A BUDIŽ SUPERBANKA

Spojení Deutsche a Dresdner Bank ovládne světový trh

Kdeže Japonsko, kdeže Spojené státy. Zapomeňte na London City. Nový král světových finančních trhů, vzniklý spojením Deutsche a Dresdner Bank, dosedl na trůn v německém Frankfurtu nad Mohanem. Největší finanční ústav světa, který bude od 1. července letošního roku vystupovat pod názvem Deutsche Bank AG, bude sloužit deseti milionům zákazníků na zeměkouli. Pod jeho střechou bude pracovat ve zhruba 3800 pobočkách více než 140 tisíc zaměstnanců. Bilanční suma nového kolosu 2,5 bilionu marek (1,25 bilionu dolarů) představuje pětinásobek výdajů spolkového rozpočtu na rok 2000. Ve stínu splynutí Deutsche a Dresdner Bank, jejichž loňské jednání o spojení poboček drobných bankovních služeb skončilo fiaskem, zůstane plánované superkonsorcium Industrial Bank of Japan (IBJ), Dai–Ichi Kangyo a Fuji–Bank (Japonsko, 2,4 bilionu marek) i BNP/Paribas/SocGen (Francie, 1,9 bilionu marek). „Tato fúze byla nezbytně nutná, prohlásili bossové obou kamenných domů Rolf E. Breuer (Deutsche Bank) a Bernhard Walter (Dresdner Bank) minulý čtvrtek ve Frankfurtu nad Mohanem na tiskové konferenci, na níž bylo sloučení potvrzeno. Oba bankéři, kteří povedou ruku v ruce čtrnáctičlenné představenstvo nového kolosu, označili za priority poskytování úvěrů, služby movité klientele a správu majetku. Cílem je globální expanze. Spojení musí ještě odsouhlasit dozorčí rada. Made in Germany. Nečekaný krok, k němuž se odhodlala představenstva obou „D , přišel jako blesk z čistého nebe. Důvody strategické a ekonomické jsou nasnadě: posílení zvuku německého jména, zajištění vyšších zisků a možnost úspor. Dopady se pohybují v mezích spekulací. „Skončilo hledání vlastní evropské cesty k účasti na světových kapitálových trzích. Rozhodnutí, jež padlo, je pouhým převzetím anglosaského modelu. A ten se odehrává právě v zemi, jež se prohlašovala za strážce evropského modelu. V Německu se sociálním tržním hospodářstvím, jemuž vládne koalice sociálních demokratů a Zelených, napsal římský deník La Stampa. Londýnské Financial Times zpochybnily, že se novému obru podaří zlomit americkou nadvládu v investičním bankovnictví. „Musí být splněny tři podmínky. Bezproblémová vzájemná integrace, jasné strategie a mnohem větší mezinárodní prezentace. To jsou velké úkoly. Sloučení nebude jednoduché, soudí renomovaný list. Superbanka může v každém případně razantně snížit náklady. Oba finanční ústavy spoléhají na synergický efekt: společná správa kapitálu, společné služby zákazníkům a vedení společných poboček ušetří mnoho peněz. Předpoklad se blíží čtyřem miliardám eur ročně. Jednorázové náklady na sloučení se mají vyšplhat na tři miliardy eur. Daň za mohutné spojení přinesou zaměstnanci, a to v podobě škrtů šestnácti tisíc pracovních míst. „Všichni nemohou zůstat, naznačil Breuer. Dodal však, že ti, co zůstanou, mají dobré vyhlídky. Jednání s odborovými podnikovými radami mají být neprodleně zahájena. Vítězní poražení. Na novém spojení bude jednoznačně profitovat mnichovská Allianz, která je akcionářem obou bank. Obě banky byly totiž neúspěšné v retailovém sektoru. A ten by v novém uspořádání měl spadnout do klína právě Allianz, což by ji podle bankovních odborníků povýšilo z pojišťovacího ústavu na významnou banku. Úvahy o přerodu v bankovní skupinu však vedení