Japonsko má zásadní problém. Ačkoliv tamní čtyřprocentní inflace je ve srovnání s tou, kterou pociťují země Evropské unie, ani ne poloviční, spousta lidí každý měsíc řeší, jak, potažmo jestli vůbec vyjde se svými penězi. Takový je ostatně i případ učitele angličtiny Hideja Tokijoši.
Tokijoši patří ke generaci japonských zaměstnanců, kteří za celý svůj pracovní život téměř nedostali přidáno. To mu až donedávna takové vrásky na čele nedělalo. Avšak nyní, když v zemi vycházejícího slunce ceny většiny zboží a služeb po desetiletích deflace opět rostou, se jeho životní úroveň rychle snižuje. A to z toho důvodu, že již dlouhou dobu nedostal v práci přidáno.
Plat čtyřiapadesátiletého pedagoga je už bezmála třicet let stejný. Aby si tedy přivydělal, rozhodl se začít psát knihy. „Cítím se šťastný, protože psaní a prodej knih mi poskytuje další zdroj příjmů. Kdyby tomu tak nebylo, zůstal bych trčet ve stejné platové smyčce,“ říká CNN Tokijoši. „Proto jsem dokázal přežít,“ dodává.
Nejdráže za posledních 41 let
Na to, aby podniky pomohly svým zaměstnancům udržet krok s vyššími životními náklady, momentálně naléhá i japonský premiér Fumio Kišida. Minulý týden vyzval zaměstnavatele, aby pracovníkům zvýšili mzdy na úroveň vyšší, než je inflace. Prosbu ale zatím vyslyšela jen část z nich, a tak frustrace obyvatel narůstá.
„V zemi, kde růst nominálních mezd nemáte více než 30 let, klesají reálné mzdy v důsledku inflace poměrně rychle,“ cituje zmíněný web Stefana Angricka, hlavního ekonoma Moody's Analytics se sídlem v Tokiu.
Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) činila v roce 2021 japonská průměrná roční mzda 39 711 dolarů (tehdy necelých 857 tisíc korun), což je jen o necelé dva tisíce dolarů více než před třiceti lety. A zatímco například v Německu a Francii došlo za stejné období k nárůstu o 34 procent, v případě třetí nejsilnější ekonomiky světa situace neodpovídá ani pětiprocentnímu růstu. Ostatně tím, že se Japonsko aktuálně potýká s největším zdražováním za posledních 41 let, byl v zemi minulý měsíc zaznamenám i největší pokles výdělků za celou jednu dekádu.
Částečné úvazky a nízká produktivita
Důvodů, proč v ostrovním státě mzdy víceméně stagnují, je více. Jedním z nich je dle odborníků fakt, že se Japonsko dlouho potýkalo s již zmíněnou deflací – tedy jevem, v rámci kterého dochází naopak k meziročnímu poklesu cenové hladiny.
Deflace začala v polovině 90. let minulého století mimo jiné v důsledku prasknutí bubliny na domácím trhu s aktivy a vlivem silného jenu, který snížil náklady na dovoz. „Za posledních 20 let v podstatě nedošlo k žádné změně v růstu spotřebitelských cen,“ komentuje Müge Adalet McGowanová, hlavní ekonomka japonského oddělení OECD.
Podle organizace spotřebitelé až doposud necítili potřebu žádat o přidání, rostoucí inflace ale všechno mění. Výše mezd pak dle odborníků trpí také proto, že Japonsko zaostává v míře produktivity. Produkce země měřená tím, kolik pracovníci přidávají k HDP, je totiž nižší než průměr OECD. Negativní vliv pak má i stárnutí populace – starší pracovní síla se zpravidla rovná nižší výkonnosti, a tedy i nižším mzdám – a měnící se způsob toho, jak lidé pracují. Částečný úvazek aktuálně využívá 40 procent japonských zaměstnanců, což je oproti roku 1990 dvojnásobek.
„Vzhledem k tomu, že podíl těchto nepravidelně pracujících vzrostl, zůstávají samozřejmě nízké i průměrné mzdy, protože vydělávají méně,“ vysvětluje McGowanová, podle které ke stagnaci mezd přispívá taktéž fakt, že firmy často odměňují zaměstnance spíše na základě počtu odpracovaných let než výkonu jako takového, což snižuje motivaci lidí měnit zaměstnání. Jenže právě to je paradoxně krok, který v jiných zemích pomáhá mzdy zvyšovat. „Kdyby se zavedlo skutečné odměňování podle zásluh, došlo by k mnohem větší změně zaměstnání a kariérnímu vzestupu,“ komentuje stratég a investor Jesper Koll.
Firmy se začínají přizpůsobovat
Zvyšování mezd o minimálně tři procenta ročně bylo hlavním cílem Kišidovy vlády již dříve. Nyní chce udělat další krok vpřed, a proto plánuje vytvořit nový systém, jenž má růst mezd podporovat. Minulý měsíc premiér rovněž varoval před propadem do stagflace, tedy období vyznačujícího se vysokou inflací a zároveň stagnací hospodářského růstu. Hrozí prý za předpokladu, že bude růst mezd i nadále zaostávat za růstem cen.
Podle průzkumu Reuters hodlá zvýšit platy v letošním roce více než polovina japonských velkých firem, přičemž některé společnosti k tomuto kroku již přistoupily. Mezi nimi je třeba společnost Fast Retailing (FRCOF), která stojí za značkami Uniqlo a Theory. Ta v minulém měsíci oznámila zvýšení mezd až o 40 procent. Další na řadě může být třeba jeden z největších výrobců nápojů v zemi Suntory. Jeho generální ředitel uvažuje o navýšení o šest procent.
