České podnikatele, firmy i domácnosti čeká letos jeden z nejtvrdších roků za několik posledních let. V příštích měsících se totiž potkají růst cen zboží, nájmů a energií na straně jedné a pokles příjmů velké části rodin na straně druhé.
Foto: Jakub Stadler
Ještě před několika měsíci se majitelé firem i jejich zaměstnanci začínali těšit ze zpráv o oživující ekonomice. Všichni doufali, že to nejhorší již mají za sebou. Pak přišel vládní úsporný balíček a spolu s ním se vytratily také optimistické prognózy pro příští rok.
Škrty v sociálních výdajích, podpoře rodin s dětmi a snížení platů státních zaměstnanců o čtyři procenta totiž výrazně omezí možnosti domácností utrácet. To pak zpětně pocítí tuzemské firmy. Vláda a ekonomové však považují tyto kroky z dlouhodobého hlediska za potřebné „Neocenitelné je to, že se lidi odnaučí chodit si v každé životní situaci pro peníze od státu. Zneužívání již nebude tak snadné, a to znamená obrovské úspory v budoucnu,“ říká premiér Petr Nečas (celý rozhovor najdete na straně 27). Úsporná opatření však mají také řadu kritiků. Podle nich si totiž stát vybral pro šetření tu nejjednodušší cestu. Namísto snižování přebujelých výdajů jednotlivých ministerstev vzal peníze rodinám, postiženým a zaměstnancům.
Rodina – snadný terč
Především krácení peněz na rodičovský příspěvek a porodné přitom přináší jen poměrně malé úspory. Za zhruba miliardu, kterou stát vzal desítkám tisíc rodin snížením rodičovského příspěvku, se totiž v Česku postaví přibližně jen jediný kilometr dálnice. Přitom úspory mohou snížit porodnost, kterou se v minulých letech podařilo oživit, a tím do budoucna zhoršit problém stárnoucí populace.
„Změny ve výši rodičovského příspěvku kopírují předchozí chaotický a nekoncepční přístup v oblasti rodinné politiky. Pro stávající i budoucí rodiče je tak nemožné se odpovědně na rodičovství připravit a naplánovat strategii pro finanční zabezpečení rodiny,“ říká Linda Sokačová, šéfka Gender Studies. „Ukazuje se také, že rodiče jsou jednou ze skupin, které jsou pro škrty nejpopulárnější a u kterých se krátí nejjednodušeji. Rodiče nemají žádné odbory, a díky jejich sociální i prostorové rozptýlenosti jsou koordinované aktivity poměrně složité,“ dodává Sokačová.
Vyplácení porodného v Česku fakticky končí. Porodné ve výši 13 tisíc korun by se mělo nově vyplácet jen za první narozené dítě, ovšem jen rodinám, jejichž příjem nepřesáhne 2,4násobek životního minima. To jen pro dvoučlennou rodinu představuje 5 480 korun. Výrazně se snižuje také rodičovský příspěvek ve čtyřleté variantě. Zatímco nyní prvních 21 měsíců dostávají rodiny 7 600 korun a od 22. do 48. měsíce pak 3 800 korun, nově začnou sníženou částku 3 800 korun dostávat již od 10. měsíce.
Velmi tvrdě dopadnou změny také na postižené. U lidí s nejlehčím stupněm invalidity se snižuje měsíční příspěvek z dvou tisíc korun měsíčně na 800 korun. „Je to neúměrně velký propad. Pro lidi se zdravotním postižením to bude mít velmi negativní dopad, protože si nebudou moci zajistit potřebné služby,“ řekl Profitu Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením. Kromě samotných postižených se škrty nepříznivě projeví také u organizací, které jsou na poskytování služeb postiženým zaměřené. Mnoho z nich nepřežije a bude muset propustit své pracovníky. Kromě toho bylo prodlouženo snížení příspěvku na provoz automobilu pro postižené. „Jsou to razantní kroky, které vláda vůči postiženým nemusela přijmout, protože to podle našeho názoru nejsou rozhodující finanční prostředky. Ve vyspělých zemích není úspora tímto směrem běžná,“ dodal Krása. Včetně dotací pro poskytovatele sociálních služeb ušetří kabinet na postižených zhruba tři miliardy korun.
Platy na skluzavce
Až 21 miliard chce vláda ušetřit škrty v platech státních zaměstnanců. Náklady na platy by měly klesnout celkově o 10 procent. Mzdy státních zaměstnanců přitom mají klesnout o čyři procenta, zbývající peníze se mají uspořit snižováním stavů. Například u policistů to odpovídá poklesu mzdy průměrně o 2 507 korun měsíčně, u hasičů o 2 463 korun měsíčně a u vojáků z povolání o 1 710 korun měsíčně. Změny se nedotknou učitelů, pro které vláda vytvořila zvláštní systém odměňování.
Od příštího roku rovněž klesne podpora v nezaměstnanosti těm, kteří z práce odejdou po dohodě se zaměstnavatelem nebo na vlastní žádost. Zatímco v současné době začíná podpora na 65 procentech průměrného měsíčního čistého výdělku, od letošního roku se pro lidi, kteří ze zaměstnání odejdou po dohodě nebo na vlastní žádost, sníží od začátku na 45 procent.
Peníze, které nedoputují do rodinných rozpočtů však budou chybět firmám a živnostníkům. Pokud nebudou domácnosti utrácet, bude pro ně letošní rok velmi náročný. „Vládní úspory významně ovlivní chování domácností a jejich nižší koupěschopnost se negativně promítne do podnikatelského prostředí. Firmy budou mít nižší odbyty a nedostatek zakázek,“ říká mluvčí Hospodářské komory Zdeněk Kubín.
