DOUPOVSKÁ DRÁHA Lokálky na Kadaňsku se poprvé rozjely 18. srpna 1881 na nákladní trati z Kaštic do cukrovaru v Krásném Dvoře. O tři roky později byla trať prodloužena přes Vilémov do Radonic, hlavně díky zájmu tamního cukrovaru. Od začátku 20. století pak vlaky jezdily až do Doupova.
DOUPOVSKÁ DRÁHA Lokálky na Kadaňsku se poprvé rozjely 18. srpna 1881 na nákladní trati z Kaštic do cukrovaru v Krásném Dvoře. O tři roky později byla trať prodloužena přes
Vilémov do Radonic, hlavně díky zájmu tamního cukrovaru. Od začátku 20. století pak vlaky jezdily až do Doupova. Nakonec železnice spojila Vilémov s Kadaní a Prunéřovem. Vedle nákladní dopravy, podporované rychlým rozvojem společností dolujících hnědé uhlí, se rozvíjela i doprava osobní.
KONEC ZLATÝCH ČASŮ
Zlaté časy zdejších lokálek neskončily ani po druhé světové válce po vyhnání většiny německých obyvatel z regionu. V téměř vylidněných Doupovských horách vznikl vojenský výcvikový prostor Hradiště, který je veřejnosti dodnes nepřístupný, a postupně byl ukončen železniční provoz z Kadaňského Rohozce do Doupova. Přesto zůstala železnice tepnou regionu. Významnější vliv na využití dráhy mělo vybudování vojenského překladiště v Podbořanech, využívána je i nyní při cvičeních NATO v Doupovských horách.
„Přestože i po listopadu 1989 využívaly lokálku desítky cestujících a autobusy ji nikdy nedokázaly zcela nahradit, v červnu 2005 jízdní řád prořídl natolik, že se vlaky staly prakticky nepoužitelnými,“ říká Michal Skala z iniciativy Doupovská dráha. Následný logický pokles zájmu o lokálku pak České dráhy vedl k úplnému zastavení provozu v prosinci 2006. „A to přesto, že si jednotlivé obce nechaly zpracovat studii dopravní obslužnosti regionu, která dokázala, že i jinak relativně drahá železnice, kombinovaná s autobusy, dokáže být ekonomičtější než doprava čistě autobusová,“ dodává Petr Herbrik z Konzultační dopravní společnosti. Po zastavení pravidelného provozu je trať navíc terčem sběračů kovů, takže její udržování pro občasné vojenské jízdy je paradoxně dražší, než by byla údržba při běžném provozu.
PRO RODINY NA KOLECH
Mírně zvlněná podhorská krajina kolem doupovské dráhy je ideální pro rodinnou rekreaci ve formě cykloturistiky a agroturistiky. Nejsou zde velká táhlá stoupání, ale krajina není ani fádně rovná. „Rádi bychom zde zřídili cyklocentrum napojené na železnici,“ říká Michal Skala. „Kromě cyklotras, které povedou z velké části po existujících polních cestách a místních komunikacích, bychom zde rádi zřídili na trati do Kadaňského Rohozce velodráhu,“ dodává.
Hlavním turistickým lákadlem oblasti jsou Nechranická přehrada a zámek Krásný Dvůr s parkem evropského významu. Unikátní technickou památkou je Prokopův uhelný důl v Zahořanech u Vilémova, významné je i poutní místo Vintířovský vrch u Radonic. V regionu existuje také velké množství různých zámečků, kterým by rozvoj turistického ruchu mohl přinést renesanci. Mohly by posloužit jako hotely, restaurace i jiná rekreační zařízení.
ALESPOŇ O VÍKENDU
Obce se s koncem lokálky nechtějí smířit, ale na úplné obnovení provozu nemají peníze. Život se přesto na koleje vrátil, i když zatím jen omezeně. Před pár dny začala opět fungovat pravidelná doprava mezi Kadaní a nádražím Poláky nedaleko Nechranické přehrady na Chomutovsku. Zatím se ale jezdí jen o víkendu a omezeně po dobu letní turistické sezony, tedy do 23. září. Michal Skala z iniciativy Doupovská dráha věří, že příští rok už bude pravidelný provoz na zdejších tratích podstatně rozsáhlejší.
Sdružení nyní pořádá i občasné jízdy historickými vlaky. A jednu bývalou staniční budovu na zastávce Kadaň-předměstí chce proměnit v malé železniční muzeum s informačním centrem.
České dráhy vloni zastavily provoz na železniční trati mezi Kadaní a Podbořany. Obce a skupina nadšenců se ji teď snaží zachránit.
