Kdy je podle vás pro Českou republiku reálné přijmout euro?
- 2010 46,8 %
- 2013 31,2 %
- Později 15,6 %
- Nevím 6,4 %
Kabinet Jiřího Paroubka si mírně posunul termín zavedení společné evropské měny na rok 2010, ale hodlá ho dodržet, a nadále proto bude snižovat deficit veřejných financí. Tomuto oznámení z konce října však nevěří analytici České spořitelny, kteří se domnívají, že Česko euro přijme v roce 2013 a jeho kurz se bude pohybovat kolem 25,50 korun/euro. A čemu věří účastníci Manažerského barometru? Téměř 47 procent dotazovaných se přiklání k názoru, že euro bude u nás zavedeno v roce 2010 a více než 31 procent manažerů je toho názoru, že společná měna bude v ČR platit až od roku 2013.
Autor první odpovědi podlehl názoru, že za vším stojí politika a je třeba se jí podřídit: „Zavedení eura je otázka politická, nikoli ekonomická. EU je v krizi, ze které jsou možná pouze dvě východiska. Další integrace, anebo rozpad na vzájemně soupeřící národní státy. Rozpad by nepochybně uvítalo Rusko, Čína a většina arabských států. Pro naši zemi by však byl ekonomickou i politickou katastrofou. Česká politická reprezentace by se proto měla snažit o vyvolání celoevropské diskuse o smyslu, cílech a metodách integrace, jejímž výsledkem by mohla být skutečná ústava, nikoli 600stránkový nesrozumitelný dokument. Otázka eura je v této chvíli podružná, neboť v případě politické vůle může být zavedeno do dvou let.“
Za nevýznamný považuje celý dialog tento respondent: „Tato diskuse je trochu zbytečná. Již dnes si řada českých společností mezi sebou fakturuje v eurech, je jím také možné platit v supermarketech, pensionech, čerpacích stanicích, restauracích a tak dále. Ať prostě pánové pouze řeknou 'zítra bude euro všude'.“
Následující reakce je zaměřena především na celkovou připravenost české společnosti k tomuto kroku: „Pokud si vláda stanoví přijetí eura jako vrcholný cíl, pak by k tomu mohlo dojít snad již v roce 2010. Pokud však hlavním cílem bude co nejvyšší míra přiblížení ekonomikám eurozóny v oblasti kupní síly obyvatelstva a dalších stránkách životní úrovně, pak se domnívám, že k přijetí eura musí dojít později. Jeho přijetí totiž podle mého znemožní působení vlivu dosud existujícího měnového polštáře, které se kombinuje ve vztahu k ostatním ekonomikám s dalšími faktory růstu HDP. Je sice možné, že krátkodobě by to mohlo stimulovat růst jiných faktorů HDP, avšak příliš velká tempa koncentrovaná do menšího počtu faktorů by podle mého středně a dlouhodobě vedla spíše k jejich zpomalení. Ekonomika by zřejmě v takovém případě byla také náchylnější k přehřátí. Jinou otázkou je míra připravenosti naší ekonomiky na přijetí společné měny. I zde je potřeba nejvyšší opatrnosti.“
Zazněla také otázka, zda přijetí eura je vůbec samozřejmé: „Jsem v tomto ohledu euroskeptik. Pro mne není otázkou kdy, ale zda vůbec. Jinak řečeno, čím později, tím lépe. Alespoň bude více zřetelné, jakým směrem se bude ubírat další integrace Evropy. Za současné situace má euro spíš politický než ekonomický význam. To ale nemůže trvat donekonečna. Pokud Evropa nebude směřovat k těsnější integraci a krach akce zvané euroústava nasvědčuje, že k těsnější integraci není v této chvíli dostatek vůle, pak to zpochybní i existenci jednotné měny, jež nemůže dlouhodobě existovat v prostředí s (teoreticky až) 25 ministerstvy financí, 25 ekonomickými politikami a 25 daňovými systémy.“
Termín 2013 je tím nejzazším. Nepodaří-li se České republice ho dodržet, bude jí to stát finance a ztratí reputaci: „Později než 2013 by bylo velkým neúspěchem České republiky a bylo by riziko, že kdybychom přijali euro výrazně později než okolní státy, trpěli bychom jak finančně tak i reputačně. Zbývá tedy právě perioda 2011 až 2013. Bude-li se však dluh státu a municipálního sektoru zvyšovat tímto tempem - enormní růst dluhu za vysokého hospodářského růstu - tak si nejsem jist, že dokážeme ubrzdit před maastrichtskými kritérii, zvlášť pokud by hospodářství nešlapalo dobře a byla světová stagnace.“
I toto vyjádření je z dílny autora, který se domnívá, že otálení se nám v tomto případě nevyplatí: „Reálné jsou všechny tři možnosti a vím, že ekonomové se na tom asi neshodnou, ale preferoval bych dřívější termín. Ano, samostatná koruna bude asi v příštích letech posilovat a čím později, tím silnější korunu zkonvertujeme. Nicméně, negativní dopady této nezávislé, silné koruny, budou také sílit: horší exportní pozice, o něco málo méně investic, o něco málo méně integrace se zbytkem EU.“
Poslední tázaný je toho názoru, že je zapotřebí stabilizovat rozpočet a socialistické vnímání ekonomiky musí ustoupit do pozadí: „Doufám, že v roce 2013 již bude rozpočtový systém stabilizován po předchozí krizi státního rozpočtu, ke které nás současný centralisticko-klientistický nesystémový přístup vlády vede. Rostoucí popularita socialistické myšlenky propagované ČSSD mě víc a víc přesvědčuje, že lid chce uvěřit, že bez práce jsou koláče.“
Odpovídalo 109 manažerů
