Situace na trhu nemovitostí se zhoršuje.
Ceny nemovitostí rostou a na hypotéku dosáhne stále méně lidí. Už loni začaly tři banky poskytovat hypotéky se splatností 40 let. Nyní hlásí i Česká spořitelna, že je ochotná o delší době splatnosti s klienty diskutovat, byť produkt nemá v nabídce. „Délku splacení hypotéky diskutujeme s klienty individuálně a v konkrétních případech jsme otevřeni i diskusi o délce splácení, která přesahuje třicet let,“ sdělil mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Až dosud se k nabídce hypotéky se splatností 40 let otevřeně hlásily jen Wustenrot hypoteční banka, Hypoteční banka a mBank. Česká národní banka přitom už v minulosti uvedla, že hypoteční úvěry s takto dlouhou splatností považuje za rizikové. Delší splatnost bude často znamenat, že splácení úvěru zasahuje celý horizont ekonomické aktivity dlužníka, či jej dokonce přesahuje, což je vysoce rizikový přístup s ohledem na nejistotu jeho budoucí příjmové situace, vysvětluje své stanovisko centrální banka s tím, že prodlužování doby splatnosti hypotečního úvěru je možné považovat za způsob obcházení požadavků na úvěruschopnost žadatele z hlediska jeho příjmů.
Bankovní domy se ale brání.
„Prodlouženísplatnosti v našem případě neznamená, že klient dostane větší obnos, než kdyby žádal o úvěr na 30 let. Pouze má možnost lépe si upravit výši splátek podle svých potřeb a požadavků,“ řekl na konci loňského roku Martin Podolák, ředitel divize úvěrových produktů mBank pro Českou republiku a Slovensko.
Banky zároveň ujišťují, že splatnost úvěru v žádném případě nepřesahuje horizont ekonomické aktivity klienta.
Čtyřicetiletou splatnost prý může získat jen klient ve věkovém rozmezí 18 až 35 let. I tak je ale centrální banka velmi kritická.
„Pokud by taková praxe byla běžná, celý systém by se stal mnohem více rizikovým. V některých evropských zemích bylo v minulosti možné jistinu úvěru splatit až někdy v daleké budoucnosti, čímž se splatnost natahovala na dlouhé desítky let. Umožnilo to poskytovat vysoké úvěry, které pomáhaly hnát ceny nemovitostí vzhůru. Konečným efektem byl výrazný nárůst zadluženosti domácností, který se stal zdrojem zranitelnosti bankovního sektoru, zejména v případě nárůstu úrokových sazeb. V posledních letech proto národní orgány tyto praxe omezují či zakazují,“ uvedla loni v listopadu mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.
ČLÁNKY DO MAILU