Švýcarský letoun na solární pohon Solar Impulse 2 přistál v Abú Zabí. Úspěšně tak dokončil poslední etapu cesty kolem světa, kterou právě v Abú Zabí zahájil loni v březnu.
Cílem projektu je propagace solární energie, která je jediným zdrojem pohonu letounu. Na povrchu má letoun 17 248 fotovoltaických článků, které s pomocí lithiových baterií dodávají energii čtyřem motorům. Rozpětí křídel je 72 metrů, což je více, než má Boeing 747. Solární stroj ale váží jen 2,3 tuny, tedy asi jako větší osobní automobil.
Letadlo na svůj let kolem světa dlouhý zhruba 40 tisíc kilometrů odstartovalo 9. března 2015 a ve vzduchu strávilo téměř 500 hodin. Nepříznivé počasí však způsobilo, že letoun musel v některých zemích zůstat delší dobu na zemi.
Přečtěte si, jak Solar Impulse 2 zdolal Atlantik Triumf čistých technologií. Letadlo na solární pohon přeletělo Atlantik |
Po celou dobu své mise Solar Impulse 2 letěl v nadmořské výšce až 9000 metrů a jeho průměrná rychlost se pohybovala mezi 45 až 90 kilometry v hodině. Letadlo mělo na cestě 16 mezipřistání, včetně Ománu, Indie, Barmy, Číny, Japonska, Spojených států, Španělska a Egypta.
Projekt Solar Impluse |
---|
S myšlenkou na letoun poháněný sluneční energií přišel švýcarský vynálezce a vzduchoplavec Bertrand Piccard na podzim 2003, maketu stroje pak veřejnosti představil v červnu 2005 na letecké přehlídce na letišti Le Bourget u Paříže. Skutečný letoun byl hotový o čtyři roky později, kdy jej Piccard ukázal na vojenském letišti nedaleko Curychu. Stroj, nesoucí jméno Solar Impulse, měl rozpětí křídel 63,4 metru (zhruba jako Boeing 747), připraven k letu ale vážil jen dvě tuny. |
Na první dvouhodinový zkušební let se Solar Impulse vydal 7. dubna 2010, o tři měsíce později pak již letoun, který byl díky bateriím schopen létat i v noci, absolvoval 26 hodin dlouhou zatěžkávací zkoušku ve vzduchu. |
V dubnu 2014 Piccard a jeho kolega André Borschberg představili vylepšený Solar Impulse 2, přichystaný na oblet zeměkoule. V porovnání s předchůdcem je mírně větší (rozpětí křídel je 71,9 metru) a také o necelé půl tuny těžší. První zkušební let vykonal stroj v červnu 2014, loni v březnu se pak vydal na cestu kolem světa, rozdělenou do 17 etap. Zahájil ji 9. března přeletem z Abú Zabí do Ománu. |
Kvůli přehřátím baterií a čekání na vhodnou roční dobu měl Solar Impulse v Japonsku téměř roční přestávku. |
Během obletu zeměkoule, dlouhého zhruba 40 tisíc kilometrů, strávil Solar Impulse 2 ve vzduchu na 500 hodin (přes 21 dní). Průměrná rychlost stroje se pohybovala kolem pouhých 80 kilometrů v hodině. Nejdelší etapa měřila 7212 kilometrů, byl jí Borschbergův přelet Tichého oceánu z Nagoje na Honolulu a trval přesně 117 hodin a 52 minut. Piccard pak strávil ve vzduchu nejvíce času během 6765 kilometru dlouhého přeletu Atlantiku (71 hodin a osm minut). |
Dále čtěte:
Muskův plán pro Teslu: solár, sdílení a autobusy
Metro v Dillí bude živit obří solární elektrárna