Lékaři všech (čtyř) zemí... Laskavý čtenář nechť si doplní sám variantu klasickou či „pelíškovskou“, jak se mu zlíbí. Až dnes v nemocnici uvidíte pět minut po dvanácté hlouček doktorů, jak pokuřují a na pláštích přitom mají placky jako Američané při volbě prezidenta, tak vězte, že protestují.
Nebojte se však, jsou to jen ti, kteří zrovna nemají do čeho (koho) píchnout. Ti, co mají objednané pacienty nebo nedej bože operují, skalpel neodhodí. Dnes je to totiž jen poslední (kolikáté už?) vážné varování. Buď nám přidejte, nebo už fakt budeme zlí. A aby tato slova měla opravdu váhu, spojila se lékařská komora se svými sestrami (myšleno sesterskými organizacemi, ne s paními v čepcích) na Slovensku, v Maďarsku a v Polsku.
A když naše podmínky nesplníte, zorganizujeme celovisegrádskou akci Děkujeme, odcházíme, hrozí odboráři. Kam by horda doktorů ze čtyř zemí šla (a kde tedy na ně čekají všichni s otevřenou náručí) se už tisková zpráva nezmiňuje. Poslední „exodus“ ale ukázal, že ani v tom vychvalovaném Německu to tak slavné není a nebude.
Zato ovšem potěší zpráva na serveru iDnes, čím se lékaři krom pacientů musejí zabývat. Směrnice ve velkých nemocnicích totiž pamatují skutečně na všechno. Zdravotnický personál se tak seznámí ve dvaceti bodech třeba s tím, jak umýt pacientovi vlasy: je třeba omývat, dokud neteče čistá voda a po vysušení vyvětrat místnost. Nebo co je a jaký život má takové razítko: Razítko je malé značkovací zařízení, vytvářející jednobarevné otisky. Životní cyklus razítka končí v ¬místní spalovně.
Zejména těm, kdo v nemocnicích tyto směrnice vytvářejí (a jistě budou činní i v odborech, protože takové kádry tam postrádat nesmějí), bych rozhodně přidal. Jejich kreativita se fakt musí ocenit.
Jinak bych ale samozřejmě lékařům přál vyšší ohodnocení. Jejich práce je často nedocenitelná. Jenže při stavu české ekonomiky se teď zkrátka šetří. V soukromých firmách na růst platů musí všichni zapomenout. A stát je firma, která je věčně ve ztrátě, ta skutečně přidat nemá z čeho. A hlavně, když ministerstvo zdravotnictví náhodou vymyslí nějakou reformu, která by třeba přinesla úspory a tudíž by se dala část peněz přesunout právě na platy, bývá lékařská odborová organizace jejím nejhlasitějším odpůrcem.
Další komentáře Adama Junka:
