Povinná daň
Odpověď vlastně není složitá. Krůček po krůčku, s každou vyhláškou, každým drobným ústrkem, směřujeme k něčemu, co bych se nebál nazvat uzákoněným buranstvím. Co si budeme říkat, vyhlášky o posedávání na veřejných místech směřují na Romy. Jen zatím, k nevůli jejich autorů, to nejde napsat do úřední listiny rovnou. Ale všem je to jasné, ostatní obyvatele za sezení venku policie pokutovat nebude, přimhouříme oko, mrk, mrk. Je velmi přízemní někoho takhle oklikou buzerovat.
A že si státy začínají chránit hranice samy? Že rezignovaly na koncept společné Evropy? Vždyť jde o ty přistěhovalce, kteří nám sem přišli sekat hlavy, takže zavřít hranice je přece úplně v pořádku. A my stejně nikam nejezdíme, tak co. Nejlíp si k tomu rozmýšlení vypít pivíčko, zapálit cigárko, povytáhnout tepláky.
Je zvláštní, čeho se společnost klidně vzdá, jen když si bude moci v hospodě zapálit a svobodně vyhrožovat v diskuzích na internetu. Je zvláštní, jak provinční politici získávají popularitu a je smutné, že se jim ti zbylí snaží přizpůsobit.
Jestli existuje zdravý rozum, Ústavní soud musí dát ombudsmance Šabatové za pravdu. A všichni by to měli brát jako impuls k probuzení.
Čtěte také komentáře dalších redaktorů časopisu Euro:
Vladan Gallistl: Apple ztrácí dech
Miroslav Zámečník: „If you come here by boat without a visa“