Allianz odmítá, ale netají se poněkud kontroverzně tím, že moderní pojišťovna musí nabízet celý komplex finančních služeb. Německé bankovní zdroje navíc zdůraznily, že fúze povede ke zrušení křížového spoluvlastnictví akcií Deutsche, Dresdner Bank a Allianz, které bylo pro velké ústavy až dosud pojistkou pro případ mimořádných událostí. Úlevu by měla pocítit i německá dvojka HypoVereinsbank, jež se loni pokoušela o neúspěšné námluvy s Dresdner Bank – její cesta k opanování regionů bude zcela volná. Obávat se naopak musí čtyřka Commerzbank, jejíž jméno se stále častěji skloňuje v souvislosti se zprávami o chystaném nepřátelském převzetí z britských ostrovů i nizozemské nížiny. Akcie Deutsche a Dresdner Bank reagovaly na první informace o nečekané svatbě, které ohlásil v úterý minulého týdne s odvoláním na vycházející číslo Manager Magazinu nejčtenější německý list Bild, prudkým vzestupem. Poté, co byly dohady skutečně potvrzeny, následoval pokles. Zisky byly zdárně inkasovány. Evropská komise, která musí posoudit všechna splynutí podniků, jejichž obrat překračuje v celosvětovém měřítku pět miliard eur a v Evropě 250 milionů eur, sdělila, že dosud nemá žádné oficiální informace o chystané megafúzi. „Případná spolupráce by byla jistě případem pro nás, řekl mluvčí komisaře pro hospodářskou soutěž. Zásadní výhrady znalci bankovní branže nepředpokládají. Bývalý protikartelový komisař Karl van der Miert už však varoval před „mocenskou ekonomikou , ale připustil „jistou logiku oznámeného spojení. Jednička a trojka. V největším bankovním domě světa, který vzniká sloučením světové a německé jedničky Deutsche Bank a německé trojky Dresdner Bank, bude napříště platit poměr sil šedesát až šedesát čtyři procenta akcií ve prospěch většího a šestatřicet až čtyřicet procent na vrub menšího partnera. Drážďanská banka, pojmenovaná podle místa vzniku v roce 1857, ztratí v novém podniku zavedené jméno. S sebou však přinese šesti–úhelníkové logo ve firemní zelené barvě. „Jde o plnou fúzi rovného s rovným, ujišťují šéfové představenstev. Oběma ředitelům mají coby zástupci sekundovat dosavadní šéfové dozorčích rad obou obrů Hilmar Kopper a Alfons Titzrath. V Německu bude svazek Deutsche Bank AG vystupovat v mezičase do skončení spojení s dovětkem Die Berater Bank (poradenská banka), v cizině by se měl vrývat do povědomí s podtitulkem Deutsche Dresdner Group. „Nová banka bude působit v oboru soukromé a obchodní klientely, firemního zákaznictva a nemovitostí, globálních podniků a institucí, asset–managementu. Poskytovat bude rovněž globální technologie a služby, oznámil Walter. V první zmiňované oblasti, službách privátnímu a obchodnímu zákaznictvu, se finanční ústav zaměří na zámožnou vrstvu. „Špatná zpráva pro malé zákazníky. S těmi plán sloučení nepočítá, shoduje se německý tisk, který tak poněkud opomíjí pobočkovou síť Allianz. Ten silnější. Deutsche Bank, dosavadní největší kreditní ústav na světě, překonává svým obratem hrubý produkt mnoha států. Rok 1999 skončila s bilancí 1,6 bilionu marek (900 miliard eur). Na globální vrchol dosáhl dům, který minulý pátek oslavil 130. výročí vzniku, už o rok dříve, a to koupí americké Bankers Trust. Cenu banky na burze odhadují experti na pětapadesát miliard eur. Deutsche zaměstnává po celém světě 90 tisíc lidí, její služby využívá sedm a půl milionu zákazníků. O