Filmové Oscary se rozdávají v Hollywoodu, ty byznysové v zas Monaku. Podnikatelská elita sem jezdí užít si prestiž a luxus francouzské riviéry. U sklenky šampaňského tu pak někteří dohodnou lukrativní obchody. Česko tu letos zastupuje majitel holdingu Koh-i-noor Vlastislav Bříza.
Šumící šampaňské. Vůně doutníků a moře. Řev motorů luxusních kabrioletů na pozadí kotvících jachet a blikajících kasin. Mezi tím se procházejí krásné ženy v koktejlových šatech a muži v dokonalých oblecích.
To všechno je Monako a město Monte Carlo, daňový ráj a druhý nejmenší stát na francouzské riviéře, který proslavilo městské rallye a hazard. První týden v červnu tohle všechno platí dvojnásob, protože se sem sjede byznysová elita celé planety, aby si tu zvolila toho nejúspěšnějšího podnikavce.
Jenže jak to vyhodnotit? Kdyby rozhodovala jenom tržní hodnota, bylo by to jednoduché a bez napětí - vyhrál by Apple. V soutěži podnikatel roku, kterou pořádá konzultantská agentura EY, rozhoduje několik kritérií. Co je tím “faktorem X”, který musí mít ten nejlepší, se mění.
Přečtěte si rozhovor s Vlastislavem Břízou: Jsem tvrdý jako Kellner
Někdy je to silný příběh, jindy může rozhodnout, kolik dává který miliardář na charitu, ale někdy vítězí i tvrdá byznysová data. Oficiálně se hodnotí šest kritérií: podnikatelský duch, finanční výsledky, strategická orientace, globální dopad, inovace a osobní integrita. Šampion ale musí mít vždy ještě něco navíc.
“To je těžké říci, co je to hlavní. Asi ta globálnost. Česká republika je malá země a i když má fantastické podnikatele, mají to tady v té konkurenci velmi, velmi těžké,” říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka české kanceláře EY, která má na starosti také střední a jihovýchodní Evropu. “Nejsou tu nadnárodní korporace, to by nebyl podnikatel roku. Upozorňujeme na firmy, kteří se teprve šplhají vzhůru,” upřesňuje.
Vyzdvihnout tužky
Vyhlášení světového vítěze předchází kvalifikace, dalo by se tedy říci že soutěž trochu připomíná sporovní klání. Jednotlivé země nejdříve vyberou v národních kolech nejlepšího podnikatele roku. Letos se v Monaku poperou o titul byznysmeni z 53 zemí.
Českou republiku zastupuje Vlastislav Bříza, majitel holdingu Koh-i-noor. Soutěžící se v Monaku představí porotě složené z minulých vítězů a jiných úspěšných osobností, která si poslechne jeho příběh. Na pohovor s porotci podnikatele připraví koučové. “Řekli mi, ať vyzdvihnu tužky a ne ty naše tři divize, které máme,” říká Vlastislav Bříza, majitel tradičního výrobce psacích potřeb.
Z hlediska politické korektnosti by mohla vyhrát podnikatelka ze Saúdské Arábie, která prorazila se sítí kaváren
Bříza kdysi ztrátovou firmu Koh-i-noor koupil od skupiny PPF Petra Kellnera. Holding, který vybudoval, má nyní obrat 3,5 miliardy korun a zaměstnává 2300 lidí. Jeho součástí je nejen světově známý výrobce uměleckých, školních a kancelářských potřeb Koh-i-noor Hardtmuth, ale také společnosti a továrny v Rusku a Bulharsku a obchodní firmy v Itálii nebo Polsku.
“Příběh je to silný, ale porotci nedokáží úplně pochopit čtyřicet let komunismu u nás. Ale líbilo se mi, že si předsedkyně vzpomněla na Baťu. Tahle soutěž je u nás podle mě nedoceněná. Je to jako když něco hezkého natočíte a pak si jedete pro Oscara,” usmívá se Bříza, který si ceremoniál přijel užít v doprovodu svých dvou synů. A kdo že jsou Břízovi konkurenti, se kterými se v Monaku utká?
Miliardář z chatrče
Je tady největší výrobce kávy v Brazílii, chorvatští ajťáci, kteří svůj první milion vydělali v 23 letech vyvíjením her do mobilů zacílených na ženy, nebo také lídr trhu se záchrannými čluny z Norska, v jehož rodině se lodě vyrábějí už přes sto let.
