Německé odbory si vymohly pracovní týden, který má 28 hodin. I když zájemci budou tuto možnost mít maximálně po dobu dvou let, ukazuje to, jakým směrem se vydává pracovní trh. Digitalizace společnosti přeje dalším experimentům s tradiční pracovní dobou i náplní. Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců klade také vyšší nároky na zaměstnavatele.
Největší odborové hnutí světa v sektoru průmyslu, IG Metall s 2,26 milionu členů, má v Německu velký vliv. I když v německém průmyslu chybí stovky tisíc pracovníků, odbory v kovoprůmyslu si ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko vyjednaly po vlně protestů a stávek možnost 28hodinového pracovního týdne (od šesti měsíců po dva roky). Toto ustanovení by mělo platit od příštího roku. Od dubna se pak o 4,3 procenta zvyšují mzdy.
Odbory jsou spokojené, zaměstnavatelé nakonec také a ekonomové rovněž, uvedl německý deník Süddeutsche Zeitung. Ekonom z Brém Rudi Hickel, který má blízko k odborům, dokonce tvrdí, že se jedná o epochální výsledek. Na dohodě mezi odbory a zaměstnavateli si cení zejména kreativního řešení.
Lidé pracující na směny mohou pracovat méně, pokud se chtějí starat o své příbuzné, nebo trávit více času s dětmi. Naopak zaměstnavatelé mají větší volnost v tom, že mohou zaměstnat více lidí na 40 hodin týdně.
Prostor pro experimenty
„Kolektivní smlouva je dobrá, protože vytváří prostor pro experimentování, aby byla pracovní doba co nejvíce flexibilní,“ ocenil novinku odborník na pracovní trh z univerzity Freiburg Alexander Spermann.
Doba zkoušení a pokusů, co a jak bude lidem na pracovním trhu vyhovovat, je s nastupující digitalizací společnosti stále více skloňovaným tématem. Nástup robotů a umělé inteligence celý průmysl mění. Někteří manažeři, jako ředitel firmy Siemens Joe Kaeser, míní, že pracovních míst ubude.
Spermann se domnívá, že nástup průmyslu 4.0 bude znamenat potřebu více pracovních míst a to zejména v sektoru služeb, který bude posilovat na úkor výrobního sektoru.
Hilmar Schenider z německého Institutu budoucnosti práce IZA tvrdí, že jednotliví lidé sice budou pracovat méně, ale v rámci domácnosti to bude více hodin. Otcové budou trávit více času s dětmi, matky naopak budou více pracovat, míní s tím, že dohoda o tarifech německých odborů jde správným směrem. Konkrétní fungování ale ukáže až praxe.
Čeští ředitelé firem se bojí o kvalifikované pracovníky
Česká ekonomika, podobně jako německá, trpí nedostatkem lidí. Manažerům dělá na čele vrásky, jak si udržet a získat kvalitní pracovníky. Ředitelé českých firem v posledním výzkumu PwC uvedli, že mají největší obavy na pracovním trhu o dostupnost kvalifikovaných zaměstnanců. Tvrdí to 89 procent českých ředitelů firem. Vycházejí z toho, že klesá počet absolventů vysokých škol a stoupá počet pracovníků starších 55 let.
„K řešení tohoto problému bude třeba zaujmout inovativní přístup s využitím robotiky, ve kterém HR strategie bude vhodně kombinovat nejen prvky moderního náboru, ale i age managementu, cíleného odměňování a optimálního mixu benefitů zaměřených na potřeby jednotlivých skupin pracovníků,“ řekla k tomu Andrea Linhartová Palánová z oddělení Lidí a organizace poradenské firmy PwC ČR.
68 procent českých ředitelů firem plánuje zvýšit počet zaměstnanců, 37 procent z nich si myslí, že roboti nahradí více než 10 procent lidí v jejich firmě, 48 procent míní, že to bude méně než 10 procent pracovní síly, u 15 procent manažerů bude lidský faktor nenahraditelný.
Každopádně budou potřeba lidé na nové pozice, jako je operátor dronů, happiness manažer a specialisté na big data, cloudové služby a virální marketing, uvedla Linhartová Palánová. Zaměstnavatelé také připouštějí, že nedostatek kvalitních lidí bude znamenat vyšší náklady firem na mzdy a benefity, aby si zaměstnance udržely.
Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR za posledních pět let:
Zdroj: IEconomics.com
Server Profesia.cz upozornil, že u českých zaměstnavatelů v poslední době roste obliba zkrácených a flexibilních úvazků. „Určité rozvolňování tradičního schématu pracovní doby lze pozorovat už několik let, ale současná situace na pracovním trhu vede k akceleraci tohoto trendu,“ uvedl Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.
„Problematika flexibilních pracovních úvazků se často zužuje na to, že lidé chtějí pracovat méně, což většinou není pravda. Zejména u tvůrčích a kreativních profesí nelze dobrý výsledek ‚vysedět‘, a tak i pro zaměstnavatele je přínosnější nechat tyto lidi pracovat v době, kdy jim to vyhovuje. Navíc ohlasy od zaměstnavatelů nám potvrzují, že zavedení flexibilních úvazků u většiny lidí vede k vyšší efektivitě práce,“ dodal Novák.
Související články:
Nezaměstnanost stoupla na 3,9 procenta, přesto byla nejnižší lednová za 20 let
Průměrná mzda vyšplhala nad 29 tisíc. Reálně se zvýšila o 4,2 procenta
Jak najít vhodnou práci? Doporučení známého si oblíbili i zaměstnavatelé
