1. Nejzajímavější člověk, se kterým jsem se v poslední době seznámil
Lidí potkávám strašně moc, ale nestačím je většinou tak dobře poznávat, aby mne zaujali. Zajímavé ale bylo třeba setkání s bratrem po půl roce - přibral dvacet kilo. Vlastně to bylo spíš otřesné. Ale jemu se to líbí… Zajímaví lidé pracují třeba u nás v muzeu. Jeden kolega antropolog mi tuhle s nadšením vyprávěl: „Pane řediteli, občas chodím okolo kafilérek, koukám do těch kontejnerů a vždycky najdu zajímavé věci. Představte si, šel jsem tam před třemi týdny, otevřu to a co nevidím: prasečí mor! No tak jsem ho vzal s sebou. To byste nevěřil, teď máme v muzeu prasečí mor.“ My tu máme různé antropologické a zoologické tekutinové preparáty.
2. Nejlepší nápad, o kterém jsem se dozvěděl
Nejlepší osobní nápad jsem měl včera: s přítelkyní jsme si řekli, že na Nový rok nebudeme nic dělat, že se půjdeme večer jenom najíst. To se mi nepodařilo už čtyři měsíce. Profesní nápady jsou dva, ale teprve uvidíme, jestli jsou dobré. Zaprvé je to nápad mého kolegy: na muzeum sice netradiční, ale vzhledem k naší účasti na mistrovství Evropy se nabízející výstava s názvem Fotbal. Chceme ji pojmout nejen v rovině sportovní (máme například největší fotbalové sbírky ve střední Evropě), ale i sociální, řekněme národně-státní. Podtitul bude znít Sedmdesát let od římského finále. Zápas s Italy proběhl už ve stínu fašismu a byl vnímán v kontextu politické situace. Od té doby se fotbal, stejně jako později hokej, prolíná státními dějinami. Další nápad není náš. Stejně jako ve většině velkých měst západní i jižní Evropy dělat takzvané muzejní noci. Nechat otevřeno hodně přes půlnoc a propojit s různými aktivitami, kulturou, dopravou. Upozornit, že muzea nejsou jen mrtvými budovami s vycpanými zvířaty, ale že v nich i něco žije.
3. Největší pitomost, se kterou jsem se setkal
Když někomu zadám, že má k dispozici 25 milionů a že mi do deseti dnů má přinést rozpočet na expozici za 22 milionů plus tři miliony rezerva - a přinese mi to o týden později na 38 milionů s úsměvem na rtu. Tak potom já jsem ufon, nebo je ufon ten druhý. To už ani nevím, jestli je to pitomost, nebo nepochopení tohoto světa.
4. Nejhezčí zážitek
V období před Vánoci nebyl čas na nic jiného než sedět nad papíry a zařazovat pracovníky podle nového šestnáctistupňového systému. Takže byly nejhezčím zážitkem Vánoce. Strávil jsem je nadvakrát s rodiči, kteří jsou rozvedení. Jinak je pro mě osvěžujícím zážitkem, když si jednou týdně udělám dvě tři hodinky čas na uvolnění adrenalinu: v posilovně, při plavání, v sauně.
5. Největší investice
Největší investicí byly bezpochyby vánoční dárky. Jinak nedávno jsem si koupil dvě dražší kravaty v Mnichově. Kravaty jsou vlastně jediné, do čeho investuji. Mám jich nějakých šedesát, podle oblíbených období, podle barev. Vím, co jsem ale nezvládl: založit si stavební spoření se státním příspěvkem čtyři a půl tisíce. Tak to byla asi největší prošvihnutá investice.
6. Nejdůležitější rozhodnutí
Jestli si koupím bílou, nebo modrou košili? Důležitá rozhodnutí dělá člověk každou chvíli, spíš řeknu, která jsou pro mne nejtěžší. Týkají se personálních záležitostí. Nesmějí se směšovat s osobními pocity, přitom se týkají člověka. Tím nejdůležitějším, ale to už je pár let zpátky, bylo ucházet se v šestadvaceti o místo ředitele Národního muzea. Nebo když začali houkat třetí povodňové nebezpečí. Věřit, že bariéry vydrží, a nechat lidi, ať ve sklepích evakuovaných objektů ještě demontují, nebo je všechny vyhnat, ať se zbytek eventuálně zaplaví? Musíte se rozhodnout hned a nejde to vzít zpátky. Naštěstí se nic nestalo.
7. Momentální profesní priorita č. 1
Prosadit na vládní úrovni generální rekonstrukci hlavní budovy muzea nad Václavským náměstím. Jde o objem čtyř miliard korun v rozmezí let 2004 až 2011. A nejen ji prosadit, ale i uskutečnit. Rádi bychom navíc rekonstrukci využili k naplnění otázky, co s muzeem dál. Máme tezi, že by k nám měli lidé chodit víc než dvakrát za život. Ne jen jako malí a pak s dětmi.
8. Ideální prezident České republiky
Jsem celkem spokojený se současným prezidentem. Po předvolebním a volebním kortéšování jsem měl divné pocity, jak to bude dál, ale myslím si, že pan profesor Klaus se toho zhostil na poměry celkem dobře. Jenže co je to ideální prezident? On by asi ani Masaryk v současné době nebyl ideálním prezidentem.
Praha, 2. ledna 2004
ČLÁNKY DO MAILU