Způsob sběru podpisů pro kandidáty na prezidenta dozná po zkušenostech z posledních voleb změn. Ke jménům na petičních arších by mohlo přibýt jako povinný údaj číslo občanského průkazu nebo pasu. Také by se mohl snížit potřebný počet podporovatelů z 50 tisíc na 8000. Ve druhém případě, který by si ale vyžádal změnu ústavy, by museli petenti předložit svůj úředně ověřený podpis.
Jakou variantu změn zákonů podpoří, se vláda rozhodne na svém zasedání příští týden. Změna zákonů by měla zabránit opakování sporů, které předcházely minulé prezidentské volbě.
Podle současných pravidel musí kandidáta na hlavu státu podpořit nejméně 20 poslanců nebo nejméně deset senátorů. Popřípadě může kandidovat jako nezávislý za předpokladu, že jej podpisem podpoří nejméně 50 tisíc občanů. Právě toto ustanovení ale bylo před prezidentskými volbami v roce 2013 kritizováno, protože v okamžiku sběru podpisů nikdo nekontroloval jejich pravost.
Ministerstvo vnitra pak při použití kontroverzního způsobu kontroly petičních archů do voleb nepustilo předsedkyni strany Suverenita Janu Bobošíkovou, ekonoma Vladimíra Dlouhého a tehdejšího senátora Tomia Okamuru. Podle úřadu předali petice s příliš mnoha chybnými údaji, a nedosáhli tak potřebné hranice 50 tisíc podpisů. Bobošíkovou následně do hry vrátil výrok Nejvyššího správního soudu.
| Přečtěte si rozhovor s Tomášem Halíkem: Tomáš Halík: Ještě nejsme připraveni na demokracii  |
Ministerstvo vnitra se poté rozhodlo pravidla změnit. Kandidáta na prezidenta může stále navrhnout nejméně 20 poslanců nebo deset senátorů. Ministerští úředníci původně chtěli, aby nezávislým kandidátům stačilo místo 50 tisíc jen 8000 podpisů, musely by ale být úředně ověřené. Musely by se však kvůli tomu změnit volební zákony i ústava. Úřad se inspiroval v Rakousku.
V meziresortním připomínkovém řízení se ale proti této variantě postavila velká část úřadů, které naopak podpořily druhou variantu. Ta počítá s tím, že by potřeba 50 tisíc podpisů zůstala zachována. Kontrolu petentů by ale měla zlepšit povinnost u podpisu připojit také číslo občanského průkazu nebo pasu. Taková varianta by se líbila třeba ministerstvu životního prostředí nebo obrany či prezidentské kanceláři. Ke změně ústavy by naopak přistoupil třeba místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDÚ-ČSL) nebo Nejvyšší správní soud.
Ministerstvo spravedlnosti nepovažuje ani jednu z variant za optimální. Upozorňuje, že připojení čísla občanského průkazu nebo pasu neznamená, že nemohou být podpisy zfalšované. Změnu ústavy ale ministerští úředníci považují za horší možnost.
Ministerstvo vnitra návrh zákona na vládu předkládá bez příklonu k některé z variant a rozhodnutí nechává na kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD). Změnami se poté budou zabývat také poslanci a senátoři. Pokud budou odsouhlaseny, platit by měly od začátku příštího roku.
Dále čtěte:
Znovu na Rhodos. Zeman bude na proruském fóru v hlavní roli
