Menu Zavřít

A dokonce mají smartphony

16. 1. 2016
Autor: Euro E15

Migrační krize ukazuje v plné nahotě, jak hodně jsme závislí na stereotypech a jak snadno se necháme ovlivnit nesmysly. Mýtus migranta se smartphonem v ruce vypovídá mnohem víc o mentální zaostalosti nás samotných než o materiálním zajištění uprchlíků. Chápu, že se s tím řada Čechů špatně srovnává. Zvlášť ti, kteří mají dodnes tlačítkový telefon. Ale zkrátka se musíme bolestivě smířit s tím, že dotykový mobil má dnes kdejaký Afričan.

Petr Zídek z Lidových novin zveřejnil nedávno zajímavý průzkum. Jeho autorem je jistý Václav Lavička. Český migrant, který po únoru 1948 utekl do Bavorska. Z táborové evidence osob v uprchlickém lágru v Goetheschule u Řezna vytvořil statistiku prvních československých poválečných uprchlíků. Z téměř 10 tisíc lidí uprchlých mezi březnem a prosincem 1948 bylo 81,5 procenta mužů, jejich průměrný věk činil 23,7 roku, 67,1 procent z nich tvořili svobodní lidé a 69,6 procenta mužských imigrantů byli mladíci ve věku 15-29 let.

Proč nebojovali doma proti novému komunistickému režimu se zbraní v ruce a „zbaběle” utíkali za lepším? Takto by se možná zeptal český prezident Miloš Zeman. Ale vlastně nezeptal. Podle něj totiž mladí Syřané či Iráčané nemají to stejné právo jako Čechoslováci. Zřejmě to nejsou stejně kvalitní lidé. Nemohou jen tak utéct, musí přece bojovat doma, když jsou viditelně „dobře živení” a dokonce mají smartphony.

Je dobré si připomenout, že z Československa po roce 1948 utíkali mnozí migranti nikoli se smartphony, ale rovnou se zbraněmi. Pokud to prezident Zeman myslí se svou rétorikou skutečně vážně, měl by co nejdříve vyznamenat všechny členy odbojové skupiny bratří Mašínů. Právě oni se rozhodli, že povedou doma odboj proti zločinnému režimu. Přesto je většina národa dodnes považuje za pouhé vrahy. Nakonec stejně museli utéct. Ani ozbrojený odboj jednotlivců nebyl příliš účinný.

Myšlení masy podporované populistickými politiky bývá iracionální a v tom je její hlavní nebezpečí. Vždy si při zmínce na snadno zmanipulovanou masu vzpomenu na nadějnou stalinistickou pionýrku s vymytým mozkem Markétu z Kunderova Žertu. Jak je vidět v dnešním Česku i v celé dnešní Evropě, její naivní postava s dobou vůbec nezestárla.

Nebo si vzpomenu také na T. G. Masaryka, který se na přelomu 19. a 20. století zastal židovského tuláka a podivína Leopolda Hilsnera. Ten byl na základě nepřímých důkazů odsouzen za vraždu devatenáctileté Anežky Hrůzové, která byla nalezena nahá.

Masaryk se tehdy postavil většině Čechů, kteří ve zločinu viděli židovskou rituální vraždu. Kritizoval obrovskou vlnu antisemitismu a nenávisti vůči Židům, která Čechy zcela pohltila. Že o hilsneriádě většina dnešních maturantů nic neví, jen podtrhuje to, že opakujeme stále stejné chyby.

Možná by měli lidé, kteří sledují silvestrovské řádění mladých přistěhovalců v Německu s překvapeným úžasem ve tváři navštívit nějaký letní hudební festival v Česku. Možná by byli opět velice překvapeni, co by viděli. A nebylo by to tak strašně odlišné od toho, co se dělo v Německu. Jen na českých párty neřádí „tlupy imigrantů tmavé pleti”, ale tlupy českých opilých synků. A tolik se o tom nemluví. Leckdo to přejde mávnutím ruky. Ano, pocit nadřazenosti mužů vůči ženám je stále významně zakořeněn i v českém prostředí. I když si to nepřipouštíme.

Ale abych byl dostatečně objektivní, naivita a masová iracionalita není vlastní jen řadě Čechů v reakci na migrační krizi. Během vrcholu „willkommenskultur” ji loni prokázali i Němci. Jen škoda, že tuto pohádkovou „vítací kulturu” nedokáže vytlačit racionální diskuse, ale až iracionální reakce na osahávací aféru, která zase přitahuje jednoduchá řešení. Tentokrát z druhé strany.


Čtěte také:

Ahoj Slávku, tady Ota. Skandál, jaký tu ještě nebyl

FIN25

Chatrný ostrůvek Visegrádu

  • Našli jste v článku chybu?