PLZEŇSKÉ JIŽNÍ PŘEDMĚSTÍ CHÁTRAJÍCÍ POKLADYŽelezniční stanice Plzeň-Jižní předměstí patří mezi nejzajímavější nádraží. Jedna ze dvou cenných budov, které už České dráhy nepotřebují, zůstává nevyužívaná a chátrá. Zájemci už brzy dostanou velkou šanci.
Současná podoba chátrající poloviny nádraží.
CHÁTRAJÍCÍ POKLADY
PLZEŇSKÉ JIŽNÍ PŘEDMĚSTÍ Železniční stanice Plzeň-Jižní předměstí patří mezi nejzajímavější nádraží. Jedna ze dvou cenných budov, které už České dráhy nepotřebují, zůstává nevyužívaná a chátrá. Zájemci už brzy dostanou velkou šanci. Takzvaných ostrovních nádraží v Česku mnoho není. Jednou z mála stanic, obklopených z obou stran kolejemi, je plzeňské Jižní předměstí. Do nádražní budovy lze vstoupit pouze z mostu, který je součástí poměrně důležité městské komunikace a jezdí po něm i trolejbusy. Most spojuje oba konce hlubokého zářezu, v němž vedou frekventované železniční trasy mezi nedalekým plzeňským hlavním nádražím směrem na Cheb či Domažlice a dále do Německa. NEORENESANČNÍ SKVOST Také z architektonického hlediska patří Jižní předměstí k nejvzácnějším nádražním budovám v Česku. Oba objekty, oddělené zmíněným mostem, byly postaveny v neorenesančním slohu. Starší budova, později nazvaná odjezdová, pochází z roku 1904, postavila ji firma Müller-Kapsa v roce 1904. Ve dvacátých letech vyvstala nutnost rekonstrukce kolejiště a části budov na zhruba kilometr vzdáleném plzeňském hlavním nádraží. Současně vznikla potřeba rozšířit právě Jižní předměstí, stanici situovanou na opačném (západním) konci širšího městského centra, mimo jiné v těsné blízkosti obrovského areálu továrny Škoda. Bylo proto rozhodnuto, že k původnímu objektu nádraží Plzeň-Říšské předměstí, jak se tehdy stanice jmenovala, přibude „dvojče“. V roce 1921 tak vznikla novější budova, nazvaná příjezdová. Jižní předměstí je skvělým protějškem obdobně pojatého plzeňského hlavního nádraží a nejen v tomto kontextu jde o ukázku špičkové tuzemské drážní architektury z počátku dvacátého století. POLOVIČNÍ ZÁCHRANA Dlouhá desetiletí pak obě budovy sloužily svému účelu, tedy potřebám dráhy. V osmdesátých letech dvacátého století byla kvůli havarijnímu stavu uzavřena novější, příjezdová budova. Starší a větší odjezdová budova sloužila i nadále svému původnímu účelu - kromě obvyklých provozních železničních prostor zde fungovala i nádražní restaurace. Koncem 80. let, těsně před pádem komunismu, se uskutečnila rekonstrukce novější budovy. Do opraveného objektu pak byly přeneseny veškeré provozní náležitosti Českých drah z původní budovy - s výjimkou nádražní restaurace, která kvůli tomuto přesunu zanikla. Uvolněnou budovu České dráhy k provozu již nepotřebovaly a postupem času stále více chátrala. ALTERNATIVNÍ KULTURA Jiskřičku naděje pro chátrající objekt přinesl v 90. letech zájem jednoho z obchodních řetězců vybudovat zde supermarket. Úředníci však návrh zamítli - údajně proto, že u budovy nebylo možno zřídit „normovaný“ počet parkovacích míst pro zákazníky. Tehdy se totiž považovalo za samozřejmé, že supermarket by měl být pokud možno na městské periferii a že k němu lidé musí jezdit jedině autem. Trendem posledních let v Česku je přitom přesun supermarketů blíže do center měst a zaměření se na i na zákazníky, kteří si chtějí nakoupit třeba cestou z práce na vlak či na trolejbus, nemluvě o lidech bydlících v hustě zastavěném městském centru. Navenek omšelá budova však přesto občas ožívá díky aktivitám občanského sdružení Jižní předměstí. To projevilo zájem na nádraží vybudovat kulturní a sociální centrum, kde by se mohly konat různé alternativní kulturní akce a zároveň by zde mohly najít střechu nad hlavou mnohé neziskové organizace. Tato aktivita byla zároveň impulzem pro České dráhy, aby před nedávnem alespoň opravily střechu budovy a zabezpečily ji tak před dalšími škodami. Čas od času zde spolek Johan pořádá ve spolupráci s Českými drahami a s grantovou podporou města Plzně a ministerstva kultury různé výstavy či koncerty. V rámci mezinárodního festivalu Divadlo tu každoročně probíhá akce Otevřený komunikační prostor Moving Station/Hemžící se zastávka. CHYSTÁ SE DRAŽBA**
Železniční stanice je i v současnosti velmi frekventovaná. Využívají ji jak zaměstnanci firem působících v areálu Škodovky nebo v nedaleké průmyslové zóně Borská pole, tak lidé bydlící v přilehlých městských částech.
Už brzy by se mělo ukázat, nakolik je budova atraktivní pro případné investory. Profitu se totiž podařilo zjistit, že České dráhy připravují veřejnou dražbu objektu.
„Uskutečněním prodeje byla pověřena společnost Clanroy Sales,“ řekl tiskový mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Zájem podle něj zatím projevili nejméně tři kupci. Další zájemci se mohou hlásit na odboru majetkového podnikání generálního ředitelství Českých drah v Praze. Termín dražby ani vyvolávací cena ještě nejsou známy.
Nádražní budova na počátku 20. století, krátce po dokončení.
Foto: reprodukce z knihy Plzeň ve fotografii na začátku a na konci 20. století, vydali Zdeněk Popílek, Hana Šmejkalová, Miroslav Přibáň
