Stejně jako svět i nás změnily mobilní telefony či internet, změní nás také digitalizace médií. Jako na středověkém hradě to nedávno houkalo v Parlamentu. Mediální legislativa totiž hrozila jako loupežník jedněm bohatství vzít a druhým je dát. Proč takový povyk?
Stejně jako svět i nás změnily mobilní telefony či internet, změní nás také digitalizace médií.
Jako na středověkém hradě to nedávno houkalo v Parlamentu. Mediální legislativa totiž hrozila jako loupežník jedněm bohatství vzít a druhým je dát. Proč takový povyk?
Jde o to, jak bude v nejbližších dvaceti letech vypadat česká mediální krajina.
Zda se budeme dívat na 256. pokračování portugalské telenovely na jednom z deseti kanálů televize Nova, nebo s napětím sledovat multimediální show o příčinách a důsledcích vln tsunami při pohybu zemských ker na vzdělávací stanici Leonardo Českého rozhlasu.
Zda reklama bude všudypřítomná a od vysílání nerozeznatelná jako na televizi Óčko, nebo zda prášek, co vypere dočista všechno, bude moci pouze někam a někdy. Zda se rozhlasové a televizní vysílání bude podobat spíše vzrušující učebnici či encyklopedii, nebo hracímu automatu. Zda ještě někdy uslyšíte ze svého přijímače Beethovenovu symfonii, nebo jen stárnoucí Anetu Langerovou či nesmrtelného Gotta.
Před těmito možnostmi stojíme. Změnu způsobí na příštích dvacet let nový vysílací zákon. Televizi či rozhlas pak nerozeznáte od multimediálního internetu. Konvergence technologií poté zajistí už i bez poslanců, že se telefon stane osobním informačním terminálem a kapesní televizí i rádiem. Vybrat si budete moci na cestách i doma. Ze čtyřiceti programů televizních a dalších šedesáti rozhlasových. Část televizních programů uvidíte na velkoplošném televizoru či počítači v kvalitě HDTV. Část rozhlasových programů uslyšíte jako prostorový zvuk na šesti či osmi reproduktorech a doprovázející obraz vám doplní obsahové souvislosti, případně poskytne uklidňující barevnou fantazii jako doplněk oblíbené skladby. Vše budete moci uložit v přijímači a kdykoliv uschovat či později přehrát ve stejně vynikající kvalitě.
Zatímco budete pozorovat jeden program, druhý se vám bude sám nahrávat. O nic nepřijdete, pokud nebudete chtít. Divák se stane pánem svého času. Přes den si stáhne na dálku objednaný černobílý film z virtuálního video archivu.
To vše je velmi blízká budoucnost, která čeká už jen na jedno. Až zákon určí podmínky pro tento bouřlivě se rozvíjející průmysl a celý kontinent zahodí staré televizory či si k nim pořídí dekodéry digitálního signálu. Stejně jako náš dnešní svět i nás změnily mobilní telefony, SMS, MMS, WAP či internet, změní nás také digitalizace médií. Pro někoho to bude příležitost k pohádkovému bohatství z nového podnikání, pro jiného dosud netušený a levný přístup ke vzdělání či bohatství kultury. Pro dalšího zase noční můra z toho, že jeho nova už zapadla za obzor a prima že jsou i jiné televize, než ta jeho. Vzniknou lokální televize i maličká rádia. A náš život se změní.
O autorovi| ŠTĚPÁN KOTRBA, autor je člen Rady Českého rozhlasu a redaktor Britských listů
