Nová košťata se třesou na povolební úklid
V sezonu zabijaček se letos patrně promění období jinak zvané okurkové. Nová košťata v ministerský pracovnách hodlají zahájit úklid velmi rychle. Při pohledu zblízka to však může být i nad jejich mladistvý elán.
Je celkem pochopitelné, že nová omlazená sestava se nespokojí s týmem, který sestavovali její předchůdci, zvláště když personální politika probíhala v mantinelech opoziční smlouvy. Pro ekonomiku klíčové posty najdeme zejména na Fondu národního majetku, v České konsolidační agentuře (ČKA), ale i v resortu zemědělství. Podpůrný garanční rolnický fond či pozemkový fond stojí stále neprávem mimo pozornost médií a nový mladý ministr Palas se k tomu chystá založit ještě pozemkovou banku.
Pro oblíbenou povolební hru na škatulata je přitom rozdáno mimořádně zajímavě. Ve většině úřadů má velmi podstatné slovo ministr financí, kterým se stane neposkvrněný novic Bohuslav Sobotka. V médiích se rozhodně netajil tím, že nůž už je nabroušen. Zatímco ve Fondu národního majetku je očekávaný šéf výkonného výboru Jan Juchelka zřetelným výrazem kontinuity, v ČKA to vypadá zcela jinak. Sobotka by rád vyměnil jak dozorčí radu, tak Pavla Řežábka stojícího v čele představenstva. Je však otázkou, jak tuhle partii bude schopen uhrát. Řežábek je považován za osobu spojenou s Jiřím Rusnokem a ten nastupuje na post ministra průmyslu a obchodu, tedy na místo, z něhož rozhodně bude také chtít mluvit do toho, kdo bude šéfovat konsolidační agenturu. Rozhodovat bude vláda, a tam se již rýsují první dělící čáry. Zatímco Sobotka patří ke křídlu Stanislava Grosse, které zastupuje ještě ministr obrany Tvrdík a ministryně školství Buzková, Rusnok má přes všechny třecí plochy stále dost blízko k Vladimíru Špidlovi. Některé zdroje opakovaně uvádějí, že Špidla na Rusnoka dlouho naléhal, aby v čele financí zůstal. Odstupující ministr financí si však kladl pro premiéra nepřijatelné podmínky.
V této situaci patrně mnohé ovlivní koaliční partneři. A to nejen svými hlasy ve vládě. Celkem bezrozporná výměna dozorčí rady má vést s velkou pravděpodobností k důstojnému zaparkování současného šéfa Unie svobody Ivana Pilipa. Z pozice předsedy dozorčí rady ČKA vybavené mimořádnými kompetencemi bude mít určitě zájem ovlivnit i agenturní exekutivu. Jak má Pilip blízko k Radovanu Vávrovi, předprivatizačnímu generálovi Komerční banky, o jehož jménu se ve finančních kruzích diskutuje v souvislosti s nástupnictvím v ČKA, je však otázkou. A stejnou otázkou je, zda vůbec existuje reálný nástupce Pavla Řežábka. Takže v médiích odepisovaný šéf může ještě nějaký čas vydržet.
Česká konsolidační agentura je pod politickým vlivem již zhruba rok, její dozorčí rada je ovládána důsledně opoziční smlouvou. Většinu mají čtyři poslanci ODS, s nimiž úzce spolupracovali tři zástupci ČSSD, ovšem patřící ke skupině, která je nyní v této straně spíše na okraji vlivu. Tlak na výměnu tedy na druhou stranu bude, alespoň v případě dozorčí rady, velký. Jenže jak dozorčí rada, tak představenstvo si prodloužily život vyhlášením tendru na prodej balíku pohledávek v nominální výši 37,8 miliardy korun. V průběhu takové transakce je velmi riskantní měnit management, a tak personální změny téměř stoprocentně počkají až na podzimní měsíce. Tedy pokud kabinet projeví alespoň trochu profesionality.
Přes velké množství zaručených kuloárních informací tak zůstává situace značně nepřehledná, a to i na jiných postech. Ministr financí Sobotka chce patrně sáhnout i do Komise pro cenné papíry (KCP), kam by měl nastoupit odborník na penzijní fondy, jejichž kontrolu by měla komise převzít. Jeden, Jaroslav Šulc, sedí na ministerstvu financí jako náměstek. Jenže toho si přivedl zase Jiří Rusnok. Navíc zde existují neobkročitelné pravomoci prezidenta.
Ale nový vítr fouká opravdu velmi silně. Některé zdroje uvádějí, že na financích se zatřáslo i křeslo prvního náměstka Eduarda Janoty, který je zcela nepochybným pilířem úřadu. Sestavení gramotného státního rozpočtu je bez něj jen těžko představitelné. Možná není dostatečně kompatibilní s rozhazovačným fiskálním programem nové vlády. Jeho rozhovor v Hospodářských novinách z minulého pátku, v němž upozornil, že to vypadá na zvýšení veřejného dluhu na magický bilion korun, byl na kariérního úředníka dost odvážný. Ani loajální státní úředník zřejmě jen tak nepřekousne tuhle cenu za 101 hlasů.
Vladimír Špidla by rád viděl exekutivu čistou a neposkvrněnou, což je jistě chvályhodné. To, co se nyní děje v zákulisí sestavování nového kabinetu, však vyvolává otázky, zda zvolil správnou cestu a jestli i personální politiku neprovádí ve stejných růžových brýlích, s nimiž sestavoval svůj údajně standardní sociálně-demokratický vládní program.
