Jedno je jisté: Grégr by se měl stát poradcem premiéra
Vláda s křehkou oporou sto a jednoho poslance začíná získávat pevnější kontury. Problém koaličního vyjednání vládního programu, koaličních mechanismů a personálního obsazení kabinetu bude zřejmě docela rychle vyřešen. Rozdělení vedení sněmovny a předsednictví v jejich výborech je již dokonce hotové. Naopak stále komplikovanější vypadá situace v jednotlivých politických stranách.
Špidla si prý velí sám.
„Jak znám všechny formace, které nyní usilují o sestavení vlády, tvrdím, že 101 mít k dispozici nebudou,“ řekl týdeníku EURO předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Ani takzvaní Zemanovi sirotci v ČSSD nevěří ve stabilitu nové vlády. Jako problém vidí Unii svobody. „Vládu nakonec udělají jen lidovci a s Vojtou Filipem (předseda poslaneckého klubu KSČM – pozn. red.) se dohodnou na důvěře vládě a podpoře rozpočtu,“ řekl týdeníku EURO významný sociálnědemokratický politik. O sblížení s komunisty svědčí i informace o jejich dalším nečekaném vítězství. Husákovy děti mají podle dohody „vítězných volebních mocností“ získat post předsedy stálé parlamentní komise pro kontrolu používání odposlechů a další operativní techniky Policie ČR.
Někteří blízcí spolupracovníci Miloše Zemana tvrdí, že předseda strany Vladimír Špidla si nenechá poradit. „Se mnou vůbec nekonzultoval ani směřování hospodářské politiky, ani personální obsazení ministerstva průmyslu a obchodu či České konsolidační agentury,“ řekl týdeníku EURO poslanec Josef Hojdar.
Týdeník EURO ovšem získal informace, že se současný ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr se přesto s největší pravděpodobností stane externím poradcem premiéra Vladimíra Špidly.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Stanislav Kázecký je optimista: „Koncem minulého týdne jsme předali panu Špidlovi naše představy, uvidíme, co se z toho objeví ve vládním programu.“ Velkou aktivitu v roli ekonomického poradce Špidly vyvíjí také bývalý místopředseda vlády ČSFR Václav Valeš a předseda ČSSD měl rovněž obdržet dvanáctistránkový materiál o daňové reformě.
Buzková neví, co dostane.
Ve Špidlově kabinetu má být pět nebo šest ministrů Koalice a zbytek připadne ČSSD. Jisté pozice zatím mají Stanislav Gross (ministr vnitra a místopředseda vlády), Pavel Rychetský (ministr spravedlnosti a místopředseda vlády), Jaroslav Tvrdík (ministr obrany), Zdeněk Škromach (ministr práce a sociálních věcí), Marie Součková (ministryně zdravotnictví) a Miloš Kužvart (ministr životního prostředí). Ve vládě by pravděpodobně měli zasednout i Bohuslav Sobotka (ministr financí), Lubomír Zaorálek (místopředseda vlády pro evropskou integraci, nebo ministr průmyslu a obchodu) a Petra Buzková (ministryně školství). Zaorálka již několik dní oslovují jeho kolegové „pane ministře“. S Buzkovou se v některých úvahách počítá jako s předsedkyní Poslanecké sněmovny, ale na dotaz týdeníku EURO minulý týden odpověděla, že skutečně neví, jakou funkci nakonec dostane. Osobně by prý preferovala angažmá v exekutivě, protože post v čele sněmovny chápe jako jakousi kariérní konečnou, odkud nevede cesta dál.
Hra o Klause.
Do médií během uplynulého týdne prosakovaly informace od některých špiček ČSSD, že prý je stále ve hře varianta s Václavem Klausem v čele sněmovny. Vyjednavač Bohuslav Sobotka to však vehementně popřel, tato možnost prý neexistuje. Někteří prošpidlovští sociální demokraté by ve vedení sněmovny rádi viděli za ODS jejího místopředsedu Ivana Langra. Ten se minulý týden jako jediný opoziční politik nečekaně objevil na večírku ČSSD k oslavě volebního vítězství.
Proti Sobotkovi jde snaha Zemanových lidí dostat ke státní kase opět Jiřího Rusnoka. Týdeník EURO má informace, že Špidla tuto funkci Rusnokovi předminulou sobotu nabízel, ale ten prý ho odmítl s tím, že nepodepíše stodvacetimiliardový rozpočtový deficit. Z okruhu Bohuslava Sobotky však tato zpráva byla vyvrácena.
Nové koště v ČKA a FNM.
Pokud ministrem financí se stane Sobotka, nastanou změny nejen uvnitř resortu, ale hlavně v České konsolidační agentuře (ČKA) a ve Fondu národního majetku (FNM). Sobotka by rád omezil přesah různých lobbistických skupin opoziční smlouvy do ministerstva financí a do jeho institucí.
Až se dokončí privatizace společností, jako ČEZ, Český Telecom a několika strategických podniků, FNM by měl do čtyř let zaniknout. Jeho kompetence by měla převzít na základě nového zákona, který by Sobotka rád prosadil, jednotlivá ministerstva. Fond nyní řídí Vladislav Raška, ale týdeník EURO má informace, že Sobotka jednoznačně sází na současného místopředsedu Jana Juchelku.