Ekonomové s jeho chmurnou předpovědí souhlasí. „Čisté snížení sociálních transferů a mezd ve veřejné sféře dosáhne odhadem 0,4 procenta HDP. Nižší budou také investice hrazené z veře
jných rozpočtů a spotřeba vlády ve formě nižších výdajů zdravotních pojišťoven. Dohromady odhaduji efekt na růst ekonomiky 0,5 až 0,7 procentního bodu,“ odhadl negativní dopady škrtů Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.
„Podnikatelé se v roce 2011 budou muset vypořádat především s rostoucími výrobními náklady. Zvýší se nejen náklady na zaměstnance kvůli prodloužení výplaty náhrady mzdy v nemoci a případnému růstu mezd v podniku, ale porostou i ceny energií a surovin,“ doplňuje ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Citelný dopad na podnikatelskou sféru bude mít také zdražení mýta.
Nejsilněji podle ekonomů pocítí vládní škrty stavební firmy. Stavební produkce tak zřejmě bude i v roce 2011 klesat. Škrty se také dotknou nákupu zboží a služeb státem a zasáhnou i rozpočty domácností. Maloobchod a služby mohou opět po mírném oživení na konci letošního roku zažít chudé první pololetí. Druhá polovina roku bude podle odhadů ekonomů v oblasti spotřeby lepší, vše ale bude záviset na tom, zda ekonomiku znovu oživí zahraniční poptávka a začne výrazněji klesat nezaměstnanost.
Ekonomika nejdůležitějšího exportního teritoria pro české vývozce, eurozóna, přitom podle agentury Ernst & Young letos zpomalí růst na 1,7 procenta. Mezi tahouny růstu naštěstí bude patřit soused a klíčový obchodní partner Česka – Německo. Jeho ekonomika poroste o dvě procenta, také díky tomu by české hospodářství mělo růst o tři procenta.
Naopak nezaměstnanost se příliš optimisticky vyvíjet nebude. Tuzemské podniky plánují podle studie Manpower Index trhu práce i v prvním čtvrtletí letošního roku více zaměstnance propouštět, než nabírat nové. Nejhorší situace přitom bude na Moravě.
I když firmy čeká letos nesnadné období, alespoň placení daní by pro ně díky novému daňovému řádu mělo být jednodušší. „Nový daňový řád je srozumitelnější a přehlednější, snižuje administrativní zátěž a odstraňuje dosavadní nejasnosti a tvrdosti,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. Ten v rámci změn ztratí od ledna svou pravomoc promíjet daně. Nově také začne platit, že pokud finanční úřad dodatečně doměří daň a poplatník se odvolá, zaplatí tuto daň až po konečném pravomocném rozhodnutí.
Na druhou stranu od letošního roku již nebude možné zaplatit daně bez poplatku pomocí daňové složenky. Ministerstvo financí totiž v rámci úsporných opatření již nebude České poště náklady spojené s daňovou složenkou hradit.
Cenový výtah
Dopad růstu cen letos pocítí nejenom firmy, ale také domácnosti. Nejdramatičtější zdražení zřejmě zažijí lidé, kterých se letos týká deregulace nájmů. Na 450 tisíc domácností musí počítat se zvýšením nájmu. O kolik v jednotlivých oblastech porostou, ukážou až příští dny. Například někteří nájemníci v Ústí nad Labem by měli platit až dvojnásobek. Tam, kde se nájemníci s majiteli domů nedohodnou, bude o výši nájmu rozhodovat soud. Některé odhady však uvádějí, že kvůli převisu nabídky bytů nad poptávkou nakonec nebude alespoň v některých regionech růst nájmů příliš dramatický.
Konec krize v oblasti realit má letos potvrdit růst cen stavebních pozemků. Ty by měly například v Praze zdražit o zhruba čtyři procenta. Oživení se čeká také v segmentu komerčních nemovitostí. Podle agentury King Sturge má letos vzrůst objem investic v této oblasti na 700 milionů eur, tedy asi 18 miliard korun. Loni to přitom bylo zhruba 600 milionů eur. V oblasti nákupních center se však žádná větší investice nechystá, s výjimkou menších nákupních parků či maloobchodních ploch v centrech měst.
Letos zdraží také elektřina. Po dramatických vizích růstu cen o téměř 20 procent kvůli solárním elektrárnám nakonec cena proudu vzroste jen o 4,6 procenta pro domácnosti a 5,2 procenta pro podniky. Mnohem větší hrozbou pro peněženky daňových poplatníků se tak stávají hrozící arbitráže. Po uvalení šestadvacetiprocentní daně na zisk z proudu solárních elektráren totiž Česku hrozí arbitráže ze strany investorů až za 160 miliard korun. (více o cenách elektřiny si můžete přečíst zde)
U plynu bude růst cen letos mírnější. Zatímco společnost RWE zdražuje plyn pro domácnosti o 2,3 procenta, konkurenční E.ON od ledna snížil cenu plynu pro domácnosti o 4,7 procenta. Výrazně více poroste cena vody. Například Severočeská vodárenská společnost letos vodné a stočné zdražuje o 7,39 procenta, na Zlínsku zaplatí některé domácnosti za vodu až o devět procent více. V mnoha městech vzroste rovněž cena za teplo. Například v Hradci Králové o 2,8 procenta. (více o cenách plynu si můžete přečíst zde**)
Růst cen by přitom neměl letošním rokem končit. Pokračovat má i v roce 2012. Pokud ministr financí Miroslav Kalousek prosadí růst snížené, desetiprocentní sazby DPH až na 17 procent, povede to ke zdražení léků, potravin, ale třeba také vstupenek do kina a dalších služeb.
Tento krok by měl být současně provázen poklesem základní sazby daně z 20 na 19 procent.
