Do operačního programu o dvacet miliard se zapojily všechny regiony
Dosáhnout na miliardy z evropského žoku, který se nazývá Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) prioritní osa 2, chce zatím čtyřicítka žadatelů. Uzávěrka byla stanovena na 30. dubna. „Celkem jde o 44 projektů s požadovanou částkou 24 miliard korun. Takto vysoký počet nás poměrně překvapil. Přihlásily se i záměry, u nichž jsme očekávali, že se zapojí až v další, červnové výzvě. Tam se objeví velké projekty, které jsme nyní nepřipustili, a některé další… Výstup hodnocení bude znám asi v září, ale ještě v listopadu je prostor pro dopracování projektů. Ve výsledném součtu očekávám, že na celou prioritní osu 2 se podá projektů za čtyřicet miliard,“ řekl týdeníku EURO Jan Vitula (KDU-ČSL), vrchní ředitel odboru čerpání z evropských fondů ministerstva školství (MŠMT).
Celkem by mělo být k dispozici asi dvacet miliard korun dle kurzu. Uspěje tak zhruba každý druhý zájemce o evropskou injekci. „Odhaduji, že koncem listopadu jsme připraveni posílat úspěšným projektům první zálohy,“ tvrdí Vitula, jenž by měl navzdory informacím deníku Právo o jeho odchodu z MŠMT pod ministryní Miroslavou Kopicovou působit i nadále; kandidovat by měl dle médií i na místopředsedu lidovců.
Projekty za baťovských 999,-
Snahu co nejvíce se přiblížit „vypsané“ jedné miliardě korun dokládá vícero projektů. Jedním z výrazných zástupců je laser HiLase z Fyzikálního ústavu AV ČR. „Náš záměr počítá s částkou 986 milionů korun. Jde o projekt vývoje laserů a technologií určených pro průmysl. Pakliže se vyvinou, poslouží i k prototypování pro Extreme Light Infrastructure (ELI),“ řekl týdeníku EURO doktor Bedřich Rus. Oproti „revolučnímu“ ELI, který se má stát nejvýkonnějším laserem světa (EURO 10/2009), má jít v případě HiLase o aplikovatelnější výsledky; možné je i budoucí sloučení a provázanost. Na projektu spolupracovali němečtí a britští fyzikové, mezi zainteresované firmy patří i Rolls-Royce (vývoj leteckých turbín), Meopta a největší evropský výrobce laserů Trumpf.
Po zaokrouhlené miliardě se natahuje i Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Na tamní škole chystají vznik Centra polymerních systémů, které by mělo Česko posunout na špičku ve vývoji biomateriálů či inteligentních kapalin. „Hodnota záměru činí 999 milionů korun. Ano, je to tak trochu baťovská cena,“ uvedl profesor Petr Sáha, zlínský prorektor pro rozvoj a strategii (EURO 17/2009). Lékaři z Univerzity Palackého v Olomouci zase přicházejí s projektem Biomedreg v ceně 996 milionů. Ten má být zaměřen na odhalení nových poznatků v oblasti základní a translační biomedicíny. Výsledkem by mohlo být „zřízení národní platformy pro chemickou biologii a vývoj léčiv“ nebo zlepšení léčby rakoviny, zánětů a ojedinělých onemocnění. Koordinátorem je docent Marián Hajdúch.
