Frontier Petroleum Services požaduje po Česku 20 milionů dolarů
Kanadský obchodník s těžebními technologiemi Donald Jewitt sháněl letadlo, kterým by se mohl přepravovat mezi ropnými vrty. Do cesty se mu tehdy připletl mladý zlínský podnikatel Libor Soska, se kterým se nakonec dohodl na společné investici. Tak začal v roce 2001 případ, který by mohl skončit další arbitráží proti České republice.
Česko–kanadské vzdušné podnikání nejenže dopadlo neslavně. Nyní chce ještě Jewittova společnost Frontier Petroleum Services prodělané stamiliony získat na českém státu. Na začátku září firma zahájila s Českou republikou spor, ve kterém se domáhá náhrady škody ve výši minimálně 20 milionů dolarů.
Zapeklitá angličtina.
Frontier Petroleum Services poskytla před pěti lety Soskově firmě Moravan-Aeroplanes zhruba 200 milionů korun na koupi aktiv kunovického výrobce letadel, společnosti LET, toho času v konkurzu. Podnikatelé se dohodli, že v závodě dokončí vývoj ruského letadla Finis a začnou jej sériově vyrábět. Zakoupili proto práva k rozpracovanému stroji. Až potud žádný spor.
Na další dění ve firmě už mají tehdejší předseda představenstva Moravan-Aeroplanes Soska a zástupce firmy Frontier Petroleum Services Jaroslav Sup zásadně odlišný názor. Sup tvrdí, že půjčka měla být splacena z pozdějších výnosů, zároveň měli Kanaďané za peníze získat 49 procent akcií společnosti Letecké závody. Tato firma vznikla v roce 2001 jako stoprocentní dceřiná společnost Moravanu-Aeroplanes a byla do ní převedena většina aktiv koupeného zkrachovalého podniku LET. Na první valné hromadě Leteckých závodů ovšem překvapení cizinci zjistili, že se tak nestalo a hromadná akcie, kterou jim Soska za půjčku vystavil, je ve skutečnosti jen cár papíru. Soska v silně medializovaném případu před třemi lety prohlašoval, že půjčka má být buď splacena až v roce 2006, nebo má být umořena převodem akcií. „Přece jim nedáme akcie zadarmo, pokud je chtějí, ať si je koupí,“ argumentoval.
Vyvrátit jednu nebo druhou verzi nebylo jednoduché. Dohoda mezi Frontier Petroleum Services a Moravan-Aeroplanes byla uzavřena v angličtině a podle práva kanadské provincie Alberta. Obě strany svou pravdu točily na anglické formulaci „considering nominal“, která upřesňovala způsob převodu akcií. Soska ji překládal jako převod akcií nominálem nebo nominálně, zaoceánští podnikatelé jako převod bezúplatný. Jisté je po letech jedno: Kanaďané o své peníze přišli.
Stockholmský verdikt.
Součástí dohody mezi firmami Frontier Petroleum Services a Moravan-Aeroplanes bylo ustanovení o tom, že případný spor bude řešit rozhodčí soud. Stockholmský tribunál v roce 2004 rozhodl, že Frontier má nárok na 49 procent akcií Leteckých závodů. Přiznal mu právo na přednostní zajišťovací nárok k aktivům společnosti LET a k veškerému jmění společnosti Moravan-Aeroplanes až do doby, než bude půjčka 204,1 milionu korun splacena.
Nikdy nebyla a s nejvyšší pravděpodobností ani nebude. Již v době, kdy spor řešil švédský rozhodčí soud, byly totiž společnosti Moravan-Aeroplanes i Letecké závody v konkurzu a jako strana žalovaná nevystupoval Soska, nýbrž konkurzní správci obou firem. A ti i kdyby měli z čeho platit, neplatili by. Oba totiž verdikt švédského soudu nerespektovali.
