A je zase rušno

Informace, že KCP hrozí krach, není žádnou novinkou

Okolo Kongresového centra Praha (KCP) začíná být opět rušno, psal před dvěma lety týdeník EURO. Tehdy se chystal prodej akciové společnosti KCP. Ani zdaleka nešlo o první pokus a podobně jako ty předešlé skončil dříve, než se naplno rozběhl. I dnes by se mohlo napsat, že okolo KCP je opět rušno. Radní Milan Richter (ODS) zveřejnil informaci, že firma KCP nedokáže splácet dluhy a hrozí jí krach. Nejpravděpodobnějším řešením je odprodej části majetku, jejž vlastní. Bohužel, toto rozhodnutí přichází v době, kdy realitní trh drtí finanční krize a developeři, kteří by se o lukrativní nemovitosti dříve prali, nemají dostatek hotovosti.

Tři varianty Stoprocentním vlastníkem KCP je město Praha. Dluhy i s úroky společnosti se vyšplhaly na 1,9 miliardy korun. Úvěry má firma splatit do roku 2014. Schopná je ale splácet maximálně úroky, jejichž výše ročně dosahuje 100 milionů korun. V dubnu si proto vedení KCP nechalo zpracovat posudek, který měl nastínit možnosti řešení krizové situace. Krach KCP by totiž mohl nastat už v dubnu příštího roku. Závěry analýzy potvrdilo i oponentní hodnocení, které zpracovala společnost Ernst & Young. Vyplývají z nich tři varianty, jak lze s KCP naložit. První předpokládá restrukturalizaci společnosti a odprodej nadbytečného majetku. „Podmínkou ale je, že samotné Kongresové centrum zůstane v majetku města,“ uvedl pro týdeník EURO Richter. Druhá varianta počítá s tím, že město KCP oddluží. „To ale znamená, že v průběhu pěti let dá ročně 300 až 350 milionů korun,“ říká Richter. To by pro Prahu znamenalo značnou zátěž. Posledním možným řešením této situace je, že KCP skončí v konkurzu, což Richter považuje za nepřijatelné.
Optimální by dle radního bylo, kdyby se k dluhům KCP přihlásila vláda a ministerstvo financí. Ještě v roce 1989 pronášeli svá moudra v Kongresovém centru (tehdy Paláci kultury), v největším sále v republice, který pojme více než 2700 delegátů, komunističtí pohlaváři. O jedenáct let později stáli tamtéž u řečnického pultu osobnosti Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Rekonstrukce centra za tři miliardy korun, která zasedání v roce 2000 předcházela, však předurčila jeho budoucnost na několik let. V roce 2014 musí KCP splatit obligace ve výši 55 milionů eur, které bylo nuceno vydat, přestože předchozí vlády slibovaly financovat přestavbu z veřejných zdrojů. Navíc si centrum muselo vzít na dokončení rekonstrukce úvěr 900 milionů korun od konsorcia bank. Za půjčku ručí město Praha.
„Pokud se vláda rozhodne pomoci, bude KCP fungovat, jinak budeme postupovat podle první varianty,“ říká Richter. Je ale otázkou, zda by v takovém případě odprodej majetku k pokrytí všech dluhů stačil. Nejatraktivnější části portfolia KCP představuje administrativní objekt, hotel a parcely. Analýza poradenské společnosti Deloitte & Touche, kterou si KCP objednalo v roce 2002, spočítala, že by z prodeje tohoto majetku mohlo KCP získat mezi 1,9 až 2,7 miliardy korun. Jenže nyní realitní krize sráží hodnotu nemovitostí dolů. Osmipatrovou administrativní budovu Business Centra Vyšehrad studie před sedmi lety ocenila až na 838 milionů korun. Ještě větší potenciál tehdy poradci připsali hotelu Holiday Inn, jehož roční výnosy experti odhadli až na 105 milionů korun. Jeho maximální cenu na trhu vypočetli na 1,1 miliardy korun.

Atraktivní pozemky Čtyřhvězdičkový hotel by však byl problematicky prodejný vzhledem ke smlouvě s operátorem Targa Hotels, který zařízení spravuje. Dalším majetkem, jejž Deloitte & Touche označil za strategický, jsou přilehlé více než pětihektarové pozemky na pankrácké pláni. Firma je ocenila na 685 milionů korun. Na zástavbu volných ploch nechalo město vypracovat architektonickou studii. Jižně od Kongresového centra navrhla studie kanceláře A.D.N.S. několik objektů, které bude možné využít jako byty, hotel, obchodní nebo administrativní prostory. Na severní terase centra by mohla vyrůst výstavní hala.
O budoucí restrukturalizaci KCP bude magistrát rozhodovat v září, do té doby chce o dluzích jednat s vládou. Je jisté, že bude vypracováno nové ocenění majetku KCP. Richter dodává, že firma bude odprodávat nemovitosti v jednom balíku, nikoliv po částech. „Nechceme, aby se prodala lukrativní část a zbytek zůstal,“ upřesňuje s tím, že není na odprodej optimální doba. „Řeší se ale historické problémy, nikdo z radnice za ně nemůže,“ vysvětluje Richter. Na dotaz, proč se situace, o které magistrát ví roky, řeší právě nyní, odpověděl: „To se ptáte špatného člověka. Do představenstva KCP jsem nastoupil před půl rokem a dostal jsem za úkol najít nějaké východisko.“ Realitní makléři v současné době nechtějí komentovat, zda by se vůbec našel kupec, který by disponoval hotovostí a byl by ochoten zaplatit požadovanou částku. Faktem je, že kvůli krizi se investice do nemovitostí téměř zastavily.
O tom, zda se k vleklému problému přihlásí stát, má rozhodovat úřednická vláda. Ostatně současný ministr financí Eduard Janota měl ještě ve funkci náměstka záležitosti KCP na starosti, a to už od dob rekonstrukce paláce. V současné době dle ministerstva financí není příliš pravděpodobné, že by vláda závazky přebrala. „Dluhy KCP ze státního rozpočtu sanovat nebudeme,“ potvrdil pro týdeník EURO Janota. Takže si s největší pravděpodobností bude muset Praha poradit sama.

BOX: Historie „Pakulu“ Kongresové centrum (bývalý Palác kultury) bylo otevřeno v roce 1981. Šlo o jednu z největších staveb svého druhu v Evropě. Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 1998 až 2000 se hlavní atrakcí budovy stal Kongresový sál, který údajně patří mezi 13 nejlepších koncertních sálů světa a je svými akustickými parametry srovnatelný se slavnou londýnskou Royal Albert Hall. V září 2000 prošla stavba zátěžovou zkouškou v podobě výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. O dva roky později si budovu vybralo pro své zasedání i NATO.