Od řas přes veterinu po chemii
„Dá se říci, že plošně jsou zastoupeny všechny české regiony a většina významných institucí,“ říká Vitula. Oborově jde rovněž o přepestrou směs. Celý seznam nemá smysl uvádět; ti, kteří neuspějí, by se mohli bez souhlasu se zveřejněním cítit poškozeni… Nicméně týdeník EURO, který je s výčtem projektů obeznámen, může referovat o zúčastněných jdoucích všemi odvětvími: od ekologie, dopravy, ovocnářství, energetiky či lesnictví přes lékařství až po materiálový výzkum, nanotechnologie, nebo dokonce aplikovatelný výzkum řas! Tomu se hodlají věnovat v Třeboni, kde mají s autotrofními mikroorganismy třicetileté zkušenosti. „Algatech usiluje o 111 milionů. Peníze by našly využití v modernizaci technologií a ve výzkumu, jehož výsledky se uplatňují v potravinářství, zdravé výživě i třeba v krmných směsích pro rybáře. Některé námi analyzované látky z řas jsou užitečné pro medicínu i farmacii,“ říká Jiří Kopecký z detašovaného pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Výzkumné středisko, jež plánuje za 363 milionů zbudovat Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně, nabízí i téma, jež by se nyní hodilo. Boj proti nové/prasečí chřipce. „Cílem je zbudovat centrum pro mikrobiologický a imunologický výzkum pro veterinární medicínu. AdmireVet se má věnovat i výzkumu infekčních chorob přenášených ze zvířat na člověka. Výstupními aplikacemi by byly vakcíny nebo i vývoj léků,“ vysvětluje ředitel Miroslav Toman. Mnoho oborů, mnoho míst. Nehrozí výzkumným dotacím přílišné rozmělnění? Lze takto budovat excelenci? Někteří odborníci považují za vhodnější vytyčení tří strategických oborů (například nanotechnologie, energie nebo biomedicína), do nichž by se dostalo více prostředků. Některé země EU tak učinily.
Opětovný rej pobouřených? „Z důvodů velikosti a složitosti projektů a s cílem zajistit co nejvyšší míru transparentnosti je vlastní proces hodnocení víceúrovňový,“ píše se v resortním dokumentu. Harmonogram rozhodování, které oddělí zlatá zrnka od plev, je následující. Během června zasedne první výběrová komise hodnotitelů (posoudí aplikační potenciál, finanční udržitelnost a stavební proveditelnost), koncem srpna pak další – tentokrát již mezinárodní – komise zváží vědeckou kvalitu. Rozhodnuto by mělo být na podzim; neúspěšní se mohou ještě zařadit do jarní výzvy 2010. Teprve pak se asi ozvou i ti, kteří na eurofondy nedosáhnou… Nebojíte se negativní odezvy vyřazených, jaké už se ministerstvo dočkalo při předvýběru šestice „velkých“ center excelence pro osu 1? Zástupci synchrotronní laboratoře CESLAB, vedení akademie věd i opoziční poslanec Ivan Ohlídal (ČSSD) loni obvinili ředitele Vitulu z manipulací a protežování konkurenčního projektu CEITEC (EURO 47/2008). „Obavy nemám. Spíše se ukazuje, že to děláme správně; divné by bylo, kdyby se nikdo neozval a všichni by byli spokojeni. Ostatně jména hodnotitelů se nikdy a nikde nezveřejňují, aby na ně nemohl být činěn nátlak,“ říká Vitula k jedné z hlavních výtek. Žádný z námi oslovených předkladatelů osy 2 si zatím nestěžoval na chyby MŠMT – pouze přišly obecnější kritické hlasy ke zpřesňování podmínek až za pochodu. Není divu: zpožděný program VaVpI, který svého času podtrhl trůn Dany Kuchtové, je sám o sobě kolosálním experimentem.
*
BOX:
Kdy se bude sekat?**
Harmonogram výběru z projektů OP VaVpI osa 2
* Červen 2009 – výběrová komise Panel pro aplikace (asi deset expertů ze svazu průmyslu, z vládní rady pro výzkum a firem, kteří posoudí aplikovatelnost, finanční udržitelnost a také stavebně-technické podklady)
* Konec srpna – výběrová komise Panel expertů (do dvaceti zahraničních odborníků vybraných podle zúčastněných oborů, kteří zváží vědeckou kvalitu projektů – kritické místo výběru)
* Od září – dojednávání, upřesnění parametrů, podání opravené žádosti
* Říjen, listopad – rozhodnutí MŠMT, výplata prvních záloh pro úspěšné projekty
Pramen: týdeník EURO
