Dvanáct strahovských stadionů. Zhruba na tak velkou plochu v nejvýše položených oblastech Krkonošského národního parku (KRNAP) se zaměřují čeští a zahraniční brigádníci s pilami a sekyrami.
Kácejí a prořezávají tam nepůvodní borovici kleč, která se tu během uplynulých desetiletí nebývale rozrostla a nyní ohrožuje a utlačuje důležitější rostliny.
Na práce tu dohlíží Josef Harčarik, botanik Správy KRNAP. Podle něj se některé oblasti zarostlé hustými keři budou likvidovat téměř úplně, někde třeba jen z třiceti procent. „Prořezáním výsadeb kleče bude vytvořena přírodě blízká mozaika různě velkých skupin kleče a travinné vegetace alpínského bezlesí, která umožní zachování krkonošské arkto-alpínské tundry v příznivém stavu,“ upřesňuje Harčarik, co je cílem celé akce.
Celkově by se mělo vysekat až 1500 tun dřeva. A to nemůže v tundře zůstat. Musí se dostat do údolí. Jenže těžké náklaďáky ani traktory se do těchto nejcennějších oblastí Krkonošského národního parku nedostanou. Proto si KRNAP zavolal na pomoc vrtulník. Zádrhelem ovšem je, že velká ruská helikoptéra Mi-8 v podvěsu unese maximálně dvě tuny materiálu. Což znamená, že pro kleč bude muset nad nejchráněnější přírodou vzletět více než sedmsetkrát a příroda se tím pádem musí připravit nejen na obrovský hluk, ale i velký objem jedovatých zplodin z motorů.
Radek Drahný, mluvčí Správy KRNAP, tvrdí, že i proto dochází k prořezávkám a odsunu kleče až nyní, tedy ve druhé polovině léta a na podzim. Tak je prý zaručena „minimalizace negativního vlivu prořezávek kleče na živočichy, zejména s ohledem na jejich rušení v období rozmnožování a vyvádění mláďat“.
Hořce v ohrožení
V rámci projektu v celkové hodnotě 29,1 milionu korun se nepůvodní borovice kleč likviduje v oblasti Stříbrného návrší, severozápadně od Luční boudy. Příští rok pak budou práce pokračovat na Bílé louce, Studniční hoře, pod Výrovkou a u chalupy Na Rozcestí.
Podobné zásahy probíhaly už v letech 2010 až 2011 a 2015. Třeba před pěti roky se ale čistilo území „pouze“ o rozloze 47,43 hektaru, zatímco nyní 73,8 hektaru.
A jak se vlastně nízké a husté borovicové porosty do nepřístupných oblastí dostaly? „Kleč, která nahradila porosty vykácené v 18. a 19. století v rámci takzvaného budního hospodářství, byla na hřebenech Krkonoš vysázena ve druhé polovině 20. století,“ odpovídá Drahný. A doplňuje: „Na některých místech však byla sázena příliš hustě a postupným rozrůstáním stále více omezuje vzácné druhy rostlin, například jestřábníky, arniku, hořce či plavuníky.“
Hodnotné louky
Muška krkonošských ochránců přírody ovšem aktuálně nemíří jen na nevzhlednou kleč. Stále častěji se likvidují i borůvkové keříky. Ohrožují prý tradiční květnaté louky, jichž v nejvyšším českém pohoří rychle ubývá. „Proto na vybraných loukách sečeme i keře borůvčí, abychom loukám navrátili jejich květnatou tvář a louky mohly znovu sloužit svému účelu – sečím na seno a pastvě dobytka,“ informuje Drahný.
Právě probíhající sečení a kosení má za cíl, aby starodávné louky nezarůstaly keři a stromky a časem je opět nepohltil les. Holiny se rodily v Krkonoších už v 15. století, na takto vzniklých lučních enklávách se pak hospodařilo téměř půltisíciletí až do druhé světové války, kdy z chalup odešla řada původních obyvatel. S jejich odsunem začalo i zarůstání luk, protože o ně nově příchozí obyvatelé z českého vnitrozemí přestali pravidelně pečovat. Krkonošský národní park přitom není jediný, kdo nyní vede boj s nevzhlednými borovicovými keři. K zásahu se odhodlalo i vedení Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Ovšem v mnohem menším měřítku. Vrtulník tam uklízí větve a kosodřevinu ze zhruba čtyřhektarové plochy. Z vysokohorského dřeva pak v údolí vzniká štěpka na topení.
Prořezáním výsadeb kleče bude vytvořena přírodě blízká mozaika různě velkých skupin kleče a travinné vegetace alpínského bezlesí.
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz
ČLÁNKY DO MAILU