Elektřina z jádra opět vychází z módy, její výhody jsou ale nesporné
Taková to byla pěkná idylka. Čtvrt století po havárii v ukrajinském Černobylu svět pomalu změnil názor na jadernou energetiku. Z údajně nebezpečného zdroje se mělo stát východisko z hrozícího nedostatku energie. Navíc bezemisní a po dlouhých letech vývoje a investic i bezpečné. Nastal jaderný boom, v následujících letech se mají postavit desítky nových reaktorů. Kromě jiných i v Česku. Jak minulý týden řekl premiér Petr Nečas, vláda stále počítá s dostavbou dvou bloků v Temelíně. Po zemětřesení a následném tsunami v Japonsku ale pohádka skončila.
Média v těchto dnech zásobují denně své čtenáře a diváky aktuálním zpravodajstvím z elektrárny Fukušima, z jejíchž útrob uniká radioaktivita a kde se personál jaderného zařízení snaží zabránit rozsáhlejší tragédii. Zda se mu to podaří, nebylo v době uzávěrky listu zřejmé. Naopak zřejmé je, že jako se historie jaderné energetiky dělila na období před a po Černobylu, po událostech v Japonsku přibude další mezník – Fukušima.
Určitě však nepřichází doba, kdy by jednotlivé státy dramaticky měnily své energetické politiky na úkor té jaderné. Důvodů je víc. Pokud chce svět skutečně snížit objem emisí, které každoročně zamořují atmosféru, je jádro zcela ideálním zdrojem energií. Navíc se jedná o zdroje, které sice obnášejí vysoké počáteční investice, jsou ale schopné produkovat levnou energii a navíc ve velkém množství. To je pro výrobce jaderných zařízení dobrá zpráva, investice vynaložené do vývoje jaderných reaktorů nebyly marné, zákazníků bude stále dost.
Požadavky investorů se ale pod vlivem událostí ve Fukušimě patrně změní, především v podobě tlaku na další posílení bezpečnosti nově stavěných jaderných elektráren. Což může výstavbu těchto zdrojů výrazně protáhnout a prodražit. To se ostatně týká i České republiky.
Je třeba ale zdůraznit, že nově stavěné či projektované jaderné elektrárny jsou v porovnání s Fukušimou z hlediska bezpečnosti o pár úrovní výše. „S ohledem na přání zákazníků a dohledových orgánů jsou již bezpečnostní prvky u nových elektráren předimenzované. Pravděpodobnost havárie je asi tak velká, jako že vás v protileteckém krytu zabije meteorit,“ upozornil před pár měsíci zaměstnanec ruské společnosti Atomstrojexport. Pokud budou odběratelé žádat ještě vyšší bezpečnost, nebude to problém, ale musejí počítat s vyššími investicemi do jejich výstavby, dodal.
Navíc lze jen stěží porovnávat Fukušimu a české jaderné elektrárny. Neleží na břehu moře, takže je zbytečné se obávat tsunami, současně jsou projektovány tak, aby odolaly zemětřesení o síle až 5,5 stupně. Tak silné otřesy dle geologů v Česku jen tak nenastanou. I proto lze požadavek Rakouska na prověření bezpečnosti českých jaderných elektráren považovat za hysterii hraničící s populismem.