maloobchody na pobočkách se stará od září 1999 dcera Deutsche Bank 24. Pod znamením čtverce s úhlopříčkou bylo zřízeno 650 000 online-kont se 125 000 klienty v přímém burzovním obchodování. Neuvěřitelná čísla jsou dána ohromujícími hospodářskými výsledky. Rok 1999 byl v tom směru rekordní: po nesplněných očekáváních v letech 1997 a 1998, které Breuer omlouval ruskou a asijskou krizí, se zisk zlepšil o téměř padesát procent na 2,6 miliardy eur, výnos z provizí stoupl o více než polovinu na 8,1 miliardy eur. Výsledek vlastního podnikání vyletěl o 170 procent na 4,8 miliardy eur. A strohé statistiky mají i svého hybatele: dvaašedesátiletého Rolfa E. Breuera. Byl to právě tento otec pěti dětí, přezdívaný „Pan Finanční trh , kdo udal spolknutím Bankers Trust bance za devět miliard dolarů kurs. Další kořisti následovaly: belgická divize Credit Lyonnaise, menší italské a řecké banky. Breuer projevoval velice živý zájem také o Československou obchodní banku a údajně i o jihokorejskou KorAmBank a portugalskou Banco Pinto e Sotto Mayor. V hře je rovněž převzetí páté největší polské banky BIG Bank Gdanski. Ten slabší. Dresdner Bank, jež byla po druhé světové válce kvůli svému spojení s nacistickým režimem vyvlastněna a uzavřena, povstala z popela v roce 1957 po fúzi tří regionálních bank. Postupně se propracovala až do pozice německé dvojky, v roce 1996 ji srazil z výšin skandál s daňovými podvody. Při cestě vzhůru musela v posledních letech čelit nedůvěře investorů - těm vadily především nízké zisky ústavu. Ovšem i pro zaměstnavatele více než padesáti tisíc lidí v téměř patnácti stech pobočkách byl rok 1999 ve znamení historického maxima. Zisk před zdaněním vyskočil o devětapadesát procent na 2,1 miliardy eur, čistý zisk se vzrůstem „pouhých třinácti procent činil 1,1 miliardy eur. Cena na burze se blíží třiceti miliardám eur. O Dresdner Bank se už několikrát hovořilo jako o adeptovi na převzetí. Iniciativní byly mnichovská HypoVereinsbank i francouzská BNP. Pod vedením osmapadesátiletého Bernharda Waltera působí Dresdner Bank v sedmdesáti zemích, spolu s BNP podniká ve střední a východní Evropě včetně Prahy a Brna (viz rozhovor str. 36). Není jistoty. Vytvoření prvního bankovního domu planety označují analytici za další důkaz nezadržitelné globalizace světové ekonomiky. „Finanční sféra začíná prožívat to, co jiné sektory – zejména telekomunikační a automobilový průmysl – už důvěrně znají. Nikdo nemá své místo jisté, píší komentátoři Manager Magazinu. A podotýkají, že podlomena bude i pozice spolkové vlády. Kancléř Gerhard Schröder a ministr financí si nárokovali kočírovat úsporným balíčkem, daňovou reformou i intervencí proti nepřátelským převzetím finanční politiku. „Jejich vliv se oslabí, míní redaktoři téhož listu. Berlínský kabinet splynutí vítá, napsala agentura Reuters. Nečekaná zpráva o fúzi, s níž vyrukoval Bild v předstihu před ostatními tiskovinami, narazila podle zasvěcených zdrojů i na odpor z vlastních bankovních řad. Proti, tvrdí Der Spiegel, se postavil především šéf dozorčí rady Hilmar Kopper a jeho kolega Ulrich Cartelli. Ostatní kontroloři byli údajně záměrem překvapeni. Banka odmítla tyto spekulace komentovat. Rozruch způsobily hlavně předběžné informace o škrtech až třiceti procent míst. Finanční kruhy upřesnily, že v nejbližších letech (zpravodajský kanál