Z hlediska politické korektnosti by mohla vyhrát podnikatelka ze Saúdské Arábie, která prorazila se sítí kaváren. A to v zemi, kde ženy nesmějí ani řídit automobily. Osobním favoritem autora tohoto článku je však Francouz Mohed Altrad, jehož příběh by se dal shrnout otřepanou frází miliardář z chatrče. Lépe řečeno ze stanu. Altrad se totiž narodil do beduínského kmene, který od pradávna kočoval po Sýrii.
Pastevecký národ žil primitivním způsobem života. Jeho otec Altrada vydědil, matka mu zemřela, chlapce vychovávala babička. Ani ta mu ale nebyla zrovna oporou – zakázala mu chodit do školy, protože pastevec přece číst knihy nepotřebuje. Altrad ale na výuku chodil tajně.
Mohed Altrad: Měl jsem štěstí. Všechno ke mně přišlo náhodou
“Bylo to nejdůležitější rozhodnutí mého života. Bylo mi šest let, tehdy moc nepřemýšlíte, rozhodujete se intuicí,” říká prošedivělý muž, který je dnes francouzským občanem a držitelem Řádu čestné legie, což je nejvyšší státní vyznamenání. Řád dostal za to, že koupil rugbyový klub, který byl na pokraji krachu. Altrad do Francie emigroval v šestnácti, kdy neuměl ani slovo francouzsky. Vystudoval tu univerzitu a po škole vybudoval Altrad Group, největšího výrobce lešení na světě.
Časopis Forbes jeho jmění oceňuje na miliardu dolarů. Recept na úspěch je podle Altrada velice jednoduchý: Nesmíte tlačit na pilu a úspěch se dostaví sám. “Měl jsem štěstí. Všechno ke mně přišlo náhodou,” připouští muž, který se kromě byznysu věnuje psaní románů.
Neobědvejte sami!
Takových jednoduchých mouder od byznysových guru člověk v Monte Carlu uslyší dost. Vedle korzování po bulvárech, pořizování selfies s drahými auty a chození na obchodní mítinky se tu v rámci soutěže konají také přednášky lidí zvučných jmen. Letos přijel třeba šéf Coca Coly, kavárenského řetězce Starbucks, spoluzakladatel Twitteru nebo člen rodiny automobilového giganta Ford. “Nikdy neobědvám sám. Příležitost lámat s někým chleba je příliš vzácná na to, aby se nevyužila,” řekl publiku v opeře třeba ředitel Coca Coly Muhtar Kent.
V Monaku ale nejde jen o ceny, moudra a okázalý přepych. Řada lidí sem jezdí za byznysem. Koncentrace podnikavých lidí je ideální příležitostí k seznámení nebo k uzavření kontraktů. “Jezdím sem každý rok. Můžete tu uzavřít dohody s podobně naladěnými lidmi, které se potom fakt realizují. Je to v tomhle ohledu mnohem lepší než na Světovém ekonomickém fóru,” říká Johanna Mukoki z Jihoafrické republiky, která tu soutěžila o titul podnikatele roku v roce 2012. Její firma TWF se specializuje na korporátní cestování.
Soutěž si pochvaluje i Geir Skaala z norské firmy Norsafe. “Seznámil jsem se tu s panem Landou z Izraele, je to úžasný vědec, vymyslel barevnou tiskárnu,” říká majitel největšího výrobce záchranných člunů. Soutěž se dá ale využít i jinak – jistý ukrajinský oligarcha jejím prostřednictvím prodává svojí jachtu za 21 milionů dolarů. Návštěvníci soutěže si ji mohou zdarma prohlédnout. Nápad je to dobrý – vždyť soutěžící podnikatelé nejsou žádní chudáci. Tržby firem všech finalistů dosáhly v loňském roce celkem částky 38 miliard amerických dolarů
A zatímco se v Monaku popíjí šampaňské a vyměňují se příběhy ze světa podnikání, všichni si tipují, kdo by tak letos mohl vyhrát. Letošní světový podnikatel roku bude jubilejní patnáctý a výsledek bude odtajněn o sobotní půlnoci na slavnostním gala. Pak se zas všichni podnikatelé rozjedou zpět do svých domovů. “Já to myslím nevyhraju,” odhaduje Bříza s úsměvem.
Čtěte také:
Podnikatelem roku 2014 se stal majitel Koh-i-nooru Vlastislav Bříza
