A teď vypneme regiony. Letitá lokální rádia vyklízejí éter

Z moderátora Honzy Musila udělala celonárodní celebritu televize Nova,
především pak kontaktní pořad Áčko. Ten v sobě soustředil veškeré devadesátkové
šílenství směřované na hladové diváky spojené s agresivní mediální politikou
Vladimíra Železného, tehdejšího šéfa Novy.

Pro moravské diváky však Musil rozhodně nebyl neznámou figurou. Už dřív
působil v regionálních médiích. V roce 1994 byl i u startu vysílání rádia
Hellax na frekvenci 93,7 FM. Během několika následujících týdnů tato tradiční
moravskoslezská značka po 26 letech existence zanikne.

Zbavit se „l“ nestačí

„Všichni jsme z Moravskoslezského regionu. Nicméně současná situace na mediálním trhu regionální rozmanitosti nepřeje a přežijí jen silné národní značky,“ oznámil posluchačům ukončení vysílání Lukáš Ščurek, programový ředitel Helaxu.

V uplynulém čtvrtstoletí si rádio prošlo několika palácovými převraty, přesídlením z Opavy do Ostravy, snažilo se vstoupit do komunální politiky a ztratilo jedno „l“ z názvu. Pro dnešní generaci ostravských třicátníků, čtyřicátníků a padesátníků bylo v posledních letech spíš už jen připomínkou toho, jak v Ostravě vypadalo kulturní dění na přelomu tisíciletí.

Počátky soukromého rozhlasového vysílání

Zatímco Československý, respektive Český rozhlas začal vysílat už 18. května 1923 ze stanu v pražských Kbelích, první soukromé stanice se k frekvencím dostaly až po pádu komunistického režimu. Na konci března 1991 získaly licenci pro vysílání pražské stanice rádio Stalin (dnes Radio 1), rádio R.I.O. a Rádio vox, City Rádio a Rádio Bonton. V dubnu se pak přidaly Evropa 2, Rádio Collegium a Rádio Contact z liberce, první mimopražská soukromá rozhlasová stanice. v únoru 1993 pak na území Česka fungovalo celkem 35 privátních rádií.

I tak se dlouhodobě pyšní velmi dobrou poslechovostí. Podle Radioprojektu
ladilo rádio Helax ve třetím a čtvrtém kvartálu loňského roku 83 tisíc lidí
denně, což z něj dělalo nejposlouchanější regionální stanici v republice.

Změny se ale neomezí jen na vlnovou délku 93,7. Ostravsko může sloužit za
příklad toho, jak dřív silné regionální značky uvolňují místo celostátním
stanicím.

Vidět to je třeba i na Orionu, jedné z nejstarších komerčních stanic v Česku, která získala licenci od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání v roce 1991. Dnes už jako součást rodiny Hitrádio vytváří v Ostravě pouze část obsahu, zbytek dodává centrála.

A jestliže Orion dodnes produkuje alespoň nějaké procento vlastního
materiálu napojeného na dění v regionu, to stanice Kiss Morava v květnu roku
2017 zanikla definitivně. Skupina Radio United Broadcasting, vlastněná Ivanem
Zachem, sloučila všech sedm regionálních „kissů“ pod jednu hlavičku Kiss a do
krajů teď dodává jednotný obsah vyráběný v Praze.

„Velmi důležitým důvodem bylo i to, že jsme měli v posledních letech obtíž
nacházet talenty v sedmi regionech paralelně. Postavit jeden silný tým lidí se
nám jeví jako realističtější a splnitelnější ambice,“ vysvětlil před třemi lety
Martin Hroch, generální ředitel skupiny, webu Mediaguru.cz

Silný zásah

Nicméně konec menších lokálních rádií úzce napojených na místní posluchače a
jejich náturu uspíšila i současná ekonomická situace. Regionální hráči se stále
hůř prosazují na trhu s reklamou. Navíc pro střední firmy fungující jen v
některých částech republiky přestává být rozhlasová reklama atraktivní a
nepostradatelná, investovat nyní potřebují do jiných oblastí.

