Očekávání spjatá s členstvím Česka a Slovenska v Evropské unii se podle premiérů z doby vstupu naplnila. Bývalý český předseda vlády Vladimír Špidla vzpomíná na vstup do EU jako na chvíli největšího politického úspěchu. Zároveň to byl okamžik, kdy ze Špidly spadly největší politické obavy. Nebyl si prý do poslední chvíle jistý, zda lidé v referendu vstup do unie potvrdí. V sázce bylo všechno, řekl dnes Špidla. Tehdejší slovenský premiér Mikuláš Dzurinda na vstup vzpomíná jako na den plný emocí.
Česko přistoupilo k evropskému projektu 1. května 2004 spolu s Estonskem, Kyprem, Litvou, Lotyšskem, Maďarskem, Maltou, Polskem, Slovinskem a Slovenskem. Očekávání spjatá s členstvím se podle slovenského expremiéra splnila. Mladým Slovákům se otevřel svět, řekl Dzurinda v Brně na konferenci 15 let Česka a Slovenska v Evropské unii.
Také Špidlova očekávání se naplnila. Celosvětový respekt k novým členským zemím po vstupu do EU podle Špidly viditelně stoupl, což bylo patrné při diplomatických i obchodních jednáních. „Z představitele země, o které se možná ví a možná neví, jsem se stal představitelem země, o které se ví a která má vliv,“ řekl Špidla a poukázal na význam, jaký mělo členství Česka v EU například pro japonské investory.
Špidla i Dzurinda připouštějí, že globální finanční krize přinesla v Česku i na Slovensku změnu ve vnímání unie. „Krize ukázala, že přímý pohyb kupředu není předem zajištěný, že vstupem do EU jsme nezajistili svou věčnou prosperitu, že věci se mohou měnit,“ popsal Špidla.
Proč není možné vrátit jednou ukradené národní kompetence tam, kam patří. Čtěte více v komentáři:
Dneska by to šlo
Další otřes podle něj souvisel s migrační krizí a spory o kvóty pro rozdělování uprchlíků. Možná ale podle Špidly nešlo jen o migranty jako takové. „Spíše jsme najednou pochopili, že EU rozhoduje hlasováním a že existují situace, kdy může být stát přehlasován, i když velmi zřídka,“ řekl Špidla. Mnohé podle něj překvapilo, že EU by mohla rozhodnout demokraticky - kvalifikovanou většinou.
Podle Dzurindy EU potřebuje reformy, a to jak na úrovni svých institucí, tak v oblasti imigrační politiky. Migrační vlna nejspíš nebyla poslední. „Je potřeba se připravit, nebude to jednoduché,“ uvedl Dzurinda a dodal, že nepopulární opatření mohou znovu ovlivnit vnímání EU. „Vidíme, jaký vítr do plachet dostávají populisti. Sociální sítě jsou skvělá věc, ale nevěřil bych, co je možné si tam přečíst,“ řekl Dzurinda.
Oba bývalí premiéři sledují situaci v Británii, která stojí na hraně brexitu. Podle Špidly není zatím vůbec jasné, jaké budou důsledky celého procesu. „Takto zásadní změny probíhají roky, možná desítky let. Jak dopadl brexit, budeme vědět za patnáct dvacet let,“ uvedl Špidla. Podle Dzurindy britší politici, kteří nejvíce horovali pro brexit, nakonec nepřijali zodpovědnost.
EU bude bez Británie slabší, její atraktivita utrpěla, řekl Dzurinda. Věří, že EU bude s Británií dále spolupracovat. Na druhou stranu vnímá brexit jako příležitost mladších členských zemí výrazněji promluvit do budoucnosti EU. Dzurindova vlastní vize je „autentická evropská federace“.
Dále čtěte:
