Menu Zavřít

Ucpané průduchy či zabedněná pyramida. Rekonstrukce armádního muzea odkrývá staré jizvy

16. 9. 2018
Autor: Martin Pinkas/Euro

Rekonstrukce žižkovského armádního muzea začíná. Stěhování odhalilo rány, které cenné stavbě zasadili komunisté.

Byl to jeden z nejhezčích výhledů na Prahu. V zádech má člověk Vítkov, pod nohama vlaky mizející v tunelu a před sebou takřka kompletní historické město. Dřív tu byl prosklený ateliér, ovšem komunističtí inženýři v 70. letech stěnu zazdili. To by se teď mělo změnit. Na střeše Armádního muzea Žižkov vyroste panoramatická kavárna.

Ta je součástí masivní sedmisetmilionové rekonstrukce, která se rozjela tento týden symbolickým klepnutím na kousek vítkovské skály. „Přestože stavba začala už v roce 1928, fasáda je dodnes originální a stačí ji pouze zrestaurovat,“ chválí Aleš Knížek, ředitel muzea, prvorepublikové stavitele.

S čím budou mít inženýři daleko víc práce, je odstranění „zlepšováků“, kterými původní památník legionářů ranili komunističtí technici. Projekt věhlasných architektů Jana Zázvorky a Jana Gillara myslel na všechny detaily a stačilo jej pouze s citem udržovat. Jenže stejně jako všude jinde šli i na tuhle funkcionalistickou perlu komunisté silou.


Přečtěte si také o nově nalezeném talentu vojáků:

Kreslení jde vojákům na jedničku

Ondřej Stratilík


A tak například zabednili skleněnou pyramidu nad hlavním schodištěm, kudy proudilo dovnitř světlo, nebo do průduchů původního odvětrávání z roku 1932 natlačili beton, čímž ohrozili tisícovky knih ve velké podzemní knihovně a archivu. Ostatně tahle dvoupatrová hala - dnes už prázdná stejně jako všechny ostatní místnosti včetně velkého trezoru - může vyprávět.

Svědkem jsou třeba topná tělesa v červené základové barvě, která sem v roce 1985 našroubovali. „Zřejmě je ale špatně utáhli a během několika dnů, kdy tady nikdo nebyl, knihovnu kompletně vyplavila voda,“popisuje Knížek s tím, že záchrana promočených publikací končila až v 90. letech. Rány má ale budova i na mnoha jiných místech. Ve stěnách jsou praskliny naznačující, jak zdejší vítkovský svah dřív ujížděl. A ve sklepech, kde byly dlouhá léta uloženy sbírky včetně historických uniforem a zbraní, je zase ve vzduchu cítit plíseň.

Několikaleté zpoždění

Pokud vše půjde podle plánu, zrekonstruované muzeum by mělo prvního návštěvníka přivítat v roce 2021. Tedy sto let poté, co se do Československa vrátili poslední legionáři. Kromě kavárny čeká lidi i prosklená dvorana a těšit se mohou třeba i na interaktivní válečnou expozici v původní podzemní knihovně.

Podívejte se na současný stav 90 let staré budovy:

Zpočátku se plánovalo slavnostní otevření mnohem dříve, ve hře bylo několik termínů. Tajná přání mluvila i o letošku, aby se v armádním muzeu mohlo slavit sté výročí založení republiky. Jenže třeba před čtyřmi a půl lety, po příchodu Martina Stropnického a jeho náměstka Jiřího Borovce na ministerstvo obrany, se veškeré přípravné práce na více než rok zastavily.

Za budoucí podobou areálu stojí architektonické studio Svižn. Jedním z míst, kde se autoři rekonstrukce i vojenští historici inspirovali, byla Královská zbrojnice v Leedsu.

Armádní muzeum by se tak 90 let po svém otevření mohlo dočkat první pořádné a neodbyté celkové opravy. Navíc se čeká, že rekonstrukce v cenné budově osvěží ducha první republiky a tradic, které v ní nejdřív během druhé světové války záměrně devastovali gestapáci a po nich komunisté.

Pokud by ještě žil generál Rudolf Medek, legionář a první ředitel zdejšího Památníku odboje, i on by si nejspíše novou podobu pochvaloval.

Čtěte také:

Lano funguje. Vojsko konečně opravilo „záchrannou brzdu“ na letišti v Náměšti

CIF24

Vrchol za perestrojky. Zbrojní produkce v roce 1987 činila 29 miliard

Ve jménu císaře i republiky. Největším zlodějem majetku v historii je stát


  • Našli jste v článku chybu?
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).