Předsedou Sněmovny zvolili poslanci podle informací ČTK jejího bývalého místopředsedu Radka Vondráčka (ANO). V tajné volbě získal 135 hlasů. Do funkce ho navrhlo hnutí ANO, neměl protikandidáta. Hlasovací lístky si vyzvedlo 197 poslanců. Proti Vondráčkovi se sešlo 14 hlasů, další dva byly neplatné. Dalších 46 poslanců svůj hlas neodevzdalo.
Vondráček je prvním předsedou Sněmovny, který není členem ODS nebo ČSSD. Před ním poslance vedlo sedm politiků, mezi nimi byla jen jediná žena.
Předseda Sněmovny mimo jiné zastupuje Sněmovnu navenek, spolu s místopředsedy řídí sněmovní schůze, svolává je a postupuje prezidentu republiky k podpisu přijaté zákony. Funkce předsedy Sněmovny nabývá na důležitosti v okamžiku, kdy nově jmenovaná vláda ani na druhý pokus nezíská důvěru Sněmovny. Ústava stanoví, že v takovém případě jmenuje prezident předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.
„Určitě bych nikoho nejmenoval svévolně, žádného náhodného kolemjdoucího,“ prohlásil Vondráček. Je ale přesvědčen o tom, že tuto pravomoc jako předseda dolní komory Parlamentu nebude muset využít. Podle pravicové opozice má Babiš pro svou menšinovou vládu zajištěnu většinu díky hlasům SPD a KSČM.
„Předseda Poslanecké sněmovny není individuum, které si volně může nakládat s tím návrhem. Já jsem pevně přesvědčený, že je to výraz parlamentarismu a že ten návrh, který předloží prezidentovi předseda Sněmovny, musí vycházet ze Sněmovny a musí mu předcházet nějaké jednání a nějaká velká pravděpodobnost, že bude složena vláda, protože je to poslední hranice před propastí předčasných voleb za určitých okolností,“ uvedl ke svému postoji Vondráček.
Komentář: Vyřízeno k dennímu pořádku
Zástupce ANO vyhověl žádostem Pirátů, aby před volbou představil své plány ve funkci třetího nejvyššího ústavního činitele. Uvedl mimo jiné, že může nabídnout své zkušenosti místopředsedy Sněmovny. Každý se podle něj může přesvědčit, jakým způsobem řídil schůzi a zastupoval Sněmovnu navenek.
Za největší výzvu považuje Vondráček překonání roztříštěnosti Sněmovny, polarizace názorů a neschopnosti vést dialog. Chtěl by být garantem férové diskuse ve Sněmovně a aby poslanci respektovali jeden druhého v diskusi. „Nikdo tady nemá většinu a jedině dohodou tady dosáhneme něčeho,“ dodal.
| Sněmovna bude mít pět místopředsedů |
|---|
| Sněmovna na návrh Vondráčka rozhodla, že bude mít pět místopředsedů. V debatě návrh kritizoval předseda SPD Tomio Okamura. „Jsme proti navyšování placených funkcí,“ řekl. Ačkoli se vyslovil pro čtyři místopředsedy, což byl podle něho dostatečný počet pro řízení dolní komory, protinávrh nepodal. Učinil tak předseda poslanců ODS Zbyněk Stanujura, aby poslanci měli možnost o tom hlasovat. Podpořil ho také předseda poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek. „Jsme přesvědčeni, že ve čtyřech místopředsedech se dá kvalitně řídit Poslanecká sněmovna,“ uvedl. |
Ke zvolení pogratuloval Vondráčkovi prezident Miloš Zeman, který stál v čele Sněmovny v letech 1996 až 1998. „Vaše zvolení otevírá cestu k demisi vlády staré, jmenování nového premiéra a vlády nové. Jako prezident republiky budu postupovat transparentně, bez zbytečného odkladu a s respektem k výsledkům parlamentních voleb,“ napsal Vondráčkovi.
Vondráček také uvedl, že je pro vytvoření funkcí pěti místopředsedů Sněmovny. Otázku, zda bude hlasovat pro vydání Babiše a místopředsedy hnutí Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo, ale nechal bez odpovědi.
Vondráček vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a před vstupem do politiky působil v Kroměříži jako advokát. Poslancem se stal v roce 2013 za hnutí ANO. Místopředsedou Sněmovny se stal letos v lednu. Nahradil Jaroslavu Pokornou Jermanovou (ANO), která z dolní komory odešla v souvislosti se svým zvolením středočeskou hejtmankou.
Vše podstatné o povolebním dění čtěte v rubrice Volby 2017
