Balík vládních reforem v sociální oblasti, které mají státu ušetřit téměř 25 miliard korun, začne platit od ledna příštího roku. Změny pocítí lidé například při vyplácení nemocenské, porodného nebo podpory v nezaměstnanosti.
Foto: Profimedia.cz
Nárok na nemocenskou vzniká stále od 22. dne pracovní neschopnosti. Předtím (od 4. pracovního dne, při karanténě od prvního dne) platí nemocnému náhradu mzdy zaměstnavatel. Výše nemocenské zůstane na 60 procentech denního vyměřovacího základu, a to po celou dobu nemoci. Zatímco dříve se částka zvyšovala po 30 dnech nemoci o šest procent a po 60 dnech o dalších šest procent.
Změny nastanou u odstupného, konkrétně u podpory v nezaměstnanosti. Ta bude vyplácena až po uplynutí doby odpovídající odstupnému. V případě nevyplaceného odstupného bude stát lidem částku kompenzovat.
Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zůstane nadále ve výši 25 procent pro zaměstnavatele a 6,5 procenta pro zaměstnance. U osob samostatně výdělečně činných dojde ke zvýšení sazby nemocenského pojištění ze 1,4 procenta na 2,3 procenta.
Porodné se bude vyplácet pouze za první narozené dítě, a to jen rodinám s příjmem do 2,4násobku životního minima. Pro stanovení životního minima se přitom započítávají i narozené děti.
Lidé registrovaní na úřadu práce nebudou moci pobírat dávky a současně pracovat, jak je tomu nyní ve vybraných případech. Přibude také důvodů, ze kterých je možné agentuře či úřadu práce odejmout povolení ke zprostředkování zaměstnání.
