Výběr pěti nejdůležitějších událostí ve světové ekonomice, energetice a dopravě prvního desetiletí 21. století.
Foto: Wikimedia
Hospodářská krize
Na konci roku 2006 se začal otřásat hypoteční trh v USA, jehož kolaps postupně přerostl v globální hospodářskou krizi, nejhorší od 30. let minulého století. Naplno krize udeřila v září 2008, kdy vláda USA oznámila, že převezme kontrolu nad polostátními hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac, a kdy investiční banka Lehman Brothers vyhlásila největší bankrot v dějinách USA. Následné období bylo poznamenáno bankroty, srovnatelnými jen s předešlými krachy firem jako Enron či WorldCom, a propady akciových trhů. Krize stáhla ekonomiku řady zemí do recese, několik zemí se muselo dohodnout s MMF na pomoci a Island nebo Řecko se ocitly na prahu státního bankrotu. Jednotlivé země i instituce schválily záchranné plány za stovky mld. USD a EU a USA přijaly regulace finančního sektoru. Za hlavní viníky krize jsou označováni bankéři, špatná regulace finančnictví a ratingové agentury, které hodnotí úvěrová rizika.
Hospodářský rozmach Číny
Čína se během uplynulého desetiletí vypracovala až na pozici druhé největší ekonomiky světa po USA a její rozmach zasahuje už téměř do všech sfér ekonomiky. Nejlidnatější země světa je nejrychleji rostoucí velkou ekonomikou světa, světově největším exportérem, dovozcem aut, producentem mnoha surovin, letos předstihla USA na pozici největšího spotřebitele energie a díky obřím devizovým rezervám je předním věřitelem. Pokračuje také expanze čínských firem do zahraničí a země je od vstupu do WTO v roce 2001 atraktivní oblastí pro investice. Asi největší pozornost na poli investic vzbudil prodej výroby osobních počítačů americké IBM čínskému Lenovu v roce 2005. Čína je na druhou stranu kritizována za porušování autorských práv a poskytování zakázaných dotací. USA také tvrdí, že čínská měna jüan je výrazně podhodnocena, což dává čínským firmám nespravedlivé výhody. EU se proti levnějším dovozům z Číny brání antidumpingovými cly, které ale pokrývají jen zlomek dovozu.
Zavedení eura
Jednotná evropská měna euro startovala v roce 2002 s velkou pompou, přitom už při vstupu čtyři z 11 členů (Francie, Německo, Itálie a Portugalsko) měly problémy se splněním rozpočtových kritérií. Řady „hříšníků“ se postupně rozšiřovaly, ale místo vynucení rozpočtové disciplíny, si země eurozóny zprvu jen rozšířily okruh výjimek. Až s příchodem finanční krize, kdy se začaly otřásat samotné základy eura, šéfové členských zemí nejprve vytvořili záchranný fond, původně kvůli Řecku, které přitom do eurozóny vstoupilo na základě zfalšovaných statistik. Později z fondu přislíbili pomoc i Irsku. Na podzim 2010 pak ministři financí mírně zpřísnili sankce za porušování pravidel eurozóny a schválili reformu finančního dohledu v EU (vytvoření čtyř panevropských regulačních orgánů), která má začít fungovat od roku 2011. I přes téměř existenční problémy, s nimiž se nyní eurozóna potýká, se ale od ledna rozšíří o 17. zemi - Estonsko.
Ceny ropy a alternativní zdroje energie
V roce 2002 začala růstová fáze cen ropy, která měla svůj vrchol v roce 2008, kdy cena překonala dosavadní novodobý rekord z roku 1980 (v červnu se dostala až na 140 dolarů za barel). Cenu tlačili nahoru spekulanti, napětí ve světě, pokles zásob v USA, rostoucí poptávka velkých zemí a slábnoucí dolar. Následný velký propad ceny způsobila finanční krize. Vysoké ceny ropy způsobily růst cen paliv, který ve světě vyvolal protesty; byl i jedním z důvodů potravinové krize v roce 2008. Na té se spolupodílela i biopaliva, která měla původně snížit závislost na ropě i ulehčit životnímu prostředí. Jejich role je ale nyní zpochybňována. Problematický je i rozvoj fotovoltaických zdrojů energie. Řada zemí totiž nyní snižuje povinné výkupní ceny elektřiny z těchto zdrojů. Výrobu laciné a ekologicky čisté energie by měl zaručit pokusný termojaderný reaktor ITER, jehož stavba začala v roce 2007 ve Francii. Pro mnohé vědce zůstává jedinou nadějí jaderná energie. V uplynulých letech také Evropu citelně zasáhly spory Ruska s Ukrajinou a Běloruskem o tranzitní ceny a poplatky za ruský plyn a ropu a Evropa tak začala hledat nové cesty pro suroviny.
Krize letecké dopravy a automobilového průmyslu
Krizi v letecké dopravě odstartovaly v září 2001 teroristické útoky na USA. V roce 2003 drtily odvětví válka v Iráku a epidemie SARS a k dalším problémům přispěly rekordní ceny ropy a globální krize, která přivodila v roce 2008 aerolinkám zatím největší ztráty. Celkem vznikly za posledních deset let celému odvětví podle leteckého sdružení IATA ztráty 50 miliard dolarů. Krize dolehla i na automobilový průmysl. V roce 2009 vyhlásily přední automobilky GM a Chrysler bankrot. Zeštíhlená GM se z bankrotu vymanila, musela se ale rozloučit s některými značkami. Prodej automobilů v USA, které jsou největším trhem s automobily na světě, se v roce 2008 propadl o 18 procent na nejnižší úroveň od roku 1992, a loni se propadl o 21 procent na nejnižší úroveň za posledních 27 let. Vlády jednotlivých zemí na krizi reagovaly zavedením šrotovného. Jinak v oblasti dopravy se měnily i rekordní tabulky. Letos v únoru byl otevřen nejdelší most na světě, Velký most Wej-che v středu Číny, který měří 79,732 kilometru. Dosud nejdelší Bangnajskou magistrálu překonal o více než 25 kilometrů.