S konkurzním správcem dnes již prodaného podniku Letecké závody Miroslavem Sládkem se dnes Frontier Petroleum Services kvůli neuznanému stockholmskému rozsudku soudí, konkurzní správce Moravan-Aeroplanes Petr Hajtmar podal k brněnskému soudu žalobu na nevykonatelnost verdiktu tribunálu. „Náš právní řád postup upřednostnění věřitele na základě rozhodnutí arbitrážního soudu nezná,“ vysvětlil. Soudy zatím žaloby neprojednaly, případné rozsudky na věci ale stejně příliš nezmění. Hajtmar uvádí, že věřitelé mají v konkurzu přihlášených a uznaných pohledávek za zhruba 800 milionů korun. Frontier Petroleum Services je sice s uznanými zhruba 318 miliony největším věřitelem, ovšem ani Sup neočekává, že by mohl výtěžek konkurzu kanadskou pohledávku alespoň zčásti pokrýt. Ve společnosti Moravan-Aeroplanes totiž po loňském rozsudku brněnského krajského soudu žádný významný majetek nezůstal. To je třeba vysvětlit.
Převedený nepřevedený majetek.
Moravan-Aeroplanes vznikl jako jedna z dceřiných firem otrokovického podniku Moravan, kde byl Libor Soska předsedou představenstva. Samotný Moravan skončil v konkurzu již v roce 2002. Zůstaly v něm dluhy u IPB přesahující miliardu korun, aktiva byla před bankrotem vyvedena do společnosti Moravan-Aeroplanes a dalších společností.
Brněnský krajský soud loni rozhodl, že takto vyvedený majetek se nikdy součástí firmy Moravan-Aeroplanes nestal a převod označil za neplatný. Nemovitosti a další majetek jsou tedy podle dosud nepravomocného rozsudku součástí konkurzní podstaty Moravanu. V Moravan-Aeroplanes, který vyrábí sportovní letadla a zaměstnává 170 lidí, zůstaly v podstatě pouze nepřenosné certifikáty pro výrobu letadel a jejich opravy, bez kterých by ale podnik nemohl fungovat. Hajtmar se proto musel domluvit na společném postupu s konkurzní správkyní Moravanu Bronislavou Orbesovou a minulý týden vyhlásili společné výběrové řízení na majetek podniku Moravan-Aeroplanes. Zhruba osmdesát procent výnosu z případného prodeje připadne věřitelům Orbesové, věřitelé Moravan-Aeroplanes dostanou zbytek a z toho se opravdu kanadský Frontier nezahojí.
Bezzubé právo.
Zástupce kanadské firmy Sup se domnívá, že ke znehodnocení její investice by nedošlo, kdyby Česká republika byla státem, kde soudy fungují v reálném čase. Návrhy tuzemským soudům i trestní oznámení na Libora Sosku podával Frontier Petroleum Services už od roku 2001. „Například podání ke Krajskému soudu v Brně v roce 2001 na neplatnost valné hromady Leteckých závodů bylo rozhodnuto až v roce 2006. Úřad vlády odpověděl, že příčinou, proč to tak dlouho trvá, byla skutečnost, že příslušná soudkyně byla na mateřské dovolené. Toto snad ani nemá význam komentovat,“ říká Sup.
Poukazuje také na to, že policie odkládala jedno podání z podezření z trestné činnosti za druhým. „Přestože Arbitrážní tribunál ve Stockholmu konstatoval, že Frontier za 204 milionů korun obdržel bezcenné papíry, nazvané akciemi, nechávala tato skutečnost orgány činné v trestním řízení chladnými,“ dodává.
Český stát, po kterém nyní Kanaďané požadují 20 milionů dolarů, má na smírné vyřešení sporu šest měsíců. Zástupce Frontieru však předpokládá, že k arbitráži, která se tentokrát odehraje zřejmě v Paříži nebo Londýně, nakonec dojde. Ministr financí Vlastimil Tlustý sice právníkům firmy napsal, že se ministerstvo bude vznesenými nároky zabývat a výsledky analýzy sdělí co nejdříve, dohoda během tak krátké doby však není podle Supa i vzhledem k administrativní náročnosti jejího projednání pravděpodobná.
„Arbitrážní tribunály naštěstí rozhodují na základě principu spravedlnosti s morálními akcenty, nicméně je to spravedlnost velmi drahá. Požadovaná částka 20 milionů dolarů se může vyšplhat mnohem výše,“ uzavírá Sup.