Mnohem problematičtější bude ČKA. Sice se říká, že v mocné dozorčí radě chtějí získat lidovci kolem Miroslava Kalouska velký vliv a že post předsedy tohoto orgánu má dostat Hojdar, Sobotka ale chce oslabit právě roli dozorčí rady. Týdeník EURO je informován, že případný nový ministr financí chce pro ČKA renomé a profesionální úroveň, jakou měla její předchůdkyně Konsolidační banka v době, kdy ji šéfoval nynější generální ředitel Raiffeisenbank Kamil Ziegler. ČKA by v představách Sobotky prý měl řídit renomovaný bankéř, ale není pravděpodobné, že by se znovu sázelo na Zieglera. Představenstvo agentury bude každopádně radikálně pozměněno, měli by přijít další odborníci z finančního trhu.
Při přestavbě ČKA má prý Sobotka několik cílů:
Zeštíhlit ji a uvést její dceřiné společnosti do klidu. ČKA by neměla zaniknout do čtyř let jako FNM, ale fungovat déle, protože tak velké množství pohledávek prý nelze do této doby likvidovat.
Při prodeji pohledávek maximalizovat výnosy pro stát, a proto zavést motivační program pro manažery, aby mohli z prodejů také profitovat.
Při prodeji úvěrů preferovat model joint-venture mezi ČKA a kupcem balíků pohledávek.
Vláda by měla určit několik desítek aktiv patřící podnikům (jako například plzeňská Škoda), kde je veřejný zájem, a pro které by ČKA hledala sama strategického partnera.
Plány na financích.
S řešením personálních otázek na ministerstvu financí prý Sobotka nebude spěchat. Dá se počítat s tím, že náměstci Eduard Janota a Ladislav Zelinka zůstanou. Sobotka však údajně plánuje změny v dozoru nad penzijními fondy. Nejde však jen o posílení tohoto odboru jeho lidmi, změna se očekává zejména ve zvýšení frekvence podávání informací tomutodohledu, kde je většina údajů několik měsíců starých. „Současný systém je předpotopní, cílem je online monitoring. Jsme ale realisti. Nechceme z trakaře hned přesednout do vozu Formule 1, ale stačila by škodovka. Chtěli bychom, aby dozor nad penzijními fondy měl v kterémkoliv čase up-tu-date informace,“ řekl týdeníku EURO zdroj blízký Sobotkovi. Většinu kompetencí dozoru by měla převzít Komise pro cenné papíry a část by zůstala také na ministerstvu práce a sociálních věcí.
Posty pro Koalici.
Z lidovců jsou zatím téměř jistými členy budoucí vlády Cyril Svoboda (ministr zahraničí a místopředseda vlády), Tomáš Kvapil (ministr pro místní rozvoj) a pravděpodobně i Jan Grůza (ministr zemědělství). Ačkoli má Svoboda svůj post jistý nejvíce ze všech jmenovaných, ve špidlovské i nešpidlovské části ČSSD vládne značná obava, aby na něj stačil. „Tomu muži vůbec není vlastní šachové uvažování, zahraniční politikou zkrátka nežije,“ řekl o Svobodovi týdeníku EURO významný člen vedení sociálních demokratů.
Za Unii svobody do kabinetu míří Karel Kühnl (ministr průmyslu a obchodu, spíše ovšem ministr dopravy) a Vladimír Mlynář (ministr pro informatiku). Unionisté chtěli ještě ministerstvo školství, na nějž aspiroval Petr Mareš. Pokud by na ministerskou židli nedosáhl, měl by skončit jako náměstek na tomto úřadu.
Okázalá shoda ČSSD a Koalice na rychlém zavedení přímé volby prezidenta a avízovaný odklad volby o několik měsíců ukazuje na bezradnost a rozpory, kdo místo Václava Havla. ČSSD je rozpolcena na příznivce Otakara Motejla a Miloše Zemana; špidlovské křídlo prý vychvaluje Zemana za jeho dobře načasovaný odchod i kvůli tomu, aby jeho rozhodnutí učinili co nejvíce nezvratným. Část Koalice preferuje Petra Pitharta.
Stranická škatulata.
Unie svobody-DEU, která ve volbách skončila nejdále za svými očekáváními, vědomě odsouvá vnitřní střet na dobu po jmenování vlády. Informace zevnitř Unie říkají, že pak se čeká tlak na Hanu Marvanovou, aby vzhledem k volebnímu debaklu odstoupila z předsednického křesla. Problémy s obhájením své pozice budou mít i tři současní místopředsedové Ivan Pilip, Petr Mareš a Pavel Pešek, kteří nedopluli do sněmovny. Světlé zítřky naopak mají před očima Karel Kühnl a Vladimír Mlynář, kteří oba mohou aspirovat na příští stranickou jedničku. Vzhledem k předchozím neúspěšným pokusům Vladimíra Mlynáře ale může nakonec na předsedu kandidovat pouze Kühnl.
Tradičně těžkou roli má předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda, který uvnitř strany již několikrát prohrál s křídlem reprezentovaným Miroslav Kalouskem a Janem Kasalem. Poslední informace uvádějí, že řešením má být rozdělení teritorií. Ve vládě bude hrát prim křídlo Svobody, ve sněmovně potom duo KK – Jan Kasal má být místopředsedou sněmovny a Miroslav Kalousek předsedou rozpočtového výboru.
