Výzkum virů, jež byly uvězněny v ledu, dává vědcům možnost pochopit, co se odehrává při změnách klimatu. V ledovci z Tibetské náhodní plošiny našli viry, jež dosud neznali. V extrémním případě může při tání ledovců dojít k uvolnění patogenních látek do okolního prostředí.
„Led z ledovců obsahuje rozmanité mikroby. K nim přidružené viry a jejich dopad na život mikroorganismů nebyly dosud prozkoumány,“ uvedli čínští a američtí vědci v nové studii o virech, jež jsou staré 15 tisíc let. Vzorek ledovce vědci odebrali na Tibetské náhorní plošině v Číně už v roce 2015 pomocí vrtu v hloubce 50 metrů.
Ve vzorku ledovce, který bylo potřeba pečlivě dekontaminovat od případného biologického materiálu, jenž se na něj dostal během vrtu, našli genetickou informaci o rozdílných 33 skupinách virů, z nichž 28 bylo pro vědce úplně nových.
Údaje o dávných virech i pravěkých mikrobech by mohly ozřejmit odborníkům průběh evoluce a také historický vývoj klimatu a tím pomoci lépe chápat klimatické změny současnosti. „Je to pro nás vzrušující nová éra výzkumu,“ uvedl pro web Motherboard paleoklimatolog Lonnie Thomson, jeden z autorů studie.
Expert na pravěké mikroby, jež se dostávají do okolní přírody v souvislosti s táním ledovců a oteplováním Země, Scott Rogers z Bowling Green State University v Ohiu, zdůraznil, že bakterie i viry staré 15 i více tisíc let nejsou dostatečně vědecky zmapovány. Výzkum často komplikuje to, že tající ledovce jsou kontaminovány biomasou z pozdějšího období.
Třetí pól světa mizí. Ledovce v Asii tají rekordním tempem
Nález nových druhů virů není podle francouzské viroložky Chantal Abergelové ničím překvapivým. „Jsme stále velmi vzdáleni tomu, abychom popsali celou rozmanitost virů, které jsou na Zemi,“ vysvětlila. Proto se očekává, že tající ledovce nabídnou vědcům další objevy nových virů ale i bakterií a dalších mikroorganismů. Mohou být staré až stovky tisíc let.
Změna klimatu by mohla vést ke ztrátě mikrobiálních a virových „archivů“, jež ukrývají informace i minulých klimatických režimech Země. V nejhorším případě by se z tajícího ledu mohly uvolnit i nebezpečné patogeny pro člověka.
V roce 2016 došlo k nakažení sobů žijících na Sibiři snětí slezinnou (anthraxem). Bakteriální spory se uvolnily z tajícího permafrostu. Uhynulo dva tisíce sobů a 96 lidí bylo hospitalizováno.
Abergelové a jejímu týmu se před několika lety podařilo oživit 30 tisíc let starý virus z permafrostu, který by mohl nakazit jednobuněčný organismus. I když by se mohlo stát, že takové „pravěké viry“ mohou být nakažlivé i pro lidi, francouzská expertka zdůraznila, že by kvůli tomu neměli být lidé paranoidní. Vetší riziko představují pro bakterie než přímo pro člověka.
Rogers naopak ve své knize o starodávných mikrobech varoval, že jejich uvolňování z tajících ledovců zvyšuje riziko nákazy.
Dále čtěte:
Alpská lyžařská střediska sázejí na vědu, aby jim zachránila sníh
Jak zachránit Antarktidu? Umělým sněhem z oceánu, zvažují vědci
Klimatolog Ač: Potřebujeme uhlíkovou daň a další systémové změny, sázet stromy nestačí
