůst objemu zachycené telekomunikace.
Komu věřit? Té firmě, která dělala poslední prohlídku? Nebo to nechat překontrolovat jinou firmou? Co když provedli jen upgrade zabudovaných odposlechů? Nevěřit firmě, kde jsou bývalí policisté a zpravodajci, pro jejich možné přetrvávající vazby? Nebo by naopak policie a zpravodajci nikdy nevyužívali firem zaměstnávajících bývalé kolegy právě z tohoto důvodu? Není logické, že by naopak využívali firem s naprosto „čistými“ lidmi? Nebo je i toto fligna? Chocholoušku!
Legislativních úskalí je mnoho, odráží se to na právním systému, který je v této oblasti nekoherentní. Například zaměstnavatel poskytne zaměstnanci telefon, platí jeho provoz, ale nesmí si zkontrolovat, zda mu proti pravidlům zaměstnanec nepouští žilou privátními hovory.
Rébus vytvořili zákonodárci v zákoně č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, kde se v paragrafu 8/1 praví, že „zpravodajskou technikou se… rozumějí technické prostředky a zařízení… používané utajovaným způsobem, pokud je při něm zasahováno do základních práv a svobod občanů při odposlouchávání, popřípadě zaznamenávání telekomunikačního, radiokomunikačního a jiného obdobného provozu, popřípadě zjišťování údajů o tomto provozu“. Následně se však v paragrafu 8/2 praví, že „použitím zpravodajské techniky, pokud jím není zasahováno do základních práv a svobod občanů, není… monitorování telekomunikačního, radiokomunikačního nebo jiného obdobného provozu bez odposlechu jeho obsahu, popřípadě zjišťování údajů o tomto provozu“.
Shrnuto: zjišťování údajů o telekomunikačním provozu (bez odposlechu jeho obsahu) jednou je, podruhé není použitím zpravodajské techniky. Záleží na tom, zda je při něm zasahováno do základních práv a svobod občanů - a to rozhodne kdo? Zřejmě sama BIS. Důkaz kruhem,jako tradiční stanovení tradiční působnosti jedné z nejtradičnějších kontrašpionážních služeb na světě: ta se zabývá tím, co ohrožuje zemi. A o tom, co ohrožuje zemi, rozhoduje tato služba. A fertig.
