Kdo měl příležitost v poslední době navštívit zemědělský podnik, ví, že představa ženy se zástěrou usedající s vědrem na trojnožku k podojení krávy je dnes už značně archaická. Moderní dojírny představují dobře synchronizovaný poloautomatický provoz. K podojení stovek krav obvykle postačí dva lidé.
A přesto nejnovější technologie umožňují jít ještě dál a vyloučit lidský faktor úplně. Dojící robot vybavený 3D kamerou německého rodinného výrobce ifm electronic spolehlivě rozpozná vemeno každé krávy, upevní přísavky a odsaje mléko. Celý proces je o 14,5 procenta rychlejší než standardním způsobem.
„Je to win win situace, kráva je šťastná a farmář také. Všechny data z dojícího stroje jdou do cloudu. Farmář tak získá nejlepší informace o konkrétní krávě, a jaká je přesná vazba mezi krmením a mlékem,“ vysvětluje manažer ifm electronic Peter Wienzek.
Uplatnění dojících robotů v praxi není zatím příliš rozšířené a v nejbližší době se ani neočekává nějaký závratný rozvoj. To je jednak finančními možnostmi zemědělských podniků a jednak obecnou nevoli odvětví měnit zaběhnuté postupy.
Přesto právě skutečnost, že automatičtí roboti a technologie internetu věcí (IoT) pronikly i do natolik konzervativního sektoru, jakým je zemědělství, názorně demonstruje, jak daleko pokrok dosáhl. Zároveň to ukazuje, že technologie IoT dávno přestala být jen doménou osobních komunikačních zařízení, se kterými si je většina veřejnosti spojuje.
3D kamera zaujala i „šilhajícího“ Obamu
Podle studie společnosti Gartner bude už v příštím na IoT napojeno 20,6 miliardy koncových přístrojů. „Nejde přitom o přístroje pro obecné použití, jako jsou chytré telefony a počítače, ale zařízení se specializovanou funkcí jako prodejní automaty, letecké motory, auta a spousta dalších příkladů,“ uvedl viceprezident Gartner Research Mark Hung. Jen v sektoru automotive a zábavního průmyslu by hodnota trhu IoT měla dosáhnout 389 miliard dolarů.
Není proto divu, že 3D kamery zaujaly i bývalého amerického prezidenta Baracka Obamu. V ifm electronic jde o oblíbenou historku, kterou zaměstnanci rádi dávají k dobru.
Tehdejší prezident USA si u stánku společnosti na veletrhu v Hannoveru vyzkoušel brýle vybavené speciální 3D kamerou, která za pomocí infračerveného záření dokáže měřit vzdálenost. Vedle scanování kravských vemen má tak široké možnosti využití při měření prostor, objektů nebo ve virtuální realitě, kde si nakonec Obama s kancléřkou Angelou Merkelovou virtuálně potřásli rukou.
Krátce před příchodem prezidenta však kohosi napadlo nalepit na 3D brýle plastová očka. Fotky „šilhajícího“ Obamy pak obletěly svět a s nimi i jméno ifm electronic. Náhodný nápad by si tak zasloužil místo v učebnicích marketingové komunikace jako příklad, jak s minimálními investicemi získat co největší dosah.
A přesto potomci zakladatelů firmy, která letos oslavila padesátileté jubileum, a dnešní vlastníci ifm electronic Michael Marhofer a Martin Buck nevidí budoucnost ani tak v promyšleném hardwaru, jako jsou 3D kamery a senzory. Mnohem více je zajímá, co se děje za nimi, tedy v cloudu, kam jejich „fyzické“ produkty odesílají nekonečné množství informací. Přeměně nepřehledných datových objemů na lehce srozumitelný graf na obrazovce mobilního telefonu zákazníka představuje podle Marhofera hlavní byznys budoucnosti.
„Naše senzory generují spoustu dat a otázka tedy zní: proč bychom měli dát naše data Googlu, Microsoftu nebo jiné společnosti a umožnit jim, aby z výsledků naší práce udělali profitabilní produkt,“ popisuje Marhofer uvažování managementu. „Sami umíme nabídnout našim klientům nejen hardware, ale i komplexní softwarové řešení. Budoucnost vidíme v přechodu ‚components to systems‘ a ‚hardware to software‘. To je vize ifm do roku 2030,“ dodal Marhofer.
Společnost očekává, že do deseti let tržby společnosti vzrostou na 2,5 miliardy eur, tedy dvouapůlnásobek dnešních hodnot. Digitální řešení se však na nich nebudou podílet jen z desetiny jako dnes, ale z poloviny.