n–tv uvedl horizont 2003) bude jen v Německu v obou bankách zrušeno čtrnáct tisíc pracovních příležitostí. Na spojení obou společností tak doplatí téměř každý desátý zaměstnanec. Hrana zvoní třetině ze tří tisíc tamních filiálek, jež stojí často vedle sebe v těsné blízkosti. „Bez personálního řezu kolem 20 procent se totální fúze nevyplatí, upozorňuje v Der Spiegelu šéf analytiků Sal. Oppenheim Michael Klein. Brémský ekonom Rudolf Hickel přichází s celkovým odhadem – reálné jsou podle něj škrty čtyřiceti tisíc džobů. Rub a líc. Odboráři si tváří v tvář avizovaným restrikcím přisadili. „Spojení nesmí odnést zaměstnanci, varoval člen spolkového představenstva Německých zaměstnaneckých odborů (DAG) Gerhard Renner, jenž se netají obavami z dopadu uzavíraní filiálek a slučování oddělení v centrálách. A z toho, že podobný postup zvolí i další podniky. „Sociální problémy postižených zaměstnanců se musí stát ústředním bodem těchto úvah, apeloval Renner zkraje týdne na dozorčí radě Deutsche Bank, v níž sám zasedá. Výzva zůstala nevyslyšena. „Ano, budeme propouštět, připustil na tiskové konferenci ve Frankfurtu Walter. Počet zaměstnanců, kteří přijdou v bankovnictví v důsledku slučování a rozvoje internetového obchodování v blízké budoucnosti o obživu, odhadují odbory DAG na dvě stě tisíc. Německé ochranné sdružení vlastníků cenných papírů přes–to věří v pozitivní impulsy fúze. Výhodu vidí v poklesu nákladů a ve spolupráci na mezinárodní úrovni. Hlavní obchodní vedoucí Ulrich Hocker předpokládá, že z hlediska kartelového práva by neměla společná budoucnost obou gigantů narazit: „Ale to musí posoudit ochránci volné soutěže v Bruselu. Prospěšnost spojení vidí i v obraně před útokem někoho třetího: například z Asie, kde jsou Deutsche i Dresdner Bank slabě zastoupeny. „Pro Deutsche Bank je také prestižní záležitostí, že může získat prostřednictvím Dresdner Bank vliv na jejího francouzského partnera, skupinu BNP/Paribas, míní Hocker. Třetí vzadu. Německý tisk soudí, že šedou eminencí pro sloučení Deutsche a Dresdner Bank, jež kontrolují pouze deset procent německého maloobchodního bankovního trhu, mohla být mocná mnichovská pojišťovna Allianz. Ta drží v Dresdner Bank 21,7 procenta akcií, v Deutsche Bank pět procent. Oběma bankám patří sedmnáct procent pojišťovny. „Fúze je hotová věc, citoval tisk ohlas z mnichovské centrály, který zazněl bezprostředně poté, co na veřejnost prosákly první novinky o plánovaném spojení. Právě Allianz si mohutně polepší: získá 49procentní podíl v dceřiné společnosti Deutsche Bank 24, která se stará o drobné klienty. Jejich počet odhadují nyní experti na šest milionů, další čtyři miliony by měly přijít od Dresdner Bank. Mnichovský gigant bude mít ostatně posílení své pozice na trhu z čeho platit. Průmyslové účasti v jeho držení, jejichž nezdaněný prodej míní povolit spolková vláda, zahrnují totiž první ligu: BASF, Bayer, HypoVereinsbank, Thyssen Krupp, DaimlerChrysler, Deutsche Bank, Karstadt, Linde, Mannes–mann, Siemens, Veba a VIAG, Dresdner Bank, Munich Re. „První adresa německé ekonomiky bude nejvíce profitovat z nadcházející vlny fúzí, píše tisk. Sami na cestě. Ke smíšeným pocitům má naopak důvod šéf druhé největší HypoVereinsbank Albrecht Schmidt (61). Právě jeho ústav nastartoval před rokem a půl vznikem ze dvou subjektů konsolidaci německého finančního