„Rozhlasový trh je dopady viru spolu s tiskovým trhem silně zasažen,“
reaguje Filip Rožánek, mediální odborník a editor specializovaného webu
Digizone.cz. Taková slova potvrzuje i Jan Jirák z Katedry mediálních studií na
Fakultě sociálních věd pražské Univerzity Karlovy. Jde prý o dlouhodobější
trend: „Zájem inzerentů o rádio jako reklamní komunikační kanál slábne -
lákavější je internet a nanejvýš televize.“

Sám Lukáš Ščurek z Helaxu připomíná, že stanice byla závislá z absolutní
většiny na inzertních příjmech společností z Moravskoslezského kraje. A tento
finanční kanál prý v posledních měsících vyschnul. Ščurek proto prý doufal, „že
pomoc ze strany státu, ať už v jakékoli formě, by umožnila udržet autentický
program Helaxu v ostravském éteru a udržet tak i programovou rozmanitost na
severní Moravě“. Což se ale nestalo a skupina Media Bohemia, provozovatel
Helaxu, na frekvenci 93,7 nasadí Blaník, unifikovanou stanici pro starší
generaci posluchačů. Nic na takovém rozhodnutí nezměnila ani vysoká poslechovost
současného programu Helaxu.

Zajímavým detailem přitom je, že Media Bohemia už letos v srpnu adresovala
Radě pro rozhlasové a televizní vysílání žádost o úpravu licenčních podmínek
Helaxu. Programové schéma stanice zaměřené na muziku posledních dvaceti let
chtěla rozšířit i na osmdesátkovou muziku. Tedy formát, v němž dlouhodobě
funguje právě Blaník.

Chřadnutí zájmu

Dění na moravskoslezských vlnových délkách ilustruje, jak se mění tuzemské
rozhlasové vysílání. „Ke konsolidaci muselo dřív nebo později dojít,“ myslí si
Rožánek. A hned srovnává český rozhlasový éter s rakouským. Zatímco tuzemské
frekvence jsou úplně rozebrané a prostor historicky roztříštěný a zaplněný, v
alpské zemi nikdy nebyl výběr tak široký.

„Spojením regionálních stanic do jedné sítě pak vzniká ,pseudoceloplošná‘ rozhlasová síť a je možné cíleně prodávat reklamu,“ vysvětluje Rožánek důvody vedoucí ke konsolidaci. „Byť tím zaniká identita regionálních stanic,“ dodává.

Mediální teoretik Jirák zase upozorňuje, že propojování a zánik lokálních
stanic není kdovíjak novým fenoménem, jejž by uspíšila letošní kritická
situace. Sahá už prý do devadesátých let, kdy vznikaly především obchodní
řetězce.

„V podmínkách tak malého a uzavřeného trhu, jaký je v České republice, to
bylo docela logické. Další vývoj komerčních rádií ovlivnilo především postupné
chřadnutí zájmu zvláště mladých lidí. Ti ve velkém dávají přednost tomu, když
mohou například konzumaci hudby sami ovlivnit, a nechtějí čekat, co jim stanice
sama zařadí jako příští skladbu. V tomto prostředí je vznik velkých národních
skupin logický, stejně jako snaha vytvořit publikum, které by bylo pro
inzerenty zajímavé,“ přibližuje Jirák.

Internet, zachránce rozhlasu?

Ale zpátky do Ostravy. Listopadový konec Helaxu totiž neznamená definitivní
vypnutí stanice. Prozatím. Skupina Media Bohemia jej chce dál provozovat na
internetu. Podle Jana Neumana, programového ředitele vysílací skupiny, má jít o
online rádio s klasickými moderovanými vstupy. Jak dlouho ovšem tento model
může v českých podmínkách vydržet, není jasné. „Jde o pilotní projekt a pokus o
nalezení ekonomického modelu provozování etablovaného rádia mimo FM vysílání,“
uvedla Media Bohemia.

Přímo v Moravskoslezském kraji přitom bude mít Helax mezi internetovými
posluchači výraznou konkurenci. Už v září tu začala vysílat stanice Ostravan
hrající muziku všech žánrů od regionálních umělců. Odstartovala díky kampani,
během níž se na její provoz složily desítky dárců.

Jak říká Rožánek, takové internetové stanice si mohou najít své posluchače,
respektive inzerenty. Online rádia podle něj mohou uspět, když fungují
především jako zvuková kulisa.

Ať to nakonec s Helaxem dopadne jakkoli, resumé je pro všechny kraje stejné.
Bohatá nabídka stanic různé hudební kvality, jež byla součástí České republiky
v devadesátých letech a na přelomu tisíciletí, je minulostí. A s ní z éteru
mizí i regionální nářečí. Což může být pro posluchače zřejmě tím
nejslyšitelnějším důsledkem současné konsolidace.