Energetická společnost chce pokračovat v akvizicích na Balkáně
Elektrárenské společnosti ČEZ se zalíbilo na Balkáně. Před několika týdny bulharská vláda oznámila, že ČEZ zvítězil v tendru na prodej místní Západní skupiny, což je seskupení tří regionálních distributorů elektřiny. Tím však zájem ČEZ o Balkán nekončí. V Bulharsku se chystá další privatizace, které se chce česká firma zúčastnit. „Na prodej budou tři místní tepelné elektrárny, o které máme zájem,“ sdělil týdeníku EURO mluvčí společnosti Ladislav Kříž. V sousedním Rumunsku vláda nabízí v privatizaci dvě regionální distribuční firmy Moldovia a Oltenia, a jak je vidět, s jejich prodejem spěchá. „Investoři mají předložit závazné nabídky do konce letošního září. Na due diligence mají přibližně dva měsíce,“ říká Kříž. Zároveň potvrdil, že i v tomto případě má ČEZ o akvizici zájem: “Chceme využít příležitostí, které se v regionu nabízejí, na trhu, který se bude dál rozvíjet“. Zdroj blízký vedení ČEZ potvrdil, že se firma zúčastní obou privatizačních tendrů, největší zájem má však o společnost Oltenia. Ta totiž sousedí s bulharskou Západní skupinou. „Synergické efekty, které by bylo možné získat po propojení bulharské a rumunské společnosti, jsou velice lákavé,“ konstatoval.
Hodně práce.
Manažeři ČEZ přiznávají, že je v Bulharsku čeká hodně práce. Firmy, patřící do seskupení Západní skupiny mají zastaralé zařízení, jehož modernizace si vyžádá velké finanční prostředky. „Zatím to spočítané nemáme, ale obnovu a rozvoj si budou platit samotné firmy, ČEZ to nebude stát ani korunu,“ upozornil Kříž.
O tom, že je s obnovou nutné začít co nejrychleji, svědčí následující údaj: V Bulharsku jsou více než dvacetiprocentní ztráty při distribuci elektřiny. Část proudu zmizí v zastaralých rozvodných sítích, další rozkradou obyvatelé. Přitom v České republice se podobné ztráty pohybují hluboko pod deseti procenty.
ČEZ zaplatí za podíl 67 procent ve firmách sdružených v Západní skupině 281,5 milionu eur, téměř devět miliard korun a ovládne elektrorozvodné společnosti Hlavní město EAD, Sofia Oblast EAD a Pleven EAD. Západní skupina obsluhuje 1,9 milionu zákazníků, celkový kapitál společností představuje 88,226 milionu korun. Uskupení prodá ročně kolem 7,6 terawatthodiny elektřiny. Konkrétní detaily privatizační smlouvy projednají tento týden zástupci české a bulharské strany.
„Myslím, že ČEZ nabídl za bulharské energetiky rozumnou cenu, o čemž svědčí i to, že se našel zájemce, který byl ochoten zaplatit ještě víc. Investice je rozumná,“ tvrdí analytik společnosti Atlantik finanční trhy Roman Cenek.
Možná výměna.
Ekonomové upozorňují, že ČEZ může své podíly v bulharské energetice poměrně rychle, v průběhu několika let, zkonsolidovat a poté je vyměnit s konkurencí za společnosti, které se jsou blíže České republice, respektive s ní sousedí, například se Slovenskem. Důvod může být následující: do Bulharska se ČEZ nevyplatí vyvážet elektřinu, s ohledem na velké ztráty při přenosu a poplatky za přístup do rozvodných sítí, firmu nelze ani přímo propojit se společností nového vlastníka. „V této fázi o výměně nebo prodeji neuvažujeme, chceme ze skupiny ČEZ vytvořit nejsilnějšího hráče ve střední a východní Evropě,“ řekl týdeníku EURO generální ředitel ČEZ Martin Roman. Elektrárenské společnosti se však úspěch v Bulharsku hodí i kvůli personálním změnám v Česku. Energetická skupina totiž prochází zásadními změnami, její uspořádání se mění na holdingové. Vedení firmy zjišťuje, že má v současnosti přebytek několika desítek nevyužitých manažerů. „Úspěch v zahraničních privatizačních tendrech je jednou z možností, jak je využít a nemuset propouštět,“ vysvětlil Kříž.
Další v plánu.
Zájmem o Balkán však investiční plány ČEZ nekončí. Firma se také účastní tendru na prodej společnosti Slovenské elektrárně. „Ve středu 28. července mají zájemci předložit nabídky,“ upozornil Roman. Dobře informované zdroje však týdeníku EURO potvrdily, že šance ČEZ na úspěch v tendru nejsou velké. Za favorita je považována ruská společnost RAO.
Klíčovým bude i souboj o ovládnutí distribučních firem na jihu Polska, kdy však tamní vláda s prodejem začne a jaký zvolí postup, není jasné. Zatím nejpravděpodobnější varianta, o které se v Polsku mluví nejvíce, zní, že majoritní podíly v energetice stát prodá přes burzu a minoritní nabídne investorům z oboru.
„Pokud ovládne ČEZ regionální distributory v Polsku a Slovenské elektrárně, může časem integrovat své podíly do jednoho celku s mateřskou společností. Stejným způsobem, jako v tuzemsku,“ konstatuje Kříž.
ČEZ se zároveň musí rozhodnout, jak nahradí dosluhující hnědouhelné elektrárny na severu Čech. Případné investice do nových energetických zdrojů se odhadují na několik desítek miliard korun. S výstavbou se musí začít kolem roku 2010. „ČEZ bude mít dost peněz jak na akvizice, tak i výstavbu nových zdrojů,“ tvrdí Roman. V této souvislosti připomíná, že firma je nejméně zadluženou společností z oboru v Evropě. Společnost může použít i 4,4 miliardy korun, které jí za minoritní podíl v Pražské energetice zaplatí finanční skupina J & T.
Vedení firmy ještě nerozhodlo, jaké nové zdroje postaví, případně u kolika dosluhujících elektráren prodlouží jejich životnost. Zdroj blízký vedení ČEZ týdeníku EURO potvrdil, že firma nemusí elektrárny stavět pouze v České republice. „Zvažují se i některé lokality v zahraničí, například Německu,“ tvrdí.