sektoru. Ještě na podzim věřili bankovní experti ve sňatek mezi HypoVereinsbank a Dresdner Bank. Jednání ale zkrachovala. Naděje bavorské banky, že by mohla v manželství s Dresdner sesadit z piedestalu Deutsche Bank, se rozplynuly. I s bilančním kapitálem kolem bilionu marek působí teď Mnichované v porovnání s megafúzí jako trpaslík. Experti nicméně upozorňují, že druhé obtížné sloučení by už Schmidt nezvládl. A připomínají, že kromě regionálních aktivit, do nichž Deutsche a Dresdner Bank nepůjdou, může HypoVereinsbank počítat i s jejich hypotečními obchody, které nejspíš superbanka pustí. Osamocen zůstal také lídr Commerzbank Martin Kohlhaussen (64). Jeho ústav je stále častěji zmiňován jako kandidát na nepřátelské převzetí ze strany v Londýně sídlící Hongkong and Shanghai Banking Corp. (HSBC). Burzovní kuloáry se zmínily, že mezinárodní investoři začali na burzách vykupovat akcie frankfurtské banky, které hodlají prodat právě HSBC. „Není co komentovat, jsou to jen řeči. Nemáme na stole žádnou nabídku na převzetí, oznámil minulý týden jeden z mluvčích Commerzbank. Slovy „No Comment reagovala i druhá strana. List Die Welt nicméně citoval jednoho ze zdrojů Commerzbank, podle něhož je změna vzhledem ke struktuře akcionářů banky skutečně možná. HSBC je s bilanční sumou 450 miliard eur devátou největší bankou světa a hodlá Commerzbank podle Die Welt zcela přestavět. A chce údajně po vzoru fúze Deutsche a Dresdner Bank vyčlenit maloobchodní aktivity do obdobné dceřiné banky. Bašta a svět. Vysoký cíl, nemalá daň – i s těmito riziky přísahali ve čtvrtek šéfové obou bank na nezbytnost fúze, jíž šokovali svět. „Jsme na počátku startu vnitroněmecké konsolidace bankovního trhu. Jiné státy jsou dále, uznal Breuer. Zauzlený finanční svět se rozplétá, usuzují komentátoři. Nízká návratnost služeb malým zákazníkům se zřejmě stane minulostí, Deutsche Bank AG se jí míní zbavit. „Svět patří velkým a silným, řekl týdeníku EURO pár týdnů před oznámením operace, jež nemá v historii bankovnictví obdoby, člen představenstva Dresdner Bank Joachim von Harbou (viz rozhovor str. 36), který povede spolu s dalšími třinácti kolegy společné představenstvo v etapě fúzování. Po jejím dokončení bude počet top manažerů snížen na deset v poměru šest (Deutsche) ku čtyřem (Dresdner). „Vybírali jsme podle kritéria schopnosti, odmítají jakoukoli podobnost s poměrem akciových vztahů 60:40 šéfové obou bank. Superfúze je po nepřátelském převzetí telekomunikačního a strojírenského koncernu Mannes–mann britsko–americkým Vodafone AirTouch dalším signálem konce „akciové společnosti Německo . Oba peněžní domy a pojišťovna Allianz uvažují o stažení svých rozsáhlých průmyslových účastí pod pět procent. Tento proces by měla uspíšit daňová novela rudozeleného kabinetu, která předpokládá od roku 2001 nezdaněný prodej podílů, jež drží akciové společnosti. Pro společnou budoucnost chtějí oba bývalí rivalové a novodobí partneři udělat mnohé. Začít chtějí vybudováním silné domácí bašty. „Z ní chceme jako silný evropský Powerhaus expandovat do světa, oznámil Breuer. Walter byl konkrétnější: „Investovat budeme především do e–commerce. Zprávy o tom, že investiční divizi Dresdner Bank, britské Kleinwort Benson, hrozí zavření či prodej, označil za nesmysl. A ohlásil naopak začátek masivního obchodování. „Máme prachy, sdělil Breuer.